Zbavte se toho neštěstí pocházejícího z vaší mysli a to štěstí, které jste v sobě celou dobu nosili, bude rázem odkryto. Jak se lze zbavit neštěstí? Zjistěte, co ho zapříčiňuje, a pohleďte na tu příčinu zpříma. Samo pak odejde.
Podíváte-li se na věc zblízka a pozorně, zjistíte, že neštěstí mívá jen jednu, jednu jedinou příčinu. Tou příčinou je lpění. Co je to lpění? Stav citové závislosti zapříčiněný přesvědčením, že bez té či oné bytosti či věci nemůžete být šťastni. Tato závislost sestává ze dvou částí, jedna je pozitivní, druhá negativní. Ta pozitivní představuje ten záblesk potěšení a vzrušení, to nadšení, které zažíváte, když získáte to, k čemu jste se připoutali. Ta negativní představuje pocit ohrožení a napětí, které připoutání vždycky provází. Představte si člověka v koncentračním táboře, který hltavě polyká své jídlo; jednou rukou dopravuje jídlo k ústům, tou druhou si ho ochraňuje před ostatními, kteří se po něm určitě vrhnou, jakmile jeho pozornost poleví. To je přesný obrázek lpícího člověka. Takže již ze své podstaty vás lpění činí zranitelnými a neustále vám hrozí narušením klidu. Jak by tedy mohl lpící člověk vstoupit do toho oceánu štěstí nazývaného království boží? To by spíše prošel velbloud uchem jehly!
Na lpění je tragické to, že pokud předmět lpění nezískáme, přináší nám to bolest. Získáme-li ho však, nepřinese nám to štěstí – pouze záblesk nadšení, po němž následuje znuděnost; a vždycky jej provází obava, že to, k čemu jsme přilnuli, můžeme klidně ztratit. Řekněte: "Copak nemůžu přilnout ani k jedné jediné věci?" Ale jistě. Můžete lpět na kolika věcech chcete. Ale za každé lpění platíte formou ztraceného štěstí. Podstata lpění je taková, že i když svůj hlad po něm v průběhu dne uspokojíte hned na několika frontách, jeden jediný neuspokojený cíl je schopen vás pronásledovat a vzít vám pocit štěstí. Není prostě možné nad lpěním vyhrát. Jít za vidinou šťastného přilnutí je jako hledat suchou vodu. Ještě nikdo na světě nepřišel na to, jak si to všechno, k čemu jsme připoutání, udržet bez boje, beze strachu, úzkosti a – dříve či později – bez prohry a ztrát.
Je jen jediný způsob, jak nad lpěním zvítězit. Zbavit se ho. Vůbec není pravda, že to je těžké. Je to snadné. Stačí jen uvidět, ale opravdu uvidět, následující pravdy.
Zaprvé: Trváte na mylném přesvědčení, že bez té jisté osoby či věci nebudete nikdy šťastni. Podívejte se na každý ten předmět či osobu zvlášť a vizte mylnost takového přesvědčení. Vaše srdce se tomu může bránit, ale v okamžiku, kdy pochopíte, pocítíte v sobě ihned změnu. Právě v tom okamžiku totiž lpění ztratí svou sílu.
Zadruhé: pokud se z věcí pouze těšíte a nechcete se k nim poutat, tedy odmítáte mylné přesvědčení, že bez nich nedosáhnete štěstí, jste ušetřeni veškerého toho úsporné snažení je ochraňovat a věčně u nich stát na stráži. Už vás někdy napadlo, že si všechny předměty svého lpění můžete ponechat, aniž byste se jich musel zbavit, aniž byste se musel byť jediného zříct, a prostě se z nich těšit bez užití pout, na bází nelpění? Protože to už budete klidní a uvolnění, a nad vaším potěšením se nebude stahovat hrozba.
Zatřetí: Naučíte-li se těšit z vůně tisíce květin, nebudete lpět na jedné či trpět, nebude-li na dosah. Z tisíce oblíbených jídel si těžko povšimnete ztráty jediného a vaše štěstí zůstane bez vrásky. A právě vaše tendence poutat může za to, že si nejste schopni najít zalíbení v širším okruhu věcí a lidí.
Ve světle těchto tří pravd už žádná pouta nepřežijí. Ale to světlo musí zářit nepřetržitě, aby bylo účinné. Lpění může přežívat jen v temnotách klamných představ. Boháč nemůže vstoupit do království božího ne proto, že chce konat zlo, ale proto, že raději zůstává slepý.
Anthony de Mello
Cesta k lásce, str. 32-35
Překlad: Marcela Zelinková
