Český výrobce včelínů HoneyWay Vám přináší další díl seriálu o včelkách. Tentokrát slíbený
Včelí jed:
Snad každý z nás zažil bodnutí od včely a tu nepříjemnou bolest. Co tak hrozně bolí? Samozřejmě samotné bodnutí a pak následně jed vpravený žihadlem do kůže.
Včelí jed má skutečně silné účinky v lidském těle a to hlavně v krevním řečišti a nervovém systému. Ve větším množství dokáže hluboce ovlivnit látkovou výměnu v lidském těle. Člověk jenž netrpí alergií na včelí jed, se vážných zdravotních problémů obávat nemusí. Není-li ale v dobré zdravotní kondici, pak mu třeba i jediné žihadlo přinese přechodné problémy. To jistě na vlastní kůži poznal nejeden včelař, který je již jinak na včelí jed zvyklý, ale v případě velké únavy, horka, požití alkoholu nebo oslabení organizmu nemocí i po jediném včelím žihadle mohou nastat nepříjemné stavy působení včelího jedu.
Střední smrtelná dávka (LD50) pro zdravého člověka je 2,8 mg na kg váhy (Schumacher et al., 1989). Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel. Pro desetikilové dítě může být osudných již 90 žihadel. Uvedené počty však platí jen v případě, že postižený jedinec je jinak zdravý a není na včelí jed alergický. Propočet také počítá s tím, že do rány přejde maximální množství jedu. K přechodu z jedového váčku do rány ale dochází postupně. Některá žihadla se nevytrhnou s jedovým váčkem.
Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky včelího jedu se synergizují, tj. vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. Následky bodnutí jsou především lokální, tj. slabá až intenzivní bolest, pocit napětí v místě a okolí bodnutí, otok, zarudnutí a svědění.
Zdroj: FB – HoneyWay
