Na kus papíru zapište všechno negativní, co vám o vás říkali rodiče. Vybavit si všechny podrobnosti vám potrvá nejmíň půl hodiny. Co říkali o vaší povaze? O vašem těle?
O lásce a mezilidských vztazích? O vašich schopnostech? Pokud to dokážete, podívejte se na seznam objektivně. Řekněte si: „Tak odsud mám všechny ty myšlenky!“ A teď si vezměte jiný papír a půjdeme trochu dál. Od koho jste ještě poslouchali ustavičná záporná tvrzení?
Od příbuzných.
Od učitelů.
Od kamarádů.
Od představitelů moci.
Všechno to napište. Až to budete psát, sledujte, jak se při tom budete cítit. Ty dva listy papíru, které jste popsali, jsou myšlenky, kterých se musíte okamžitě zbavit. Jsou to právě ty myšlenky, které vám brání žít.
Vezmete-li tříleté dítě, postavíte je doprostředka místnosti a začnete na ně řvát, že je hlupák a jak se má chovat (případně mu ještě pár vrazíte), bude vyděšené dítě nejprve plakat a pak tiše sedět v koutě, nebo se začne hnusně chovat. Takové nešťastné dítě má jen tyhle dvě možnosti. Co by skutečně mohlo dokázat, se nikdy nedozvíme.
Vezmete-li však dítě a budete mu říkat, že je máte rádi, že je váš miláček, že je chytré a má krásnou představivost, že se vám moc líbí jeho hry a nic není divného na tom, že dělá chyby (každý je dělá) a že ho budete vždycky milovat bez ohledu na cokoli… neumíte si ani představit všechny potenciální možnosti takového dítěte!
Bez ohledu na věk je tohle tříleté dítě stále přítomno v každém z nás. Často trávíme svůj čas nadáváním a proklínáním toho nešťastného dítěte uvnitř. A pak se divíme, proč je všechno v našem životě tak špatné. Proč se nám nedaří. Byli byste spokojeni, kdybyste měli přítelkyni, která by vás celou dobu jen kritizovala?
Je to docela možné, protože přesně tak se k vám chovali, dokud jste byli dítětem. To je velmi smutné. Jenomže to už je velice dávno a jestliže se tak vy chováte sami k sobě ještě dneska, je to daleko smutnější.
Takže před sebou máte seznam všech těch záporných tvrzení, která jste neustále slyšeli, dokud jste byli dítětem. Nakolik tenhle seznam odpovídá vašemu negativnímu smýšlení o sobě?
Základem našeho životního scénáře je to, jak jsme byli „naprogramováni“ v útlých letech. Všichni jsme nejprve byli hodnými, příkladnými dětmi, které s ochotou vstřebávaly, co jim bylo řečeno a sdělováno jako „pravda“.
Podstatné a důležité však není obviňovat z toho své rodiče, ale dokázat se povznést na vyšší úroveň chápání. Minulost nezměníme, zato si však můžete vybudovat pěknou budoucnost. Přišli jsme na svět, abychom překonali svou vlastní omezenost.
Jsme tu proto, abychom se radovali z toho, jak jsme výjimeční.
Louisa Hay
