Známý francouzský etnolog Claude Lévi-Strauss je velkým zastáncem teorie náhlého impulsu ve vývoji amerických kultur a možných námořních styků kultur po celém obvodu Tichého oceánu. Ve vztahu k zalidnění Ameriky z Tichomoří však zaujímá k Heyerdahlovým teoriím negativní stanovisko. Závadným považuje hlavně fakt, že v době rozkvětu vyspělých civilizaci Ameriky, tj. začátkem prvního tisíciletí př. n. l., byly tichomořské ostrovy neobydlené, nebo se aspoň zatím na nich z té doby nic nenašlo. Připomeňme však, že zejména ostrov Te-Pito-o-te-Henua se stal nedávno střediskem Heyerdahlových vykopávek, jež prokázaly, že Velikonoční ostrov měl kolem roku 380 př. n. l. značný počet obyvatel, kteří se zabývali budováním rozsáhlých obranných staveb.
Claudé Lévi-Strauss vidí vztah některých hlavních amerických předkultur mezi sebou. Podle něho měla hopewellská kultura, zabírající celé dnešní Spojené státy americké na východ od velkých plání, protějšek v kultuře chavínské starého Peru, která zase předcházela Inkům, a v kultuře olmécké, jež byla předobrazem rozvoje civilizace Mayů.
Kultury Mesoameriky pak začaly kráčet obřími kroky vpřed pod impulsem, který — podle jeho názoru — vyšel z kultur asijských. Velké podobnosti s Američany nachází u obyvatelstva jižního pohraničí Číny a zejména primitivních kmenů Indonésie. Ve vnitrozemí Bornea vystopoval mýty, jež byly zcela totožné se severoamerickými.
Zcela jiné vlivy ve vztahu k Novému světu přisuzuje guayánský antropolog van Sertim Afričanům. Navazuje na teorii mořeplaveckých cest Heyerdahla a dovozuje, že Afričané dosáhli amerického kontinentu v Mexickém zálivu o celých 21 století před Kolumbem. Mezi jím uváděné argumenty patří antropologické nálezy a uvedená fakta, že Španělé při dobývání Nového světa se zde setkali s negroidním obyvatelstvem. Své hypotézy dokládá například nálezem dvou hrobek na Panenských ostrovech v roce 1975, jejichž původ se datuje rokem 1250 př. n. l. Uvnitř hrobek byly objeveny zbytky lidského chrupu, nesoucí typické znaky pro africké kultury. O pět let později potvrdil polský kraniolog Wiercinski, že 13 % koster z olméckých pohřebišť Tlatilco a 4,5 % z Cerro de Las Mesas nesou výrazné negroidní znaky. Teorie van Sertima našly mnohé přívržence hlavně z řad odborníků, kteří dosud marně studují negroidní prvky v megalitických obřích sochách v Třes Zapotes a v La Ventě. Nicméně je málo pravděpodobné, že by afričtí mořeplavci mohli být nositeli diskutovaného impulsu, i když je nutné přiznat, že Nubijci se zcela jistě podíleli na stavbě egyptských pyramid.
Připojme ještě pár slov k Heyerdahlovým hypotézám, týkajícím se časové relace kultur Středomoří. Je skutečností, že poslední studium stáří archeologických památek Středomoří a aplikace radiokarbonové metody jejich posuzování posunuje revolučním způsobem chronologii postupu kultur a evropské civilizace. Kamenné stavby na Maltě byly, podle údajů Colin Renfrewa, časově posunuty před egyptské pyramidy. Podobně i některé stavby v západní Evropě a na severoafrickém pobřeží. Pozadu zůstávají i Sumerové.
Vycházíme-li z faktu, že např. Sumerové jsou s Egypťany datováni rokem 3000 př. n. l., kultura staveb na Maltě je starší o celé století a některých dalších oblastí západní Evropy (kupř. Ile Carn) o celé tisíciletí. Přitom, jak se zdá, archeologové ještě neřekli poslední slovo.
Přestože o titul lidského Adama bojovaly mnohé kosterní nálezy po celém světě, nebyla dosud vyvrácena původní Darwinova hypotéza o africkém původu člověka.
Úvah o původu světové civilizace se dočkáme více, úměrně tomu, jak bude postupovat naše poznání minulosti. Připomeňme si na závěr názor sovětského publicisty Alexandra Gorbovského z jeho knihy Záhady dávnověku: „Původ některých vysokých znalostí a schopností lidi v dávnověku si zatím nedovedeme přesně vysvětlit. Lze se domnívat, že jde o zbytky poznatků, které lidstvo nashromáždilo před katastrofou, jíž egyptská tradice nazývá zkázou lidstva. Kde však máme hledat kolébku této pracivilizace?… Není dostatek důkazů k tvrzení, že domovem někdejší, nám neznámé civilizace, která vyspěla v období před světovou katastrofou, byla ta či ona oblast… Jestliže se však lidstvu podařilo na troskách světa znovu vzkřísit svou civilizaci, lze to považovat za přesvědčivý a povzbudivý důkaz o nezdolnosti historického vývoje člověka.“
Autor:Ing. FRANTIŠEK TOTH
