barva očí

Už na to prostě nevidím

Šedý zákal patří k velmi častým onemocněním starších lidí. Asi padesát procent lidí starších šedesáti let má určitý stupeň šedého zákalu. V počátečních stádiích ještě vidění nebývá zhoršeno. U lidí nad 75 let je téměř pravidlem, že alespoň jedno oko má již alespoň mírně zhoršené vidění v důsledku šedého zákalu.

Zhoršování zraku s věkem bylo po dlouhá století považováno za přirozený proces stárnutí. Již ve středověku se lékaři zabývali léčbou této choroby. Prováděla se tehdy takzvaná reklinace čočky. Byla to velmi nešetrná operace, při které se ostrým předmětem (kopíčkem) propíchlo oko a čočka se odstrčila dozadu do oka, pryč ze zorné osy.

Asi polovina očí po této operaci oslepla úplně pro zanícení oka. Druhá polovina očí viděla alespoň mlhavě. (oko bez čočky potřebuje brýle +10 dioptrií). Operace se prováděla až ve stádiu úplné slepoty, kdy byl šedý zákal již přezrálý a u pacientů byla zornička vyplněna zcela, doběla zakalenou čočkou.

V minulém století nastal rozvoj oční chirurgie a v devadesátých letech přímo obrovský rozvoj techniky operace šedého zákalu. Tím se samozřejmě operace zrychlila, komfort pacienta při operaci i po operaci se zvýšil. Proto se také zvýšil počet operací katarakty.

Operace katarakty je nejčastěji prováděnou operací u lidí ve věku nad 65 let. V průběhu svého života podstoupí operaci šedého zákalu alespoň na jednom oku asi čtvrtina obyvatel naší země.

Jaká je příčina šedého zákalu

Šedý zákal (katarakta) je nejčastěji způsoben stárnutím, tzv. senilní katarakta. Tento typ tvoří naprostou většinu operovaných šedých zákalů. Dědičnost může ovlivnit, jestli šedý zákal vznikne dříve nebo později.

Šedý zákal může vzniknout také v důsledku trvalého užívání některých léčiv (hlavně kortikosteroidů) nebo v důsledku jiného celkového nebo očního onemocnění (např. při cukrovce, po očním úrazu). Jedná se pak o tzv. komplikovanou kataraktu.

Jinou příčinou, u vrozené katarakty, může být dědičnost nebo infekce matky v době těhotenství. Jde o tzv. kongenitální kataraktu.

Jaké jsou příznaky šedého zákalu

Bojíte se, že máte šedý zákal a nevíte o tom? Tak toho se nebojte! Šedý zákal v počínajícím stádiu má, jak už jsme řekli, spousta lidí. Dokud vám ale nevadí ve vidění a jste se svým viděním spokojen/a, tak není nutné jej operovat.

Šedý zákal se projevuje u každého jinak, může způsobovat následující příznaky:

  • zamlžené vidění, jako přes rozlité mléko (oko ale nebolí)
  • nepříjemné oslňování a citlivost na silnější světlo (například na sluneční světlo)
  • oslňování při nočním řízení automobilu
  • barvy nevidíte tak syté jako na druhém oku
  • vidíte „duchy“ kolem předmětů (lehce rozdvojený obraz při pohledu jen jedním okem, když druhé je zakryté)
  • narůstající krátkozrakost – to znamená, že se zvyšují mínusové dioptrie (na dálku) a je nutná častá výměna brýlí, paradoxně to někdy dočasně zlepší vidění na blízko, tato výhoda s narůstáním zákalu ale zmizí

K příznakům šedého zákalu nepatří:

  • bolest oka
  • tlak za očima
  • pálení očí
  • plovoucí zákalky před okem
  • tmavá clona postupující z některé strany
  • vnímání padajících sazí a blesků
  • deformace čar a přeskakování písmenek při čtení

Existuje první pomoc?

Šedý zákal je onemocnění, které vzniká řadu měsíců a žádná první pomoc není nutná. Jen u novorozených dětí, které mají šedý zákal je třeba operaci provést, aby nevznikla tupozrakost.

U lékaře

Přijdete-li k očnímu lékaři s výše popsanými obtížemi, budete kompletně vyšetřeni. Tím se zjistí, jestli příčinou vašich problémů je opravdu šedý zákal nebo jiné onemocnění.

Lékař zjistí vidění každým okem zvlášť. Na štěrbinové lampě (tj. mikroskop k vyšetření oka) prohlédne přední část oka, změří nitrooční tlak. Pak se pacient posadí k sestřičce na „rozkapání“. Rozkapání znamená opakované podání kapek, které způsobí rozšíření zornice (mydriáza). K tomu dojde za 20 až 50 minut. Rozkapání je nutné, aby lékař viděl přehledně celou sítnici. Pak následuje opět vyšetření na štěrbinové lampě. Lékař posoudí stupeň šedého zákalu a vyšetří oční pozadí, jestli porucha vidění nemá sítnicovou příčinu.

