Ale co jsou žlázy? Žlázy jsou zcela speciální orgány z epitelových buněk, které tvoří tekutiny užitečné pro organismus, takzvané sekrety, s určitým chemickým složením. Každý sekret je pak vylučován buď vývodem nebo kanálkem na vnější pokožku nebo sliznici. Takové žlázy jsou proto označovány za žlázy s vnější sekrecí, takzvané exokrinní žlázy.
Jiné žlázy zase vylučují inkrety, zvané hormony, bez vývodu přímo do krve. Zde se jedná o žlázy s vnitřní sekrecí, takzvané endokrinní žlázy, které se proto také nazývají hormonální nebo krevní žlázy.
K endokrinním žlázám patří:
- hypofýza
- epifýza
- štítná žláza
- příštítná tělíska
- thymus (brzlík)
- nadledviny
- pankreas
- pohlavní žlázy (ovaria, testes)
Zvláštní postavení mezi těmito hormonálními žlázami zaujímá slinivka břišní, protože je to nejen endokrinní, nýbrž současně i exokrinní žláza: endokrinně vylučuje hormony insulin a somatostatin, jako exokrinní orgán produkuje trávicí enzymy, které posílá přes vývody do tenkého střeva.
Celkově je funkce těchto žláz produkujících hormony a jejich případná spolupráce shrnována pod pojem endokrinní systém.
Jak taková žláza ví, jaké množství hormonu má produkovat a vylučovat? Jak vlastně hormon ví, kam má cestovat?
Zde příroda využívá neuvěřitelně rafinovaný proces, který lidé napodobili například v rozhlasovém systému: příslušné cílové buňky pro určitý hormon jsou vybaveny vhodnými přijímači, takzvanými receptory. Příslušný receptor rozpozná hormon náležící k jeho buňce přivolá si ho. To však ještě není všechno, tak říkajíc jako pojistka jsou všechny endokrinní žlázy kontrolovány podvěskem mozkovým. Hypofýza funguje jako hlavní řídící centrála. Současně rovněž vysílá ,,nadřízené hormony„, které zase povzbuzují žlázy k produkci a vylučování speciálních hormonů, nebo je naopak zastavují.
Kdo nebo co kontroluje hlavní řídící centrálu, hypofýzu? Hypotalamus! Ten je spojen se stopkou hypofýzy a s zadní lalokem podvěsku mozkového. Hypotalamus je ústřední rozvodna vegetativního nervového systému, a proto má jeho porucha nebo zranění vážné následky: hypotalamus vylučuje hormonovité produkty, takzvané releasing-faktory (spouštěcí faktory), a ty řídí vylučování hormonů hypofýzy. Orgány, do nichž jsou posílány hormony, současně v jakési zpětné vazbě kontrolují výrobce příslušného hormonu. A navíc se mnoho hormonů ovlivňuje i navzájem. To vše zní velmi komplikovaně, ale probíhá velmi logicky:
Pokud například klesne hladina určitého hormonu, vyvolá to vyšší vylučování jiného hormonu a naopak. Tím vzniká regulační obvod se zpětnou vazbou, který navzájem vylaďuje fungování jednotlivých částí organismu. Těsné vzájemné vztahy se navíc starají o to, aby si hormony nepřekážely a nepůsobily proti sobě.
Pořád nechápete? Uvedeme příklad: máte před sebou důležitý pohovor, jste rozrušená, napjatá, nesoustředěná a rozzlobená, protože jste navíc uvízla v dopravní zácpě. Dřeň vašich nadledvin automaticky začne vylučovat adrenalin. Ten patří stejně jako nonadrenalin ke ‚,stresovým hormonům„ a ty působí jako poplašná zařízení. Naši prapředci je potřebovali k tomu, aby se mohli postavit nepříteli a bojovat, nebo co nejrychleji uprchnout. Nadledviny vylučují ve stresových situacích ještě další hormon – kortizon neboli hydrokortizon. Ten povzbuzuje výměnu látkovou a udržuje krevní tlak.
Příští večer jste zase ve stresu, znovu rozrušená, napjatá a soustředěná. Ale je to jiný druh stresu, totiž eu-stres (protiklad k dis-stresu): jste vzrušená, protože se chystáte na schůzku se svou novou známostí a ten muž se vám líbí. Vaše nadledviny znovu začnou vylučovat adrenalin, ale k němu ještě endorfiny. Tělu vlastní ,,opiáty„ vyvolávají příjemnou, trochu opojenou náladu, jako byste se vznášela v oblacích.
Úhrnem lze říci, že hormony vznikají v endokrinních žlázách, ovšem k produkci jiných vlastních hormonů jsou tyto žlázy aktivovány hormony jiných žláz. Aby byla souvislost mezi jednotlivými žlázami a jejich příslušnými hormony pochopitelnější, představím nyní jednotlivě nejdůležitější hormonální žlázy a jejich funkce a také jejich nadřízenou centrálu hypotalamus. Později pak bude snadno srozumitelné, jak můžeme regulovat nebo zastavit selhání hormonální produkce, což je cílem mojí ročníkové práce.
