Vibrace, kterou si může náš organismus uvědomovat je třeba spánek nad patogenní zónou, která je tvořena vodou, tedy vodní zónou. Dalo by se to vysvětlit tak, že organismus, který je tvořen ze 70 procent z vody, reaguje na vibrace vody, která je třeba několik kilometrů pod ním. Prostě atomy vody reagují na jiné atomy vody. Ale protože atomy v organismu mají jinou vibraci, ale je jich méně (vůči atomům vody v podloží) mají tendenci převzít vibraci (jakoby souznít, naladit se) silnější. Ale tato vibrace není pro organismus přirozená, snaží se ji zvrátit k původní vibraci, to je však neúčinné, pokud se organismus dále nachází na této zóně, nesmírně se vyčerpává, až onemocní více či méně závažně.
Citlivější lidé pociťují tuto skutečnost tak, že mají těžké a bouřlivé sny, ráno se budí jakoby „zbiti“, neodpočati nebo například s různými bolestmi. Také častý pocit zimy i ve vytopené místnosti je příznakem vodní zóny.
Jiní lidé, kteří nejsou tak vnímaví, tyto pocity mít nemusí, ale je to jejich velká nevýhoda, protože je nic nenutí se z této zóny vystěhovat a ona na ně působí stejně, dochází k energetickému vyčerpávání, snižování imunity, a tím je organismus ohrožen nemocí.
Pokud porozumíme tomuto jevu, můžeme se lépe ochránit před různými škodlivými vlivy těchto vibrací a naopak využít vlivy pomocné, které nám příroda dává.
Jedním z dalších negativních vlivů je vliv kmitajícího krystalu v kvarcových hodinkách – hodinkách řízených krystalem. Nemusí být vždycky digitální, nyní je móda analogových hodinek – hodinek s ručičkama. Podstatný je pohon. Mechanické hodinky se musí natahovat nebo jsou poháněny tím, jak člověk pohybuje rukou, tento pohyb stačí na jejich chod.
Jak tedy negativně působí?
Musíme si udělat výlet trochu do sféry medicíny. Naše tělo má řídící aparát, který se jmenuje nervová soustava a je centrálně řízena z mozku a míchy. Ale jsou určité výjimky, zvláště u životně důležitých funkcí, které mají vlastní a poměrně nezávislé nervové velení. Takovým orgánem je například srdce. A právě srdce, resp. nervová tkáň, která jej řídí, má tendenci se „naladit“ na vibraci kmitajícího krystalu v kvarcových hodinkách. Jenže zase tento rytmus jí není vlastní, a tak se nesmírně vyčerpává. Může tedy dojít po delším nošení těchto hodinek k různým poruchám srdeční činnosti jako je arytmie, bušení srdce či jiné. Nejhorší byla móda hodinek zavěšených na krku, tedy relativně srdci nejblíže. Naštěstí už skončila. Také na zápěstí mají kvarcové hodinky vliv, zvlášť, když mají ještě kovový pásek, nebo dokonce jsou nošeny i v noci. Zejména muži mají tyto tendence, že neodkládají na noc hodinky. Nejenže mohou bránit průtoku krve mechanicky, ale také svými vibracemi zatěžují tělo celých dvacetčtyři hodin. Nejlépe je nosit je v kabelce nebo využívat nástěnných hodin okolo sebe. To jde ve městě. Škoda, že na vesnicích zmizely nebo jsou mimo provoz hodiny na věžích kostelů a radnic.
Ve světě se zase móda vrací k mechanickým hodinkám. A lidé, kteří mají slabší srdéčko, by se měli těmto kvarcovým hodinkám vyhnout ze široka. Nejedná se jen o hodinky, ale i o budíky. A ty působí po celou dlouhou noc. Prosím, pokud si někdo vezme kvarcový budík na cestu, tak je to výjimka a organismus se s tím vypořádá, ale denní používání je na pováženou. Vraťte se ke krásným řachtajícím mechanickým budíkům, vždyť jejich natahování před spaním je tak krásným a uklidňujícím rituálem…
A teď přejdeme ke krystalům, které jsou pro nás ženy daleko příjemnější a také jsou nám bližší. Ke šperkům. V minulosti byly šperky, resp. krystaly v nich – drahokamy, také předmětem zájmu lékařů. O mnohých z nich se věřilo, že mají takovou nebo onakou léčivou moc. Při různých chorobách se doporučovalo nošení jednotlivých drahokamů. Tato myšlenka není tak daleka od pravdy, i když je v ní hodně pověry. Aby se mohlo říci, který drahokam nebo nebroušený krystal na co působí, musí se vyzkoušet a změřit, nejlépe konkrétně na tu kterou osobu, protože některé jsou velmi variabilní a někomu pomáhají a jinému mohou uškodit. Měření se provádí psychotronicky, většinou virgulí. Dnes na to jsou již vypracovány metody, kdy lze každému jak individuálně vybrat šperk nebo krystal, který bude zesilovat imunitu nositele nebo naopak léčit jeho chorobu. Toto měření je ještě náročnější a zdlouhavější než proutkařské vyšetření pokoje, provádí se jen zřídka. Lze však z dlouhodobých zkušeností vymezit základní poučky.
