Pokud to dokážete, vysypte před něj hračky a nechte jej, aby si hrálo samo, uvidíte, že si poradí (tedy pokud o to stojí, pokud se vás snaží do hry přitáhnout, přidejte se – ale neurčujte mu, jak si má hrát).

Protože už se už v tomto věku rodiče snaží hodně dětí naučit samostatně jíst a protože se děti snaží napodobovat všechno, co dělají dospělí, určitě je potěšíte malým nádobíčkem, nebo celou kuchyňkou. Nejlépe, když u ní půjde kroutit knoflíky a otevírat a zavírat dveře. Čím blíže realitě tím lépe. Pro kluky pak u autíček dbejte na to, aby šly otevírat a zavírat dveře a kroutit volantem. Pro holčičky se pak hodí domečky a pokojíčky pro panenky – tahle hračka jim zaručeně vydrží hodně dlouho (tedy co se týče zájmu, o tom, jak rychle ji dítě rozbije nemluvím).

Dítě může dostat svůj vlastní malý nábytek. Část aktivit se přesouvá ke stolu a ten by měl být uzpůsoben výšce dítěte. Dnes už ale není problém sehnat dětský stoleček a židličku.

Oblíbenou činností je i nadále kreslení. K pastelkám můžete přidat například křídy a tabuli, nebo fixy (kreslí se s nimi lépe než s pastelkami a protože si dítě již tak často nestrká věci do pusinky, nemusíte mít strach, že budete mít batole se zeleným jazykem. Hlavně ale vyberte ty vypratelné).

K hračkám podporujícím třídění a rozlišování tvarů se přidávají puzzle. Existuje mnoho variant. Pro malé děti jsou nejvhodnější ty s několika málo dílky a z pevných materiálů, které dítě tak rychle nezničí – nejlépe dřevěné, nebo pěnové. Uspokojení z toho, že věc zapadla na své místo je pak pro dítě obrovské. Obrázky by měly být stále jednoduché a pokud tam bude něco, co dítě zná – tím lépe. Kromě puzzle můžete dítě učit třídit i domino (pochopitelně obrázkové) – naučte ho princip, že se k sobě skládají stejné obrázky a radujte se z toho, jak dlouhého hada vytvoří ( i když zpočátku bude potřebovat vaši pomoc).

Každé malé dítě miluje hudbu a pokud bude mít možnost samo ji vytvářet, uvidíte, jak bude nadšené. Jediný problém je, zda bude nadšeno i jeho okolí. Pokud kupujete nějaký elektronický hudební nástroj, vyberte takový, u kterého se dá snížit hlasitost (nebo přijde na řadu varianta, až nás to přestane bavit , vyndáme baterky). Jinak můžete vybrat buď trumpetku nebo flétničku, do které dítě bude foukat, nebo něco, do čeho se bouchá bubínek nebo třeba xylofon.

Spousta dětí zná touto dobou spoustu básniček a písniček – i když je není zatím schopno tak přesně interpretovat. Proto se můžete poohlédnout i po písničkách na CD nebo na kazetách. A i taková krátká pohádka, může dítě zaujmout.

A nakonec to nejlepší – vláček. Je jedno, jestli bude mít koleje nebo ne, ale s kolejemi je lepší. Navíc můžete jednou koupit koleje a vláček, pak přikoupit třeba nádraží. Musím říct, že náš syn vláčky miluje. Nemine den, aby si nehrál s mašinkou a s vagónky (a od té doby, co jsem jednou neprozřetelně navrhla pohádku o mašince už nechce slyšet nic jiného).

loading...

Komentáře