Jelikož mě čínská vláda obvinila z organizování těchto protestů v Tibetu, žádám, aby tato obvinění důkladně přezkoumal uznávaný orgán, který by zahrnoval i čínské zástupce. Takoví vyšetřovatelé by navštívili Tibet, tradiční tibetská území vně Tibetské automní oblasti a také Ústřední tibetskou správu zde v Indii. Má-li se mezinárodní společenství, a zvláště více než miliarda čínských občanů, kteří nemají přístup k necenzurovaným informacím, dozvědět, co se v Tibetu skutečně děje, bylo by nesmírně prospěšné, kdyby se takovéhoto vyšetřování ujali i představitelé mezinárodních médií.

Bez ohledu na to, zda to bylo původním záměrem či nikoliv, domnívám se, že v Tibetu probíhá určitá forma kulturní genocidy a že tibetská identita je cílem soustavného útoku. V důsledku přesunů nesmírného počtu lidí netibetské národnosti do Tibetu byli Tibeťané ve své vlastní zemi degradováni na bezvýznamnou menšinu. Jedinečné tibetské kulturní dědictví včetně specifického jazyka, zvyků a tradic se zvolna vytrácí. Místo toho, aby čínská vláda usilovala o jednotu jednotlivých národnostních menšin, tyto menšiny včetně té tibetské diskriminuje.

Je všeobecně známo, že tibetské kláštery, které jsou nejen pokladnicí tibetské buddhistické kultury, ale i hlavními středisky vzdělávání, jsou krutě omezovány co do jejich počtu i počtu mnichů a mnišek, kteří je obývají. V těch klášterech, které nezanikly, není již dnes povoleno skutečné studium tibetského buddhismu a i samotné přijímání do těchto středisek vzdělanosti je přísně regulováno. Skutečná svoboda náboženství v Tibetu neexistuje. Pokud člověk volá po byť i jen trochu větší svobodě, představuje to nebezpečí, že bude označen za separatistu. V Tibetu nelze hovořit ani o skutečné autonomii, přestože tyto základní svobody zaručuje čínská ústava.

Jsem přesvědčen, že demonstrace a protesty, které v Tibetu nyní probíhají, jsou spontánním projevem veřejné nespokojenosti, která se nashromáždila za mnoho let útlaku jako odpor proti vládním orgánům, které přehlížejí postoje a stav tamních obyvatel. Chybně se domnívají, že svého deklarovaného cíle, jímž je dlouhodobá jednota a stabilita, dosáhnou právě dalšími represivními opatřeními.

Co se nás týče, jsme i nadále oddáni politice střední cesty a usilujeme o dialog za účelem nalezení vzájemně prospěšného řešení tibetské otázky.

Vzhledem k výše uvedenému hledám podporu u mezinárodního společenství k vyřešení problémů Tibetu skrze dialog a naléhám, aby požadovalo po čínském vedení, aby se současnou situací zabývalo s co největší mírou zdrženlivosti a zacházelo se zatčenými náležitě a spravedlivě.

V Dharamsale 18. března 2008

dalajlama

Originál tohoto prohlášení najdete zde…

loading...

Komentáře