Tak třeba je zcela nevhodné nošení stříbrných šperků. Zlaté jsou lepší, ale móda krku omotaného několika řetízky a ruce plné zlatých prstenů za prvé neukazuje dobrý vkus a za druhé vyčerpává organismus.
Stalo se mi už několikrát, když jsem se ptala dívky, která měla plné ruce prstenů a kolem krku několik zlatých řetízků, ba přímo řetězů, jestli není unavená. Většinou mi odpověděla, že to je důvod, proč ke mně jako léčitelce přišla. Jenže když jsem jí vysvětlila, co je toho příčinou, tak se většinou nechtěla vzdát svých šperků. Nic proti tomu, když jdeme do společnosti, vzít si vhodný šperk ke společenským šatům. Ale v práci to vyjadřuje špatný vkus, snaha ukázat „já na to mám“. Nehledě k tomu, že mne nepotěší prodavačka v lahůdkách, když se pohybuje rukama plnýma zlatých prstenů okolo salátů a jiných potravin. Šperky na rukou by se měly před každým mytím snímat a po umytí rukou zase navléci. A jak si je může mýt, když má nejméně šest prstenů? Lékaři nesmí nosit šperky, protože by mohlo dojít k poranění pacienta.
Vůbec nejhorší je kombinace dvou kovů. To například když má na jednom prstě prstýnek zlatý a na druhém stříbrný. Tato kombinace kovů je pro organismus velmi vyčerpávající, nehledě k tomu, že každý z těchto kovů má jinou tvrdost, a tak stříbrný prstýnek, který je tvrdší, odírá a znehodnocuje zlatý.
Jsou ovšem drahokamy, které mohou škodit samy o sobě. Naštěstí jsou dosti drahé, takže nám to nemusí být tak moc líto, protože málokterá z nás je má doma. Jedná se o perly a smaragdy.
O perlách se říká, že nosí slzy. Nevím, jak dalece je tato pověra podložena skutečností, ale lze říci, že perly, které se nenosí, ztrácejí lesk. Mineralog by to možná vysvětlil vázáním molekul vody do molekul perly, protože je to vlastně produkt živého organismu, ale my jsme změřili, že perly odčerpávají z organismu energii. Proto také při nemoci ztrácejí svůj lesk a stávají se matnými a je to tím, že se jim nedostává energie a chybí jim i ona voda. Při nemoci organismus vyzařuje patologickou energii, která se může také podílet na vzniku matného lesku perel.
Perly byly ovšem ve starověku a v Indii používány jako léčebný prostředek při některých chorobách. Ale jejich použití bylo jako použití šumivého Celaskonu. Rozpouštěly se ve víně a pily se. Má to zcela logický důvod, který byl objeven až dnes. V perlách je poměrně dost velké množství vismutu, prvku, který je obtížné dostat do organismu a jeho nedostatek může vyvolávat vážné choroby.
Korály, nošeny jako šperk, mají podobný účinek jako perly, jiné jsou vhodné pro snižování horečky. Pokud máme pravé perly, nosíme je jen do společnosti na krátkou dobu, nebo je pijeme rozpuštěné ve víně.
Další z drahokamů, který má tentokráte přímo negativní záření, je smaragd. Naštěstí je dostatečně drahý na to, abychom jej doma měly, natož nosily. Tento zelený drahokam je krásný pro oko. Jeho barva se může pohybovat od světle zelené až k tmavě zelené, téměř lahvové. Největší naleziště smaragdů jsou v Indii a na Ceyloně. Tento drahokam má vibraci jako rakovina. Dlouhodobým používáním a nošením je možné také tělo přeladit do této vibrace. Takže zase jen krátkodobé nošení. A to může mít ale naopak velmi blahodárný účinek, protože tělo je nuceno se s touto vibrací vypořádávat a tím si posilovat imunitu. Jenže v každém organismu stále vznikají zhoubné buňky a tak by se mohlo stát, že počet zhoubných buněk a ještě vibrace smaragdu by se mohly sečíst, a pak by místo imunity byla posílena nemoc.
A teď něco pozitivního. Šperky, které dodávají energii při nemoci jsou s jantarem nebo vltavínem. Máme velké štěstí, že se na našem území nachází naleziště tektitů. Jak vlastně vznikly, o tom panují dohady. Předpokládá se, že je příčinou rozžhavení horniny po dopadu velkého meteoritu někde v Rakousku. Ať už je to jak chce, tyto zelené, jakoby strupaté nebo hrbolaté kamínky jsou velmi dobrým prostředkem, který upravuje naši energetickou hladinu a pomáhá nám se lépe vyrovnávat s negativitou okolí. Měly by ale být zasazeny do zlata a ponecháno co nejvíce z jejich přirozeného tvaru. Nejvhodnější je prostý závěs. Zkuste argumentovat tímto článkem u svých mužů, že zcela určitě potřebujete k svátku, narozeninám nebo maximálně Vánocům zlatý šperk s vltavínem. Pokud nechcete nosit šperk, je možné kus kamene držet jen tak v ruce a hrát si s ním. Má to také účinek.
