Štěpné produkty lepku vyvolávají u geneticky vnímavých osob nepřiměřenou reakci imunitního systému s trvalou tvorbou autoprotilátek. Hlavním projevem jsou zánětlivé změny sliznice tenkého střeva s průjmy, chudokrevností, váhovým úbytkem a celkovou poruchou somatického i psychického vývoje. Pokud není lepek z potravy trvale a úplně vyloučen, dochází v průběhu doby k vyčerpání imunitního systému, onemocnění postihuje další orgány se vznikem přidružených autoimunitních chorob a četných komplikací, z nichž většina je život ohrožující.

Minulost a přítomnost nemocných celiakií

Toto onemocnění byl rozpoznáváno do nedávné minulosti zřídka a často pozdě. Platí to jak pro děti, tak zejména pro dospělé nemocné, a to nejen v ČR. Podle dotazníkové akce u dospělých nemocných, která byla publikována v roce 2001 v USA, byla průměrná doba trvání choroby do stanovení diagnózy 11 let. To ovšem vede k pozdní terapii a zvýšenému riziku přidružených chorob a komplikací.

Příčin tohoto stavu je několik:

  • lékaři na možnost tohoto onemocnění málo myslí
  • jeho příznaky jsou v současnosti často málo nápadné nebo atypické
  • toto onemocnění není předmětem zájmu průmyslu zdravotnické techniky ani farmaceutického průmyslu vzhledem k tomu, že kauzální léčbou je speciální dietní režim

    K zásadní změně v diagnostice CS došlo až v posledních 15 letech v důsledku postupného zavedení citlivých a specifických metod stanovení protilátek v krevním séru. Tyto metody aplikované nejen u nemocných s CS, ale i u jejich příbuzných a osob podezřelých z tohoto onemocnění nás poučily, že klinické příznaky CS jsou velmi různorodé a že její výskyt (prevalence) v populaci je mnohem vyšší než se dosud předpokládalo.

    Prevalence celiakální sprue

    Screeningové (vyhledávací) studie rozsáhlých populačních souborů stanovením protilátek a vyšetřením vzorku střevní sliznice prokázalo dramatické zvýšení prevalence CS. Tyto studie z 10 evropských zemí, USA a severní Afriky zjistily prevalenci 1:70 – 1:550. Prevalence se zvýšila v průměru více než 12-krát při srovnání výskytu na podkladě klinických příznaků a na podkladě screeningových dat (z 1:3345 na 1:266).

    V ČR je možno poskytnout kvalifikovaný odhad na podkladě několika souborů dlouhodobě sledovaných nemocných a jejich příbuzných, výskytu přidružených autoimunních chorob a několika screeningových studií. V ČR lze předpokládat prevalenci 1:200-1:250, tj. asi 40.000-50.000 nemocných CS v celkové populaci ČR. Vypracování metodiky screeningu rizikových skupin, přidružených autoimunních chorob a osob s podezřelými příznaky a doporučení její realizace v ČR v rámci celkové diagnostické a terapeutické směrnice CS jsou další bezprostřední úkoly ESCS.

    Léčba celiakální sprue

    Celoživotní bezlepková dieta (dále jen BLD) je základní a kauzální léčbou CS. BLD znamená úplné vyloučení lepku a náhrada obilovin takovými produkty jako jsou rýže, kukuřice, brambory, sója a amarant. Lepek je obsažen v celé řadě potravin, kde jej laik nepředpokládá (např. uzeniny, hořčice, kečup, kypřící prášky, zmrzlina). Bezlepkové potraviny a výchozí suroviny jsou 4-10krát dražší ve srovnání se stejnými komoditami obsahujícími lepek. Průběh onemocnění významně závisí na stáří, v němž se vnímavý jedinec poprvé setká s lepkem, jeho množství v potravě a časnosti stanovení diagnózy CS. BLD je nezbytná také u atypických forem CS, neboť jejich časné léčení je prevencí výskytu přidružených chorob a komplikací.

    Potravinové kodexy jednotlivých zemí se liší v povoleném množství zbytkového lepku v potravinách označených jako bezlepkové. Současná česká norma je u přirozeně bezlepkových potravin 10-krát vyšší než norma EU. To dále stěžuje situaci nemocných CS v ČR.

    Povolené potraviny pro bezlepkovou dietu

    BRAMBORY Vařené, pečené, bramborová kaše, bramborový škrob Solamyl, bramborová mouka, bramborová vláknina.

    Brambory slouží jako příloha, na přípravu pokrmů a příloh. Přidáním syrové nebo vařené brambory se těsto stane vláčnější a pečivo vydrží déle čerstvé.
    Škrob používáme místo mouky k zahuštění pokrmů, k přípravě krémů a pudinků a do pečiva.
    Bramborovou mouku použijeme na přípravu těsta na bramborové knedlíky, chleba a pečiva.
    Bramborovou vlákninu přidáváme do těst na přípravu chleba a pečiva. Těsto je vláčné a chléb a pečivo vydrží déle čerstvé.

    RÝŽE

    Loupaná i natural, vaporizovaná, rýžové burizony, rýžová kaše instantní, rýžová mouka, rýžové vločky, rýžové těstoviny, rýžový papír.