Pokud je opravdu zjištěno, že příčinou vašich potíží je katarakta, lékař vám navrhne možnost operace. Jiná možnost léčby neexistuje. Léčba kapkami ani tabletami není možná.

Před operací je nutno provést předoperační interní vyšetření, které v den operace nesmí být starší než dva týdny a biometrii , to je měření oka, při kterém se vypočítá dioptrická hodnota umělé nitrooční čočky, která se do oka vloží na konci operace šedého zákalu. Měří se jednak zakřivení povrchu oka a potom ultrazvukem délka oka. Jde o krátké nebolestivé ambulantní vyšetření před operací 1-2 dny je třeba do operovaného oka kapat antibiotické kapky podle doporučení lékaře (prevence zánětu).

Před operací je nutno si uvědomit, že žádná operace není bez rizika. I tato operace, která se provádí uvnitř oka (nejde o jednoduchý výkon jako je vytržení zubu), může skončit oproti očekávání nepříznivě. Toto je třeba mít vždy na mysli. Očekávaný přínos operace by měl být v rovnováze s riziky, která tím podstupujete. Operace katarakty je výkon, který má velmi vysokou úspěšnost a spokojenost pacientů, ale ne 100 procentní. Před operací podepisujete „informovaný souhlas“. Tím stvrdíte, že s operací souhlasíte i s vědomím těchto rizik.

Operace se provádí většinou ambulantně nebo s jednodenní hospitalizací. To znamená, že přijdete do nemocnice ráno v den operace a po krátkém odpočinku po operaci nebo druhý den po kontrole oka z nemocnice odcházíte.

Snídani v den operace je většinou třeba vynechat. Po příchodu do nemocnice kape zdravotní sestra pacientům kapky na rozšíření zornice a na znecitlivění oka. Před operací se provede výplach oka desinfekčním roztokem (to na chvilku vyvolá štípavý pocit).

Anestézie oka se většinou provádí jen kapkami (takzvaná místní instilační nebo kapková anestézie) a pak se při operaci podá anestetikum také do oka. U některých pacientů je vhodnější anestézie injekcí vedle oka, která také znehybní oko při operaci. (Znehybnění doznívá ještě druhý den a pacienti mají dočasně dvojité vidění). U neklidných pacientů je vhodné, aby anesteziolog přidal ještě uklidňující prostředek nitrožilně. U speciálních případů, hlavně u dětí, se operace provádí v narkóze.

Před vlastní operaci je pacient uložen (bez uvázání) na operační stůl, na prst je přichycen měřič okysličení krve, jsou nasazeny kyslíkové brýle, které pak při operaci přivádějí kyslík pod roušku.

Lékař provede desinfikování okolí oka, výplach oka štípavým desinfekčním roztokem a pacienta zakryje sterilní rouškou. Víčka jsou rozevřena speciálním rozvěračem. Pacient se nemusí obávat, že by při operaci mrknul.

Od pacienta je nutná spolupráce: nesmí hýbat hlavou ani tělem (pohyby se přenášejí), pacient se musí upřeně dívat před sebe, do světla operačního mikroskopu a nesmí provádět prudké pohyby očima. Kašlání a pohyby např. nohama musí vždy dopředu ohlásit lékaři, aby lékař přerušil operaci a vyňal operační nástroje z oka. Jinak by mohlo dojít k nepříjemným komplikacím operace.

Operace se provádí pod operačním mikroskopem. Trvá asi 15-30 minut. Chirurg malým řezem zavádí do oka speciální mikrochirurgické nástroje. Ultrazvukovým fakoemulzifikačním nástrojem drtí a odsává zakalenou oční čočku. Pouzdro čočky je ponecháno. Po odstranění šedého zákalu z oka je do tohoto pouzdra vložena umělá průhledná nitrooční čočka, která nahrazuje funkci odstraněné lidské oční čočky. (Lidská čočka má kolem 20 dioptrií, a to by oku chybělo, kdybychom ji nenahradili umělou čočkou).

Operace se provádí ultrazvukem, nikoliv laserem, jak se většina lidí domnívá. Průkopníci v medicíně se snaží zapojit laser do operace šedého zákalu, ale zatím tato metoda nedosahuje svými výsledky ani zdaleka úspěchů operace katarakty pomocí ultrazvuku (fakoemulzifikace).

