Každý máme dáno "do vínku" při narození oslabení některých orgánů, (jsou zjistitelné i dobrým astrologem), což jsou ty, ve kterých se později projevuje nemoc. Tvrdím, že se nedědí dispozice k nemocím, ale dispozice k oslabeným orgánům. Oslabené orgány jsou oslabené podle mé teorie proto, že buď ze stravy, či pro psychické zablokovaní organismus výše popsané látky nepřijímá. Tím nejdříve vznikne dysfunkce orgánů, později nemoc.
Kdo má oslabené srdce, má nejdříve po "zablokování" arytmie srdce, později nemocné srdce, kdo má oslabená játra a tenké střevo, má lupénku, ekzémy a jiné kožní projevy. Pokud se matka, která je v jiném stavu stresem "zablokuje", "zablokuje" se i plod, tím se přestanou vyživovat oslabené orgány plodu a pokud těmi oslabenými orgány je slinivka břišní, popř. nadledvinky, narodí se dítě od narození nemocné cukrovkou, je-li oslabeným orgánem mozek, narodí se dementní dítě atd. Tím jsem vysvětlil i některé neplodnosti či problémy s donošením plodu. Stačilo "odblokování" matky a nebyl problém otěhotnět, či donosit plod. V této problematice bývá problémů více najednou, jako např. "zablokovaná" páteř, zejména křížová kost a bederní část páteře, jen několik plodných hodin, nekompatibilita partnerů, nedostatek zejména jódu a tím dysfunkčnost pohlavních žláz, vaječníků (i štítné žlázy) atd.
Konkrétně u lupénky jde podle mé praxe o psychický problém, dysfunkci jater a střev, po odblokování akupresurou se do výše popsaných orgánů dostala energie, vitaminy zejména B3, C, hořčík, vápník, fosfor, zinek, selen a jód a do tří měsíců lupénka zmizela.
V žádném případě nelze podle mého názoru nahradit alternativní způsoby léčby lékařskou péčí a v žádném případě není možné léčbu lékařem nahradit "léčbou" léčitelem.
Jak jsem již psal v knize Škola psychotroniky, rozlišuji tři skupiny léčitelů: Ti, kteří nemají léčitelské schopnosti, ale dokáží svým působením "vybudit" v léčeném jedinci jeho vlastní léčitelské schopnosti, či využijí placebo efektu a nemocný se pak vlastně vyléčí sám. Dalším je léčitel, který může mít schopnost svým působením ovlivnit činnost dysfunkčního orgánu a další skupina léčitelů léčitelské schopnosti nemá, ani tyto schopnosti v nemocném nevybudí, ale dodají nemocnému pouze energii a někteří se skutečně mohou i dočasně cítit lépe. Pak je řada takových, kteří nemají žádné schopnosti mimo schopnosti ovlivňovat lidi a přesvědčit je, že umí léčit.
Je velice těžké poznat, kdo pomůže a kdo ne a je nutné si uvědomit, že léčitele vyhledáváme většinou v těch případech, kdy lékařská věda selhává nebo není schopna pomoci. V mnoha případech jsem byl lékaři "puštěn" k nevyléčitelně nemocným v okamžiku, kdy lékaři věděli, že pacient zemře, někdy den před smrtí. To už je ale opravdu pozdě i na alternativní způsoby léčby. Já se nepovažuji za léčitele, pouze za diagnostika a mnou doporučené způsoby léčby nikdy nevylučovaly lékařskou péči. Vím, že ideální by byla spolupráce a také s mnoha lékaři spolupracuji, ovšem tajně. Lékaři se bojí spolupracovat s léčiteli ze dvou důvodů: Jednak lékařská komora doporučuje lékařům, provozující alternativní způsoby léčby, odevzdat diplomy, jednak jen málo léčitelů má skutečné neobvyklé schopnosti a navíc nejsou opakovaně předveditelné (pročež tyto schopnosti neuznává vědecká obec).
Přiznám se, že léčitelskou praxi uznávám jen v případech, kdy si již lékaři nevědí rady a to ještě při součinnosti lékaře, protože vždy je co zkazit. Někteří léčitelé chtějí mít zásluhu na vyléčení a proto zakazují klientům používání léků, což je trestuhodné. Zase já se u své klientely setkávám s tím, že se po mých radách např. u "cukrovkáře" sníží hladina cukru a on si stále píchá inzulín (protože jsem mu neřekl, aby vynechal lékařskou péči a léky), což je nesmyslné, ale protože se mnoho klientů bojí svému ošetřujícímu lékaři říci o mých radách (někdy i o kladných výsledcích), dochází k takovýmto paradoxům. Nejsmutnější jsou případy "vyléčených" duševních poruch. Nejvíce mne těší, že mými klienty se stále častěji stávají sami lékaři. Jedna lékařka se šla "na mě podívat", protože nechtěla stále uvěřit, že se jejím pacientům a mým klientům podařilo "vyléčit" cukrovku, či nemoc štítné žlázy.
S diagnostikou jsem začal na "tlak" klientů, kterým jsem předpověděl průběh vztahu v mé seznamovací agentuře. Když vyšla moje předpověď, přišli někteří s tím, že když jsem věděl toto, mohl bych "vyvěštit" jak vyléčit cukrovku jednoho klienta. Zkusil jsem to a ono to vyšlo. Poté jsem začal objevovat zatím neobjevené procesy v živém organismu a díky tomu, co jsem objevil, jsem se dostal dál ve způsobech léčby dosud nevyléčitelných nemocí a pochopil jsem, proč vědecká obec neuznává léčitele. Nevěřím na zázraky a jsem přesvědčen, že vyléčit je možné jen ten orgán v těle, který má energii, vitaminy a minerály. Moje metoda spočívá v nalezení možnosti, jak do disfunkčních orgánů výše uvedené "dostat", tj. uvedení těla do původního stavu a to jednoduchým způsobem pomocí akupresury, následně doplněním energií, chybějících vitamínů a minerálů. To vše se dá aplikovat při současné léčbě, ba naopak, léčba je tím účinnější.