  • Rýže slouží jako příloha, na přípravu pokrmů a příloh.
  • Rýžovou mouku přidáváme do těst na přípravu pečiva, částečně nahradí svou schopností „lepit“ pšeničnou mouku.
  • Rýžové burizony konzumujeme samostatně, nebo je přidáváme do těsta na přípravu knedlíků, kde nám nahradí housku.
  • Rýžové těstoviny se dají použít jako příloha, nebo zavářka do polévek.
  • Instatní rýžovou moukou zahušťujeme omáčky a polévky. Připravíme z ní vynikající rýžovou kaši a po smíchání s kukuřičnou či prosnou kaší v ní obalujeme maso, zeleninu, sýr atd. na smažení.
  • Rýžový „papír“ plníme a používáme na závitky.
  • Rýžové vločky přidáváme do jogurtu, mléka, polévek nebo například do bramboráků.

    KUKUŘICE

    kukuřičná mouka, kukuřičná krupice, kukuřičný škrob Maizena, kukuřičná instantní kaše, kukuřičné těstoviny, kukuřičné lupínky, kukuřičná strouhanka, křehký kukuřičný chléb, kukuřičné perličky, kukuřice mražená, kukuřice sterilovaná, popcorn.

  • Kukuřičná mouka se používá do těst a na jíšku.
  • Kukuřičnou krupici použijeme na kapání a noky do polévky, na pečení a přípravu kaše (polenty).
  • Instantní kukuřičná kaše se hodí na zahušťování polévek a omáček, ve směsi s instantní rýžovou nebo prosnou kaší je ideální na obalování masa, zeleniny atp. Tuto směs také přidáváme do sekané, karbanátků, knedlíčků do polévky.
  • Kukuřičné těstoviny využijeme jako přílohu, nebo zavářku do polévky.
  • Kukuřičný škrob Maizena slouží pro přípravu pudingů, krémů a na zahušťování polévek a omáček.
  • Kukuřice cukrová je vhodná jako doplněk, nebo příloha k masu.

    SÓJA

    Sójové boby, Mungo (zelená sója), sójová mouka – hrubá, hladná, tučná a odtučněná, sójové vločky, sójová krupice, sójové mléko, sójový jogurt, okara, sójová majonéza, sójové maso – kostky, plátky, drť, pražené sójové boby, sójový sýr Tofu, sójové klíčky čerstvé, sójové klíčky sterilované.

  • Sójovou mouku používáme na pečení buď samostatně, nebo ve směsi. Dále na zahuštění polévek a omáček a na přípravu pomazánek.
  • Sójové vločky přidáváme do sekané nebo do karbenátků.
  • Sójové maso (bezlepkové), drť používáme podobně jako maso.
  • Sójové mléko, jogurt, majonéza jsou vhodné mimo jiné jako náhrada při alergii na kravské mléko.
  • Mungo se hodí naklíčené k přípravě salátů nebo k přímé konzumaci.
  • Sójový sýr Tofu je k dostání buď přírodní nebo ochucený. Používá se jednak přímo, bez další úpravy, nebo jej strouháme do polévek. Hodí se také na smažení.
  • Sójová majonéza se používá všude tam, kde klasická.

    POHANKA

    Pohanka hnědá, pohanka zelená, pohanková drť, pohanková mouka, pohanková krupice, pohankové krupky, pohankové vločky, pohankové těstoviny, pohankový křehký chléb, pohankové křupky.

  • Pohanka vařená se používá jako příloha, případně se smíchá s rýží. Lze ji upravit na sladko s ovocem, rozinkami, nebo jako kaši či nákyp. Hodí se do nádivek, karbanátků, sekané.
  • Pohankovou mouku používáme na jíšku, na obalování.
  • Pohanková krupice a drť se hodí na kaši.
  • Pohankové těstoviny podáváme jako přílohu.
  • Pohankové vločky mícháme s jogurtem.

    PROSO

    Jáhly, prosná mouka, prosná krupice, prosné vločky, prosná instantní kaše.

  • Jáhly se připravují na sladko i slano. Nebo ve formě jáhelníku se švestkami, podobně jako rýžový nákyp. Dále jáhelná rizota. Dobře uvařené jáhly se hodí na přípravu ovocných a tvarohových krémů a jahelné majonézy.
  • Prosná mouka se používá do směsí na pečivo, dále na zahuštění pokrmů a polévek.
  • Prosná kaše se hodí na přípravu krémů, náplní do pečiva a kaší.

    AMARANT

    Amarantová mouka, amarantové křupky, amarantové sušenky, amarantové těstoviny.

  • Amarantovou mouku lze používat do směsí na pečení, ovšem maximálně 30 % z celkového množství mouky.

    LUŠTĚNINY

    Fazole suché, fazole zelené, fazole sterilované, čočka hnědá, čočka červená, čočka sterilovaná, hrách suchý, hrášek zelený čerstvý, hrášek zmrazený, hrášek sterilovaný, cizrna, luštěninové mouky.

  • Luštěniny používáme buď klasicky, nebo do pomazánek, na saláty, k zahuštění polévek a omáček.

  • Ořechy a semena
  • Maso, šunka
  • Vejce
  • Mléko a mléčné výrobky
  • Ovoce a zelenina

    Více info na : www.bezlepkovadieta.cz

    • Nové článkyVíce od autora