Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.

JIN – odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.

JANG – dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.

Jedním ze symbolů JINU a JANGU může být čínská monáda.

                     

Stejný podíl obou principu tu leží nejen proti sobě, ale jeden vždy obsahuji i část toho druhého. V každém JINU je i zárodek JANGU a naopak. Monáda rozvinutá do prostoru nepředstavuje kouli, ale spirálu.

Židovské náboženství používá jako symbol tohoto principu hvězdu.

                     

Rozložením hvězdy zjistíme, že jde o dva trojúhelníky v obráceném postavení. Jeden představuje sílu odstředivou a druhý sílu dostředivou. Jedna je obsažena v druhé. Jsou opačné, a přece představují jednotu.

Jiné dva prvky, horizontální a vertikální, tvoří symbol kříže.

                     

Vodorovný prvek je symbolem času, kolmý prvek je symbolem prostoru. Oba prvky jsou neukončené a rozpínají se směrem do nekonečna. Člověk na kříži je symbolika lidské nekonečnosti v čase i prostoru. Je symbolem minulosti i vizí budoucnosti.

Neexistuje žádná absolutní definice principu JIN a JANG. Oba dva termíny představují tendence, které jsou navzájem protikladné, ale zároveň se doplňují. JIN a JANG tvoří komplex, který má dynamickou povahu. Jsou v pohybu, ve stálé dynamické proměně, ale vždy tak, aby splňovaly podmínky rovnováhy. Uvedeme si pro zajímavost dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:

1. Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se, v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně.

2. JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě.

3. JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů.

4. JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN.

5. JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG.

6. JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG.

7. Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění. JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN.

8. Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních vyváženo oběma těmito tendencemi.

9. Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG.

10. Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG.

11. Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN.

12. Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu.

Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii.
Uveďme si přehlednou tabulku protikladných pojmů, zařazených podle systému JIN – JANG. Pomůže nám v naší vlastní cestě za harmonií v životě:

 

JIN

 

JANG

expanze

 

kontraxe

rozptýlení

 

soustředění

pomalý pohyb

 

rychlý pohyb

vysoké frekvence

 

nízké frekvence

směr vzhůru

 

směr horizontálně či dolů

vně

 

uvnitř

lehčí

 

těžší

chladnější

 

teplejší

temnější

 

jasnější

vlhčí

 

sušší

řidší

 

hustší

větší

 

menší

křehčí

 

tvrdší

elektron

 

proton

tropy

 

póly

rostliny

 

živočichové

ženské pohlaví

 

mužské pohlaví

duševní práce

 

tělesná práce

prostor

 

čas

chuť ostrá, kořeněná, kyselá

 

chuť slaná, hořká

krátké vaření

 

dlouhé vaření

šťavnaté

 

sušší

fialová, modrá, zelená

 

žlutá, hnědá, červená

dutý

 

plný

noc

 

den

poslušnost

 

vzpupnost

emoce

 

rozum

umělý

 

přírodní

delší

 

kratší

… a tak bychom mohli pokračovat, dokud bychom nevyjmenovali všechny lidské činnosti, přírodní jevy, součásti našeho života. Není pochyb, že tato jednoduchá dialektika byla prvním počítačovým jazykem, který umožňoval lidem výklad mnoha jevů a umožnil pochopit princip a podstatu rovnováhy, jež je zároveň nezbytnou podstatou existence. Černá díra jakožto příklad extrémního JANGU neumožňuje existenci, stejně jako výbuch supernovy, příklad extrémního JINU. Je jen otázkou domluvy, jak které jevy budeme označovat. Mnoho masa, mnoho soli, potravin, které budeme označovat kódem JANG, budou neúměrně zvyšovat jangový stav některého orgánu a tato převaha povede k poruchám. Také extrémně jinové potraviny, třeba alkohol, působí potíže. Lidé, kteří pijí velké množství alkoholu, nemilují sladká jídla ani zeleninu. To je otázka rovnováhy v jejich stravě. Také pohyb je lékem. Pohyb, jak jsme se odčetli, je JANG. Budeme jím tedy léčit nemoci, které jsou k JANGU protikladné. Pohybem budeme léčit neurózy, bolesti hlavy, obezitu – jinové choroby. Klid je spíše JIN a vhodný tedy pro stavy jangové. V klidu budeme léčit horečky, které jsou JANG. Červená barva je JANG, teplo je také JANG. Záněty charakterizované zarudnutím a zvýšenou teplotou jsou záněty typu JANG. Proto klouby trpící takovým onemocněním budeme léčit klidem – JIN a JIN chladnými obklady. Ochablost a pasivita jsou stavy jinové. Pohyb, teplé obklady a masáže budou lékem pro tyto obtíže. Kořen celeru je hutný, obsahuje mnoho minerálů, je více JANG než jeho nať, která se pne vzhůru, je zelená. Cukr je naopak extrémně JIN. Muž má být spíše v JANG kondici, proto kořen celeru bude jeho mužství dělat dobře, nať celeru a cukr ho bude naopak zženšťovat…

Problém energetické rovnováhy je velmi složitý. Udržet si harmonii ve svém životě je úkol opravdu na celý život. Ale alespoň se pokusme.