"Takže počet nemocných se každoročně zvyšuje o dvacet tisíc“, vyčíslil internista Milan Kvapil z pražské nemocnice v Motole, předseda České diabetologické společnosti.
Ačkoli mnoho lidí bere cukrovku jako nemoc, za jejíž vznik člověk tak moc nemůže, opak je pravdou: většina lidí s diabetem druhého typu může za to, že se u nich nemoc projevila, protože o tom zásadním způsobem rozhoduje životospráva. Výrazně ovlivnit životosprávou se navíc dá i diabetes, který již vypukl. Lidé, kteří dodržují dietní opatření, mají méně komplikací.
Cukrovka se v některých rodinách vyskytuje více než v jiných, ale není třeba se smířit s tím, že je to dědičná nemoc. „Dědí se totiž sklon k tomu, že dotyčného nemoc postihne, ale nikoli přímo nemoc sama,“ vysvětlil Milan Kvapil. Každý člověk, u něhož v rodině se nemoc vyskytuje, by měl preventivně dodržovat pravidla zdravého stravování a dostatečně holdovat pohybu. Samozřejmostí by měly být pravidelné preventivní prohlídky a měření hladiny cukru v krvi neboli glykémie.
Právě zvýšená glykémie neboli nadbytek cukru v krvi je pro diabetes typický. Vzniká v důsledku nedostatku hormonu inzulínu, který se za normálních okolností tvoří ve slinivce. Člověk s cukrovkou má tento mechanismus porušený, vlekou měrou k tomu přispívá právě příliš kalorická strava a nedostatek pohybu, které společně vedou ke vzniku inzulínové rezistence.
Lidí s cukrovkou přitom valem přibývá a lékaři se obávají, že bude hůře. Velký strach z toho mají třeba v USA, kde je mladá generace hodně obézní a jak známo, obezita s cukrovkou přímo souvisí, jen se projeví až za mnoho let,“ doplnil Kvapil. Ani v Česku nejsou odhady lékařů příliš optimistické, protože i zde je polovina můžu a víc než třetina žen obézních.
Dalším rozšířeným omylem týkajícím se cukrovky je tvrzení, že tahle nemoc sice obtěžuje, ale není nebezpečná. Prvních několik let se sice nemoc nemusí výrazně projevovat, zvláště pokud se pomocí léků a režimových opatření daří držet ji v šachu. Avšak i tak se na stavu organismu projevuje to, že dlouhodobě zápasí s nevyrovnanou hladinou cukru v krvi, a poškozuje ho to. Dvojnásob to platí v případě, že pacient není zrovna vzorný.
Komplikací spojených s cukrovkou není zrovna málo – potížemi s očima počínaje, přes cévní problémy až po nutnost amputace končetin nebo selhání ledvin. Jiným případem je diabetes I..typu, za který nemocní skutečně nemohou – většinou vzniká již v dětství a jde o autoimunitní chorobu.
Autor: Radka Wallerová, Mf Dnes