Dalším z krásných a energeticky velmi výhodných prostředků je jantar. Je to vlastně také organická hmota, zkamenělá pryskyřice stromů. Někdy se jí také říká slzy moře. Patří k nejstarším šperkařským materiálům, vždyť se proděravěné kuličky jantaru nacházejí v hrobech starých přes pět tisíc let. A nejenom, že se nachází, ale je dokázáno, že tento jantar pochází z Číny. Musel být tedy velmi ceněn, když si s ním dali takovou štrapáci, aby jej přinesli až do Střední Evropy. Každé naleziště jantaru má svá specifika. Jiný je jantar z Rujany, jiný z Polska, jiný z pobaltských republik a jiný z Řecka a Číny. Řecký je tmavě medový a většinou stárne a mění barvu do medově hnědokaštanové. Asi takové, jaké má správné Malaga víno. Čínský jantar má trochu štych do oranžova.
Jantar byl v minulosti velice ceněn, snad pro své elektrické vlastnosti. Řecky se totiž řekne jantar elektron. Takže vlastně celá elektrika a elektronika pochází od jantaru. A snad právě pro tyto své vlastnosti byl doporučován při nemocech, hlavně při epilepsii. Upravuje biopole kolem těla. Měl by se nosit při nemoci, nebo třeba v těhotenství, aby posiloval organismus. Jen je třeba jej vždycky tak na dvacet minut dát na sluníčko „nabít“. Jantarové náramky by měli nosit ti, kteří mají problémy se srdcem, a to i v noci. Někdy se náramek nosí na noze, to v případě některých nespecifických bolestí.
V minulém roce nás navštívili dva zajímaví léčitelé ze Spojených států. Linda Waldronová a Leroy Montana přednášeli o léčivé moci krystalů. Podle nich jsou krystaly nástrojem, zesilovačem našich potencionálních schopností, které máme každý z nás v sobě.
Pokud chceme pracovat s krystaly, tak se nejprve soustředíme, propojíme se temenem hlavy na zdroj kosmické energie ( Boha, Vesmír, je jedno, jaké tomu dáme jméno) a ze základny páteře se spojíme, pomyslně se zakořeníme, se středem Země, do přítomnosti. Dále kolem sebe vytvoříme ochrannou kouli plnou bílého, jemného, léčivého světla. Jste tak chráněni ve svém prostoru, do kterého nikdo, pokud mu ovšem nedovolíte, nemůže vstoupit. Jste napojeni na zdroj všech informací (propojení nahoru) a pevně zakořeněni v čase – přítomnosti.
Budete třít krystal mezi prsty, nejuniverzálnější je ametyst, a můžete položit otázku, která vás trápí. I kdyby to měl být dotaz, co třeba udělat zítra k večeři. Nebo jak mohu pomoci mamince, sestře, dceři, v jejich problémech. Naučíte se poslouchat a necháte přes sebe proudit informace od vyšších sil (Boha) k sobě samým. Může to být také jedna z forem modlitby. Zvlášť, když budete také vy vysílat třeba následující modlitbu Lindy a Leroye: „Posílám ničím nepodmíněnou lásku celé Zemi, sobě a svému blízkému“ (můžete dosadit jména svých blízkých). Při dostatečně častém opakování vytvoříte a upevníte ve svém srdce a mysli myšlenku a představu ničím nepodmínění nekonečné Lásky. Pokud pomáháte tímto způsobem jiným, pomáháte také sobě.
Nezáleží na velikosti krystalu, se kterým pracujete, dokonce můžete pracovat jen s představou krystalu, naladit se na něj a pak pracovat s jeho vibrací, i když jej nemáte u sebe. Další způsob práce s krystalem je ten, že jej vložíme na na nějakou dobu (nejlépe přes noc) do sklenice s vodou. Tato voda přijme vibraci krystalu a když ji vypijeme, můžeme se tímto způsobem léčit.
Lze také malý kousek krystalu (nejčastěji se používá růženín) nalepit leukoplastí na bolavé místo a léčit jeho samotnou vibrací dlouhodobě. Je to obdoba akupunktury – magnetoterapie nebo podobných disciplin, kdy se na bolavá místa nebo akupunkturní body přikládají kousky třeba česneku nebo jiných bylin. Vy budete přikládat krystal.
Pokud se vám bude zdát, že je krystal špinavý, nebo přestal fungovat, vydrhněte jej jemně kartáčkem na zuby slanou vodou a mýdlem, nechte schnout na světle, nebo položte na několik desítek minut na sluneční světlo.
Význam a použití některých kamenů a krystalů:
web zdroje : www.volny.cz/tetarenata