Sport a tělesné cvičení v prevenci

Navíc k nejefektivnějším strategiím prevence patří snižování dostupnosti (u alkoholu vyšší zdanění nebo důsledně prosazovaná věková omezení). Není mi známo, že by existoval prokazatelně efektivní preventivní program založený čistě na pohybových aktivitách. Pohybové aktivity ovšem mohou být užitečnou součástí komplexního preventivního nebo léčebného programu. Zde je ovšem třeba odlišovat cílené rehabilitační cvičení, rekreační sport a vrcholový (Nešpor, 1994). Zatímco u rekreačního sportu lze předpokládat příznivý efekt, u vrcholového sportu často převažují rizikové faktory.

Tab. 1. Sport v prevenci problémů působených alkoholem, drogami a hazardní hrou – ochranné faktory

 

Rekreační sport

Vrcholový sport

Kompenzace nedostatku pohybu nebo jednostranného zatížení

Často ano

Většinou ne

Vhodná společnost

Dle okolností

Dle okolností

Navozování euforie přirozeným způsobem

Ano

Ano

Nefarmakologické mírnění úzkostí a depresí

Ano

Ano

Prevence řady onemocnění včetně těch, která mohla vést k zneužívání léků proti bolestem

Většinou ano

Spíše ne

Imunita

Přiměřená aktivita posiluje

Nadměrná aktivita oslabuje

Následný stav relaxace po skončení cvičení

Často ano

Často ano, ale mnohdy se jedná spíše o vyčerpání.

Tab. 2. Sport v prevenci problémů působených alkoholem, drogami a hazardní hrou – rizikové faktory

 

Rekreační sport

Vrcholový sport

Doping

Zřídka

Relativně často

Nadměrný stres

Zřídka

Relativně často

Stavy extrémního vyčerpání

Zřídka

Relativně často

Jednostranná orientace, nevyvážený způsob života

Zřídka

Relativně často

Úrazy a zranění

Méně časté

Častější

Nadměrná soupeřivost vedoucí k zanedbávání zdraví

Méně časté

Časté

Provázanost s reklamou alkoholu

Zřídka

Často

Provázanost s hazardní hrou (sportovní sázky)

Ne

Často

Alkoholické oslavy vítězství (sportovci i fanoušci)

Méně časté

U fotbalu a hokeje časté

Vzhledem k výše uvedenému se v tomto sdělení budeme zabývat rekreačním cvičením a sportem, nikoliv sportem vrcholovým či profesionálním.

Ochranné faktory

V následujícím přehledu se blíže zastavíme u některých ochranných činitelů.

Kompenzace nedostatku pohybu a prevence řady onemocnění včetně těch, která mohla vést k zneužívání léků proti bolestem. Vhodné a přiměřené cvičení je kriticky důležité v prevenci a často i léčbě většiny onemocnění pohybového ústrojí. Dlouhé sezení ve škole, v zaměstnání i při zábavě (televize, počítač) vede k bolestivým problémům a může přispět k zneužívání léků proti bolestem. Cílené a vhodně volené cvičení je zde dobrou prevencí.

Vhodná společnost: Vliv malé sociální skupiny vrstevníků nebo lidí v podobné situaci na chování ve vztahu k alkoholu nebo drogám ve výrazně uplatňuje již v dospívání a přetrvává i později. Sportovní klub, jehož členové odmítají tabák, alkohol a jiné látky a který má v tomto směru jasná pravidla, může být užitečný. Nebezpečné jsou naopak společné návštěvy hostinců po tréninku nebo společné opíjení se u příležitosti nějakého vítězství nebo porážky.

Ovlivňování duševního stavu nefarmakologickým způsobem. Existují doklady o tom, že tělesné cvičení může mírnit deprese i úzkosti (Leppamaki a spol., 2004, Lam a Kennedy, 2004, Cox a spol., 2004), výhodnou je prakticky okamžitý efekt, u těžších depresí je nutná kombinace s dalšími léčebnými postupy.

Následný stav relaxace po skončení cvičení: Relaxace může sama o sobě a tím spíše v kombinaci s cvičením mírnit úzkosti a deprese. Relaxace také pomáhá překonat stavy vyčerpání s mírní stres. Důležité je, že se relaxace po tělesném cvičení dostavuje spontánně nebo že její navození po tělesném cvičení za pomoci relaxační techniky je snazší.