Je mi jedno, že si mnoho případů, kdy mí klienti zatajili aplikaci mých rad, které v závěru vedly k vyléčení, připisují na svůj vrub jejich ošetřující lékaři a jen mí klienti a já víme, protože důležitý je výsledek a blaho pacienta, mého klienta. Mnoho lidí do mé poradny chodí pod cizími jmény, což je mi rovněž jedno. Jen mne trochu mrzí, že někteří těžce nemocní chtějí, aby se hned vyléčili. Jenže několik let dysfunkční tělo není možné uvést do původního stavu dříve, než za 2 měsíce až třeba i 5 let. Mnozí v "léčbě" nevydrží, ale na zázraky nevěřím a vše má svůj čas. Mnoho jiných zase zareaguje a pochopí můj způsob léčby, pokud si ale nenajdou cestu k trvalému udržení dobrého zdravotního stavu tím, že neodstraní původní příčinu nemoci, stanou se na mě závislí, protože po nějaké době po vyléčení opět "sklouznou" do původní situace, což také není dobré.
Obecně lze říci, že by se rady kartářek, astrologů, psychotroniků atd., neměly stát dogmatem, ale jen jednou z možných cest, jak přistupovat k řešení problému . Protože mnoho lidí je pohodlných, sklouznou snadno do závislosti a pokud se tito nešťastníci setkají s některými sektami, stanou se snadno jejich kořistí. Je nutné si uvědomit, že vždy existuje vícero řešení a je na nás, jakou cestu si zvolíme. Konečné řešení bychom neměli nechávat na někom jiném. Když se však již pro nějaké řešení rozhodneme, neměli bychom toho litovat. Neřešený problém je břemenem, kterého je nutné se zbavit, jinak jsme psychicky zatěžováni a to může opět vést k navršení stresu a následně "zablokování" organismu.
Protože věda není schopna pomoci všem nemocným, existuje mnoho léčitelů, kartářek, astrologů a jiných, kteří se snaží pomoci těm, kdož se na ně obrátí. Není známo oficiální číslo, kolika lidem alternativní způsoby léčby pomohly, ale vzhledem k tomu faktu, že tato praxe sehrává, určitou (možná i důležitou) roli v léčbě nemocí, se kterými si věda neví rady. Není možné pomoci všem osobně, proto se snažím své poznatky publikovat. Někteří čtenáři mne navštěvují a tvrdí, že se díky mým radám v této knize vyléčili např. i z rakoviny, z čehož mám velkou radost a chuť popsat další nové poznatky o vyléčení "nevyléčitelných" nemocí. Podle mne to bylo spíše díky jejich silné vůli a chtění, moje poznatky byly pouze impulsem a nadějí, že se dá vždy něco dělat. Jsem přesvědčen, že všechny nemoci se dají vyléčit, pokud se začne léčit včas a co je důležitější, když víme o našich oslabených orgánech, prevencí lze všem nemocím předejít, pokud nevzniknou např. úrazem. Tvrdím, že nejlepším léčitelem je každý sám sobě, když ví, co má dělat a chce něco dělat.
Pracuji s kyvadélkem, které nepovažuji za kyvadlo, ale za anténu na napojení se na "testovaný" subjekt jak živý, tak neživý. Živá je např. i voda, stromy, proto je pro mne snadné se "napojit" i na tyto a např. zjišťovat, jak často a čím dodávat výživné látky, vhodné prostředí atd. U zvířat je to více pochopitelné a podařilo se mi vyléčit např. i mnoho psů a koní. Už proto si myslím, že moje metoda nespočívá na placebo efektu, i když i placebo efekt hraje velkou roli (nejenom v mém způsobu léčby). Důkazem jsou vyléčená nemluvňata a zvířata. Mám ověřeno, že největších úspěchů v léčbě jsem dosáhl u jedinců, kteří sami přijdou za mnou, věří, že se vyléčí a nevelkou roli hraje i to, že za mé rady zaplatí. Je to zvláštní, ale mám zkušenosti i ze zahraničí, že čím více klienti zaplatí za rady, tím pečlivěji je dodržují. Je to asi i psychologický moment, že když už zaplatili, tak to "zboží" ve formě informace chtějí zužitkovat. I zde mám podobné zkušenosti – když se někdo zeptá na svého kamaráda, příbuzného atd., kterému chce sám z vlastní iniciativy pomoci, efekt je zhruba 65%.
Mnoho klientů se po výše popsaných způsobech léčby, které spočívají "v odblokování" psychicky zablokovaného organismu a doplňování vitamínů, minerálů v přesné časy vyléčilo i s dosud nevyléčitelných nemocí, ale dost z nich se po kratší, či delší době vrátilo s tím, že jim tehdejší "léčba" pomohla, ale efekt nebyl trvalého charakteru. Přemýšlel jsem proč a zjistil, že původní příčina "zablokování" zůstala- že se tito lidé neumí radovat ze života, neumí žít pro "bloky " z dětství! Proto jsem přišel na to jak docílit trvalého efektu vyléčení, tedy zbavení se "programů" z dětství, které jak se ukázalo bylo tou pravou příčinou všech problémů, které vyústily v nemoc.
