Důkazem její stavitelské a urbanistické geniality byla veliká města, jako například Mohendžo-daro s dlážděnými ulicemi, vodovodním systémem, veřejnými lázněmi a výbornou kanalizací. Podle archeologických vykopávek lze usuzovat, že harappská civilizace dosáhla neobyčejně vysokého stupně. K jejímu pádu přispěly pravděpodobně nájezdy kočovných Árijců ze Střední Asie, kteří se usadili na indickém poloostrově v období mezi druhým a prvním tisíciletím před naším letopočtem.

První významný spis o ájurvédské medicíně, Čarakasanhita (Čaraka Samhitá), který se objevil kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem, se dodnes těší veliké oblibě a je pokládán za základní text ájurvédské medicíny. Je to rozsáhlý text pojednávající o nejrůznějších aspektech medicíny, od otázek správného životního stylu, výživy, metod diagnózy, až po metody léčby. Čarakasanhita byla napsána v sanskrtu formou veršovaných súter, které se nahlas přednášely a zpívaly, takže vedle exaktního obsahu byla kniha poetická svojí formou. Sútry byly vysoce koncentrované poetické útvary, které při použití minimálních prostředků dokázaly vyjádřit podstatu určitého jevu. Byly důležitou pomůckou vzdělávání ájurvédských studentů.

Přibližně v tomtéž období vznikl i druhý klasický text ájurvédské medicíny, Sušrutasanhita (Sušruta Samhitá), který pojednává především o metodách chirurgie. Autor této knihy, chirurg Sušruta, je dodnes považován za otce chirurgie. Jeho kniha poskytuje podrobné popisy chirurgických nástrojů a metod, které byly ověřeny staletou praxí a z nichž mnohé jsou platné doposud. Sušrutou popsané postupy plastických operací se staly základem moderní plastické chirurgie. Popsal také techniky spojování kostí pomocí hřebíků a ošetřování zranění. Identifikoval též citlivé body v těle, tzv. marmické body, jejichž poranění může být fatální. Sušruta také popsal metody pitvy mrtvého těla. Jeho znalost anatomie lidského těla byla překvapující. Zaměření jeho knihy prozrazuje, že agresivita a války byly součástí života starých Indů a ájurvéda musela čelit těmto tendencím.

Dalším důležitým textem ájurvédy je Vagbhatova stať Aštanga-hrdája, která vznikla v 7.století našeho letopočtu a přinesla určité modifikace v oblasti chirurgie a zohlednila nové poznání v ájurvédě.

Historické období mezi 5.stoletím př. n.l. a 5.stoletím n.l. bylo obdobím největšího rozkvětu ájurvédské medicíny. V Indii bylo několik univerzit, které se věnovaly ájurvédské medicíně a dalším odvětvím védského poznání, jako literatuře, poezii, lingvistice, právu, filozofii, matematice, astronomii, astrologii a vojenským uměním. Tyto univerzity byly podporovány státem a výuka byla zdarma. Ájurvéda se těšila velikému zájmu i v období rozkvětu buddhismu. Samotný Buddha byl proponentem ájurvédských metod léčení a jeho osobní lékař Džívaka je tradičně uznávaný jako jeden z nejlepších ájurvédských lékařů všech dob. V tomto období ájurvéda pronikla i do sousedních zemí a silně ovlivnila jejich systémy léčení. Řecká i římská medicína byly ovlivněny ájurvédou, podobně jako medicína arabská a tibetská. Indie byla v tomto období pokládána za nejlepší zdroj vědění a mnoho studentů bažících po poznání sem přicházelo ze všech okolních zemí. Ájurvédští lékaři přednášeli na cizích univerzitách a vedli nemocnice v zahraničí.

Vedle léčení lidí byla důležitou součástí ájurvédy i veterinární zařízení. Ájurvédské texty popisují metody léčení nejrůznějších druhů zvířat.

Nágárdžuna, který patřil k nejvýznamnějším postavám tohoto období, položil základy alchymistické praxe, do ájurvédy byla zavedena silná léčiva ze rtuti, síry a jiných kovů a minerálů.

V období nájezdů muslimů i za jejich panování v Indii ájurvéda stále přežívala jako hlavní systém léčení pro široké vrstvy obyvatel. Období britské nadvlády bylo obdobím největšího úpadku a znevažování ájurvédské medicíny. Okupanti všemožnými prostředky potlačovali tradiční metody léčení. Po vysvobození Indie zpod britské nadvlády se ájurvéda postupně začala vracet ke své bývalé slávě. V současné době je vyučována na padesáti univerzitách a mnoha institutech. Indie má ájurvédské nemocnice a střediska poskytující klasické očistné terapie. Indický stát občanům nevnucuje ani jeden ze systémů léčby. Každý si může vybrat podle své osobní inklinace léčbu alopatickou, homeopatickou nebo ájurvédskou.

V současné době zároveň vzrůstá zájem o tento systém v zemích západní Evropy a na americkém kontinentu. Mnozí lidé, zklamáni výsledky moderní lékařské vědy, se obracejí k tomuto srozumitelnému, tisíciletími praxe ověřenému způsobu léčby a oceňují nejenom jeho efektivnost, ale především hlubokou lidskost a respekt k lidskému životu.

Vydalo nakladatelství
C A D    PRESS , BRATISLAVA
Distribuce pro Českou republiku i Slovensko
Telefon: 6436 9928
mobil: 0903 159 404
Telefon z ČR: 00421 903 159 404

REKLAMA:
loading...

Komentáře