Použití:
Arónie je nejen okrasná, ale též pro člověka a jiné živočichy velmi prospěšná. Má jedlé černé plody, sice s nižším obsahem vitamínu C (10 – 60 mg na 100 g), ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy včetně vitamínu P, vitamíny PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky, rutin (dříve označovaný jako vitamín P), třísloviny. Sorbitu obsahují až 3,5% – je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou. Mají značný obsah železa a mikroelementů – jako např.: bór, fluór, mangan, měď, kobalt, molybden a další. Plody bez semen obsahují až 400 mikrogramů jódu na 100 g. Jde o prvek žádoucí zejména pro těhotné a kojící ženy a děti. U dětí má jód důležitou roli při rozvoji mozku a inteligence, při prevenci zubního kazu, a s dalšími obsahovými látkami arónie i na posílení imunitního sytému. U dospělých i dětí je jód důležitý pro činnost štítné žlázy, hormonální rovnováhu a ochranu před radioaktivním jódem (vysokým obsahem jódu je toto ovoce blízké plodům kivi). Bioflavonoidy podporují působení vitamínu C a působí s ním často synergicky. Plody arónie je vhodné doplnit vitamínem C v tabletách nebo ovocem s vyšším množstvím vitamínu C zejména při zpevňování kapilár, léčbě hypertenze, aterosklerózy, nachlazení a zápalu plic. Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidů je velmi vhodná při vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánětech (včetně zápalu plic) a skleróze. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobě léčiv.
Plody mají až 60% šťávy. Tato šťáva se dá s úspěchem také použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv ap. a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy, plody se dají také sušit a nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.
Přírodní šťáva a plody arónie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z arónie projevují aktivitu při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u arónie. Dělají chybu ti, kteří tyto stromy považují jen za okrasné.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z arónie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem arónie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou vodou (1:1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokáží obejít. Ale výrobci sirupů již částečně procitají – lze vidět sirupy přibarvované biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu.
Sklizeň:
Plody vydrží dlouho na stromě zralé, aniž by se kazily, takže je můžeme sklízet postupně a konzumovat je vždy čerstvé. Někdy nás ale se sklizní posledních plodů mohou předběhnout ptáci, proto lze na toto období překrýt keř síťovinou (ačkoliv rozdělit se o úrodu s opeřenci je celkem fér). Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z arónie nejsou tak často (jako např. produkty z jahod či jablek) zatíženy plísňovými toxiny.
Pěstování:
Arónie se pěstuje většinou jako keř, bývá vysoká asi 2 m a široká 1,5 m, nebo roubovaná na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou pravokořennou). U nás se pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je samosprašná. Pro svou nenáročnost pěstování a ošetřování a pravidelnou úrodu představuje také ekonomický efekt i pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají, nebo je ozobávají ptáci. To co potřebujete pro vlastní spotřebu lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.
Má ráda dostatek slunce, proto vybíráme slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujeme, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.
Množení:
Keříčkové sazenice můžeme získat řízkováním, odnožemi (kořenovými odkopky), hřížením, dělením keřů a také ze semen, protože potomstvo si celkem dobře podržuje vlastnosti matečné rostliny. Je však třeba sledovat semenáčky a při případných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody apod.) nekvalitní jedince po vzoru přírody odstraňovat.
Autor: Jaroslav Svoboda
