V TČM tedy nelze mluvit o duševních nemocech jako o nějakém zvláštním odvětví protože slovy klasika : "nebe, země a člověk jsou jedno". Již ve Vnitřní knize žlutého císaře uvedené zde na začátku jsou popsána onemocnění, která bychom dnes zjevně zařadili jako psychosomatická. Přičemž duševní hnutí a excesy emocí jsou dokonce považovány za prvotní příčinu nerovnováhy a tedy veškerých dalších nemocí, které na ně nasedají. Proto v TČM ohrožuje pět výkyvů počasí vždy jednoho z pěti důležitých orgánů.
S poruchami čínského orgánu kan – překládaného jako játra se tak častěji setkáme za prudkého větrného počasí a na jaře, což je období ve kterém je tento orgán nejaktivnější. K projevům patří hněvovivost, podrážděnost, nedůtklivost případně vystupňované do záchvatů agresivity vůči okolí. Za deštivého a vlhkého počasí může být postižen orgán pchi překládaný jako slezina-slinivka s projevy jako je zádumčivost, neustálé přemítání o minulosti, nostalgie ale také únava, poruchy trávení a další příznaky, které se vztahují k období konce léta či ranného podzimu. Za suchého podzimu mohou disponovaní jedinci onemocnět suchým či dráždivým kašlem ale také melancholií či přímo depresemi neboť toto období se vztahuje k orgánu fej -plicím. V době chladného počasí či během zimy mohou lidé trpět úzkostí, strachem z budoucnosti což bývá ve vztahu k ledvinám tedy orgánu šen. Vládcem všech orgánů a hlavním činitelem duševního stavu člověka je však považován orgán sin překládaný jako srdce, kterému odpovídá období léta nebo horkého počasí. Z hlediska duševních poruch je mu přisuzováno bud velké veselí až hysterie nebo neschopnost se radovat.
V rámci teorie pěti prvků nebo hybatelů rovněž popsané v knize Nej ťing, také dochází ke složité interakci mezi všemi orgány navzájem podle přesných pravidel protože se jedná o propojenou jednotu lidského organismu. Ledviny tedy ovládají srdce a tak strach ovládá nadměrnou radost a hysterii. Játra ovládají slezinu-slinivku a proto hněv ovládá nadměrné přemítání o minulosti. Srdce ovládá plíce a proto radost ovládá a rozptyluje smutek. Slezina-slinivka ovládá ledviny a proto přemítání do minulosti rozptyluje strach a úzkost z budoucnosti. Plíce ovládají játra a proto smutek brzdí a tlumí hněv.
Tyto vztahy nejsou jediné mezi danými orgány a působí i v opačném smyslu. Proto se například léčebně využívá vztahu mezi játry a slezinou ve smyslu principu: posílit slezinu-slinivku – aby lépe ovládala játra a byla schopna přemýšlením utlumit hněv. Například 4. akupunturním bodem dráhy sleziny-slinivky, který posiluje tento orgán nebo 13. bodem jater, který rovněž posiluje slezinu-slinivku. Další body v komplexní léčbě nadměrné hněvivosti, prchlivosti či "napruženosti" budou 6. bod sleziny na doplnění jinu a klidu do jater a 3.bod dráhy jater na uvolnění a rozptýlení jater. Obdobně pak působí i bylinné směsi neboť existují i přímé úměry působení akupunkturních bodů a jednotlivých bylin.
Podobně lze popsat akupunkturní či bylinnou léčbu řady dalších nadměrných hnutí mysli. Stejné akupunkturní body jsou pochopitelně využívány při léčbě – mluvíme-li z hlediska západní terminologie – např vysokého krevního tlaku u 3. bodu dráhy jater, žaludečních vředů u 6. bodu dráhy sleziny či průjmu u 4. bodu dráhy sleziny. Nepočítáme-li extrameridiánové body tak řádných akupunkturních bodů existuje 365 a mnohým se připisuje výrazný vliv na náladu a duševní hnutí. Jejich výběr pro sestavení léčivého předpisu je tak podřízen mnoha složitým kriteriím podle propojení s ostatními body a drahami a celkových účinků. Je to právě tato propojenost nebo mnohovrstevnatost, které vděčíme za účinky na psychiku člověka. Neboť v průběhu děložního vývoje, kdy se podle TČM utváří základní psychické vybavení jedince včetně kruciálních a zhusta psychikou spouštěných chorob je plod ovlivňován prostřednictvím mimořádných drah, které nemají vlastní body ale "půjčují" si body drah řádných. Tyto body s tímto dvojím působením a kontakty pak lze v dospělosti užít pro povzbuzení a usnadnění změny postoje či nazírání na vlastní situaci, které mohou být často klíčem k uzdravení ať už se jedná o nemoc tzv. psychickou či somatickou mluvíme-li řečí západní medicíny.
Součástí léčebného arsenálu TČM je i dietetika a speciální systémy zdravotního cvičení QI GONG. Obě tyto oblasti se dají použít podle stejných terapeutických pravidel jakým je podřízen výběr akupunkturních bodů či jednotlivých bylin v rámci léčebného čaje. Z oblasti dietetiky je zajímavá zelenina zvaná pajche (Lillium browni) což jsou okvětní plátky jedlé lilie známé V TČM pro své účinky na uklidnění starostí a veselou náladu. Tuto zeleninu je možno zakoupit ve speciálních obchodech i u nás a historicky se traduje, že ji v Číně pojídaly ženy jejichž mužové museli odjet na dlouhé vojenské výpravy aby tyto dámy nepropadaly beznaději a smutku a měly dostatek trpělivosti čekat na své manžele. Z hlediska cvičení je možno například uvést cvik zuřivého šlechtice ze soustavy osmi brokátů pro harmonizaci jater, který podporuje tento orgán a vyrovnává výkyvy nálad.
Veškeré léčebné působení se však řídí pevnými diagnostickými postupy a tzv. osmi pravidly ba kang. Vždy je nutno stanovit zda nemoc je akutní nebo chronická, postihující jen tělesný povrch nebo vnitřní orgány, horké či chladné povahy zda je jang či jin. Z diagnosy přímo vyplývají principy terapie, kterým jsou podřízeny jednotlivé body akupuntury či byliny. Protože organismus je vnímán jako celek má každý úkon, ať už se jedná o nabodnutí akupunkturního bodu či snezení některé byliny, odvaru nebo jídla vliv na celkový stav ve smyslu posunu více k jinu či jangu, směrem dovnitř organismu nebo navenek, vzhůru či dolů, zvlhčení či vysušení a podobně. Klasifikace těchto oblastí pochází z období tzv. Válčících států /475-221 př.n.l./ a dodnes je užívána v prakticky nezměněné podobě.
Vzhledem k minimálně tři tisíce let trvajícímu vývoji TČM je nemožné v krátkém čase předvést veškeré diagnostické modely a algoritmy, kterými se řídí tradiční čínský lékař. Starobylé základy této nauky jsou však prověřeny časem a zdá se, že v současné době se kruh uzavírá neboť ekologické problémy a katastrofy současné civilizace nás nutí opět porozumět čínskému klasikovi : "nebe, země a člověk jsou jedno".
Citace a základní literatura
1. Philippe Sionneau, 1996, Troubles psychiques en médecine chinoise, Guy Tredaniel, Paris
2. V.Ando, 1995, Klasická čínská medicína – díl I, Svítání
3. G. Maciocia, 1989, The Foundations of Chinese medicine, Churchill Livingstone, USA
MUDr. Ludmila Růžková – Bendová
autor: CSBS