Nitrooční čočka je vyrobena buď z pevné průhledné umělé hmoty nebo z měkké, která se dá složit a do oka se vkládá menším otvorem. U některých typů čoček je zapotřebí steh, u složitelných měkkých čoček šití rány není nutné. Do oka se vkládá nitrooční čočka s takovým počtem dioptrií, který byl vypočten při biometrii. Nitrooční čočku není nutno během života měnit nebo čistit.

Kdy se vidění operací nezlepší?

Asi u 3 procent pacientů po operaci nedojde ke zlepšení nebo dojde ke zhoršení vidění. Způsobují to dvě skupiny příčin:

První příčinou jsou jiné oční choroby například změny způsobené na sítnici cukrovkou nebo s věkem spojenou degenerací sítnice nebo změny zrakového nervu způsobené pokročilým zeleným zákalem.

Druhou skupinu příčin tvoří operační a pooperační komplikace. Mezi nejzávažnější komplikace patří pooperační infekční zánět nitra oka (endoftalmitida) a prudké krvácení do nitra oka při operaci (expulzivní hemoragie). Obě komplikace často končí velmi těžkým poklesem vidění.

Dalšími, méně závažnými komplikacemi mohou být: otok sítnice (bývá jen dočasný), odchlípení sítnice (projevuje se clonou , která se zatáhne), zvýšený nitrooční tlak (může a nemusí být spojen s poklesem vidění a bolestivostí oka), pokleslé horní víčko a úraz oka v pooperačním období.

Včasné rozpoznání a léčba komplikací mohou zmírnit nepříznivý vliv na výsledné vidění. Při kruté bolesti a prudkém zhoršení vidění nebo při poranění oka ihned vyhledejte očního lékaře.

Nezávažnou a dobře léčitelnou komplikací je tzv. sekundární katarakta, která může vzniknout za měsíce až roky po operaci šedého zákalu. Pacient začne mít opět příznaky šedého zákalu, ale příčinou je změna čočkového pouzdra, ve kterém je uložena umělá čočka. Pouzdro se přeměňuje ve vazivo a zašedne. Léčba je jednoduchá, krátká , ambulantní a nebolestivá. Laserem se v pouzdře vytvoří okénko a vidění se obnoví. Výkon se nazývá Nd:YAG kapsulotomie.

Léčba a kontroly po operaci šedého zákalu

Po operaci šedého zákalu se kapou týden antibiotické kapky 5x denně a asi 3 týdny kapky s kortikosteroidy 3x denně, později se frekvence kapání snižuje.

Kontrola je nutná 1. pooperační den, pak asi za 4-5 dní po operaci (to je obvyklá doba projevu nejzávažnějších pooperačních komplikací). Odstranění stehů je vhodné za 3-6 týdnů po operaci. Další kontroly stanoví již obvodní oční lékař v místě bydliště.

Máte riziko vzniku šedého zákalu?

Šedý zákal (katarakta) je nejčastěji způsoben stárnutím, tzv. senilní katarakta. Tento typ tvoří naprostou většinu operovaných šedých zákalů. Šedý zákal může vzniknout i v důsledku trvalého užívání některých léčiv (hlavně kortikosteroidů) nebo jiného celkového nebo očního onemocnění (např. při cukrovce, po očním úrazu).

Časté otázky:

Co smím a nesmím dělat po operaci šedého zákalu?

Po operaci je třeba:

  • užívat oční kapky přesně podle instrukcí lékaře, chodit na stanovené kontroly
  • oko chránit před jakýmkoli úrazem, neuhodit se do oka (alespoň 6 týdnů)
  • při silné bolesti okamžitě navštívit očního lékaře

Po operaci je možné:

  • dívat se na televizi
  • číst
  • používat i staré brýle, pokud je vidění s nimi pro vás pohodlnější
  • používat sluneční brýle (můžete, ale není to nutné)
  • zavazovat tkaničky, ohýbat se
  • chodit na procházky

Kdy mohu po operaci jít do práce?
Záleží na druhu práce. Do práce v kanceláři se můžete vrátit již za několik dní po operaci. Obvyklé domácí práce můžete vykonávat za dva týdny po operaci. Ohýbání a nošení lehčích předmětů jako je nákup většinou nevadí.

Do provozů, kde hrozí infekce (živočišná výroba) je vhodné nevstupovat alespoň 4 týdny. Fyzicky namáhavé povolání je možné vykonávat od šestého týdne po operaci. Práce ve výškách, s točivými stroji a profesionální řízení motorových vozidel je možné až po konečném vyšetření zraku a správné brýlové korekci.

Může se šedý zákal vrátit?
Ne, máte-li podobné příznaky, jde o jinou příčinu.

Může oko v důsledku operace šedého zákalu oslepnout?
Ano. Pravděpodobnost závažných komplikací je 1:1000.

Autor článku: Lucie Valešová