Tab. 3. Některé změny při relaxaci a při stresu

STRES

 

RELAXACE

Svalové napětí a prokrvení svalu

+

Dechová frekvence

+

tepová frekvence

+

Krevní tlak

+

Metabolismus

+

Hormony nadledvin a štítné žlázy

+

Kožní galvanická vodivost

+

Frekvence vln na EEG

+

Jóga v prevenci a léčbě návykových nemocí

Využívání tělesných aktivity při léčbě návykových nemocí má v českých zemích díky aktivnímu atletovi doc. Skálovi dlouho tradici. Někteří z jeho bývalých pacientu si běh oblíbili natolik, že se mu soustavně věnovali i po skončení léčby. Důvodů, proč jsem se vydal jinou cestou než doc. Skála a zvolil jógu, je více.

Na rozdíl od doc. Skály jsem pracuji spíše s akutnějším pacienty, tedy s lidmi v horším tělesném a duševním stavu. Pro naše pacienty je vhodnější jóga, která je nesoutěživá a jejíž cviky nebo varianty cviků lze volit s ohledem na specifické možnosti jednotlivých pacientů (Nešpor, 2001). Tak v současnosti se našeho společného cvičení jógy na oddělení pro akutní závislé pacienty účastní muž středního věku s paraplegií dolních končetin. Nejprve cvičil pouze na vozíku, pak se osmělil a přesunul na podložku, kde je schopen s obměnami použít většinu cviků, které praktikují ostatní.

Nesoutěživost jógy je užitečná i jako prevence úrazů. K úrazům mají závislí značný sklon, proto také doc. Skála svého času pacientům v ústavní léčbě zakazoval fotbal. Nesoutěživý charakter cvičení a soustředění spíše na uvědomování si vlastního těla a tělesných pocitů než okolí navíc chrání otřesené sebevědomí mnoha závislých pacientů.

Důležitou součástí jógových cvičení je relaxace (úplná relaxace vkládaná mezi obtížnější cviky a obvykle také na závěr sestavy i částečná relaxace (tj. relaxace části těla, kterou nejsou potřebné k provedení příslušného cviku). Po praktikovaní jógové relaxační techniky jsme potvrdili zlepšení duševního stavu pacientů léčených na oddělení závislostí (Nešpor a Frouzová, 1985). Relaxace kromě zmíněného příznivého efektu u úzkostí a depresí se používá i v léčbě bolesti různého původu, při poruchách spánku a v řadě dalších indikacích, kde může nahrazovat návykové léky.

Velká část našich pacientů dlouho příchodem do ústavní léčby zanedbávala pohyb. Léčebný program zahrnuje řadu psychoterapeutických nebo jiných aktivit probíhajících vsedě. To klade značné nároky na bez toho již oslabený pohybový systém (zejména v bederní oblasti). To je třeba kompenzovat vhodnými cviky např. vleže na zádech, ve vzporu klečmo apod.

Nejen relaxace, ale i další vhodně volená jógová cvičení mírní úzkosti a deprese. To potvrzuje u depresivních pacientů kontrolovaná studie Wooleryho a spol. (2004). Právě příznaky deprese jsou u závislých pacientů na počátku léčby velmi časté. Gupta a Narain (1992) porovnávali tělesné cvičení a jógu při léčbě pacientů s dystymií. Obě intervence byly účinné, jóga více, patrně s ohledem na v józe integrovaný prvek relaxace.

Existuje řada prací popisujících nižší spotřebu alkoholu, tabáku i drog u lidí, kteří se začali soustavně věnovat meditačním cvičením (např. Gelderloos a spol., 1991). Bohužel se jedná o studie nekontrolované, takže se zde může uplatňovat předběžný samovýběr (lze argumentovat, že. tato cvičení budou ochotni praktikovat spíše ti, kdo jsou připraveni k pozitivní změně). Shaffer  a spol. (1997) shledali v kontrolované studii jógová cvičení u pacientů léčených metadonovou substitucí stejně účinná jako psychoterapie. Bylo by zajímavé zjistit, zda kombinace jógy a psychoterapie by byla účinnější než tyto modality samostatně. Při působení jógy nelze vyloučit vliv dalších nespecifických vlivů jako působení sociální skupiny (v kruzích kolem jógy je odmítání alkoholu, tabáku a drog rozšířenější než v běžné populaci). I tak se jedná o zprávy nadějné, které by zasluhovaly důkladnější a cílenější výzkum.

