To sotva. Podle nás by měl pohlavní styk sloužit především k přenosu určitých pocitů, které natolik vyvěrají ze samé podstaty lidství, že se nedají vtělit do slov. Tyto pocity se ukrývají někde na rozhraní mezi duší a tělem a přenášejí se z jednoho člověka na druhého mnoha nevyzpytatelnými cestami. Je-li součástí tohoto procesu orgasmus, výborně, ale pouze sexuální vyvrcholení není zárukou, že se přihodilo něco významného. Oproti tomu je možné vnímat jako mimořádně nádherný a okouzlující zážitek milování, při kterém nedosáhl orgasmu ani jeden z partnerů.
Kdy lze pokládat pohlavní styk za „úspěšný“ ? Nejspíš tehdy, když se po něm cítíte o něco pevnější v základech, méně podráždění, připravenější vypořádat se s budoucností a postavit se nástrahám okolního světa. Tehdy, když Vám dovolil tomu druhému předat a současně od něj získat něco, co ve vás vyvolává pocit naplnění a jistoty.
Kdy lze pokládat sexuální styk za „selhání“? Kritériem selhání je podle mého názoru, probudit se ve tři nebo ve čtyři ráno, podívat se na osobu, která leží vedle vás a povzdechnout si: „ Ach, kdybych tak byl(a) doma ve své posteli. Sám(a).“ Obzvlášť podivné dilema, když s tou osobou žijete v manželském svazku nebo jak se říká na hromádce. Stejně tak lze konstatovat, že pohlavní styk, ze kterého máte menší radost než z volného místa na zaparkování v centru města, také asi za moc nestojí.
