Acne vulgaris v některém období v určité míře postihuje až 90% adolescentů obou pohlaví a část žen v třetí dekádě života. Bez ohledu na závažnost kožního procesu akné působí na psychiku postižených osob: stává se, že pacient považuje své onemocnění za závažné, zatímco lékař vliv akné na kvalitu pacientova života podceňuje.
Ale sociologické průzkumy ukázaly, že akné zhoršuje u mladých lidí už tak časté sebepodceňování, způsobuje jejich společenskou izolaci, a že postižený člověk také hůře hledá zaměstnání. Význam pro zhoršení kvality života je srovnatelný se silným astmatem, diabetem, atritidou nebo epilepsií.
Zatím lze tvrdit, že větší dopad nemoci akné je na člověka v jeho psychosociální sféře. Je o tom mnoho literárních údajů a je to obecně známo lékařům, většině rodičů ipedagogů. Z různých pramenů lze jako aktuální citovat na příklad údaje o vlivu akné na zaměstnanost. Bez zaměstnání bylo významně vyšší procento osob obojího pohlaví s akné. Zároveň je zřejmé, že tento stav nevyplývá jen z nechuti zaměstnavatele přijmout člověka s akné, ale jde o komplexní znevýhodnění, na němž se podílí i pacientova nemocí navozená psychická diskvalifikace.
Z výzkumu faktorů, které ovlivňují intenzitu zjizvení, vyplynulo mj., že jizvy se tvoří asi u 95 % nemocných alespoň v nějaké míře. Na trupu je zjizvení vyšší u mužů. U obou pohlaví je intenzivnější, šlo-li o akné s prudším průběhem a většími projevy na začátku nemoci. Jizvy se tvoří i po povrchní i po hluboké akné. Keloidní jizvy byly asi v 85 % spojeny s předchozím hlubokým nebo nodulárním zánětem, ale 15 % keloidních jizev bylo i po zcela povrchním procesu. Prokázalo se, že je účelné agresivně léčit každou formu akné, aby se předešlo tvorbě jizev a zejména z nich plynoucím psychickým důsledkům. Z akné a následků po akné vyplývaly úzkostné stavy. U pacientů postižených akné v obličeji šlo zejména o zlepšení depresí, mnohdy úspěšně léčených alternativním terapeutem.
Jednoznačný požadavek včasného zahájení terapie naráží v praxi na překážky, jimiž bývá nepochopení rodičů i některých lékařů a někdy nerozumná představa, že akné je jakýmsi přirozeným a nevinným projevem puberty.
Iva Hédlová podle Medicína 5/7