Některé metodické poznámky

Naše typická cvičební jednotka trvá 30 nebo 45 minut a bývá přibližně rozdělena na tři třetiny. V první používáme jednoduché spíše tělesné cviky. Ve druhé třetině zařazujeme nácvik plného jógového dechu vleže případně jiné jednoduché dechové cvičení a kratší příběh se šťastným koncem. Třetí třetinu věnujeme praktikování relaxace.

Volím většinou snadná cvičení, abych chránil sebevědomí pacientů. Cvičení by měla být příjemná a kompenzovat dlouhé sezení.

Často nechávám pacienty vybrat, co by chtěli cvičit. Jejich přání (typicky „příběh“, „jógový smích“, „více relaxace“) respektuji a obsah cvičební jednotky přizpůsobím.

Kromě cvičebních jednotek začleňuji modifikovaná cvičení i do seminářů nebo skupinové terapie. Tak jógové cvičení „nebeské protažení“ cvičí pacienti s instrukcí myslet na radosti abstinentského života, „sekání dříví“ jsem přejmenoval na zatloukání pilířů abstinence a při cvičení „ křídla“ nechávají pacienti symbolicky za sebou problémy působené alkoholem nebo drogami. Takové cvičení oživí pozornost, zmírní únavu a působí motivačně.

Problémy

Drobné problémy, jako jsou hlasité chrápání při relaxaci nebo povídání si během cvičení, je snadné zvládat. Závažnější je následující okolnost. I když hodně pacientů cvičí rádo jógu v léčebném zařízení, jen menšina se jí věnuje soustavně po skončení léčby. To je škoda, protože plný prospěch by přineslo až dlouhodobé praktikování. Pacienti se mohou zdarma účastnit našich seminářů pro veřejnost a rád jim poskytuji kontakty na kluby jógy mimo léčebnu. Nezdá se však, že by to postačovalo. Na závěr bych si dovolil uvést mírně upravený citát jednoho amerického kolegy: „Závislost je chronická nemoc a její léčba je úspěšná, když se léčí jako chronická nemoc“.

Literatura

Cox RH, Thomas TR, Hinton PS, Donahue OM: Effects of acute 60 and 80% VO2max bouts of aerobic exercise on state anxiety of women of different age groups across time. Res Q Exerc Sport, 75, 2004, 2, 165-l75.

Gelderloos P, Walton KG, Orme-Johnson DW, Alexander CN: Effectiveness of the Transcendental Meditation program in preventing and treating substance misuse: a review. Int J Addict, 26, 1991, 3, s. 293-325.

Gupta, A. K. Narain, N. J. Yogasanas in treatment of dysthytmia – a double blind controlled study. World Congress of  Social Psychiatry, New Delhi, 9.-13.11. 1992.

Lam RW, Kennedy SH:   Evidence-based strategies for achieving and sustaining full remission in depression: focus on metaanalyses. Can J Psychiatry, 49 2004, 3 Suppl 1, s.17S-26S.

Leppamaki S, Haukka J, Lonnqvist J, Partonen T:   Drop-out and mood improvement: a randomised controlled trial with light exposure and physical exercise. BMC Psychiatry, 11,  2004, 1, s. 22.

Nešpor, K.: Význam sportu a tělesného cvičení v prevenci škod působených návykovými látkami u dětí a mládeže. Tělesná výchova a sport u mládeže, 60, 1994, 5, s. 14-16.

Nešpor, K.: Yoga in addictive diseases – Practical experience. Alcologia, 13, 2001, 1, s. 21-25.

Nešpor, K., Frouzová, M.: Změny psychického stavu po relaxační technice u pacientů léčených na protialkoholním oddělení. Porovnání osob s vyšším a nižším stupněm neuroticismu. Čs. psychiatrie, 81, 1985, č. 5, s. 313-319.

Shaffer HJ, LaSalvia TA, Stein JP: Comparing Hatha yoga with dynamic group psychotherapy for enhancing methadone maintenance treatment: a randomized clinical trial. Altern Ther Health Med 3, 1997, 4, s. 57-66.

Woolery A, Myers H, Sternlieb B, Zeltzer L: A yoga intervention for young adults with elevated symptoms of depression. Altern Ther Health Med, 10, 2004, 2, s. 60-63.

Dystymie je chronická depresivní nálada, Přesnější definice viz Mezinárodní klasifikace nemocí.

Adresa autora

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Oddělení léčby závislostí (muži)
Psychiatrická léčebna Bohnice
E-mail: nespor@plbohnice.cz
Web: www.plbohnice.cz/nespor  nebo www.mujweb.cz/veda/nespor

loading...

Komentáře