Řada terapeutů – zejména léčitelů, kteří léčí duchovní silou – ujišťuje, že vidí plochy světla kolem pacientů a že je používá jako pomůcku při léčbě.

    Umělci a mystici už od dob starověku tvrdí, že auru vidí, a výtvarně tento efekt zachycují – umělecká díla pocházející z tak různých prostředí, jako třeba starobylé indiánské sochy, malby australských domorodců na skalách a totemové kůly amerických Indiánů, zobrazují postavy obklopené plochami světla nebo čárami, které vyzařují z jejich těl. Má se také za to, že svatozář v západním náboženském umění je odvozena od zlaté aury, viditelné zářící kolem hlavy určité osoby.

   Aurální terapeuti tvrdí, že aura, přestože si toho zpravidla nejsme vědomi, rozhoduje o tom, jaké jsou naše první reakce na lidi a situace, a že tato reakce je rychlejším a citlivějším měřítkem než řada našich racionálnějších schopností. Domnívají se, že příjemný pocit, který někdy máme ve společnosti některých lidí, může být způsoben tím, že jejich aura s naší nerezonují harmonicky a že pocit pohody na určitých místech znamená, že nás obklopují harmonické aury. Aury rostlin, zvířat a nerostů spolu údajně navzájem komunikují a ovlivňují a tvoří tak součást jediného živého systému. Auru každého člověka prý vytváří souhrn a vzájemné působení záření, které vychází z jednotlivých buněk a chemických sloučenin těla.

    Okem vnímatelná aura má být ovál a obklopovat tělo v šířce několika centimetrů až několika desítek centimetrů. Aura je mohutnější kolem hlavy a její světlo se skládá ze sedmi různých barev, přičemž každá je spojena s jednotlivými tělesnými orgány, jakož i s vyššími funkcemi. Tvary, barvy a síla světelných paprsků jsou údajně u každého člověka jiné, neboť odrážejí jeho jedinečného ustrojení. Aura terapeuti tvrdí, že mohou prospět každému zejména těm, kteří se zajímají o svůj duchovní růst, a těm, kterým nedokáže pomoci klasické lékařství. Stejně tak jako jiní léčitelé působící duchovními silami ani auraterapeuti neuznávají nevyléčitelnost nějakého onemocnění.

   Pro auraterapii neexistuje žádná formální kvalifikace, ale ti, kdo ji provádějí, jsou zpravidla léčitelé nebo kvalifikovaní terapeuti alternativní medicíny, kteří mají zvláštní zájem o duchovní uvědomování. Jejich schopnost vnímat a terapeuticky využívat auru je výsledkem mnohaleté praktické zkušenosti s pacienty, právě tak jako tvrdé práce na vlastním duchovním růstu.

   Terapeut nejdříve pozoruje, nebo se dokonce dotýká pacientovy aury, aby vyhodnotil jeho zdravotní stav. Nevýrazná aura může např. ukazovat na špatný zdravotní stav nebo na jednotvárný životní styl, který pacienta vyčerpává; tmavé skvrny nad určitými orgány údajně vypovídají o přítomnosti choroby.

   Terapeuti jsou přesvědčeni, že se z aury také dají vyčíst charakterové vlastnosti a pocity člověka. Např. auru s měkkým, roztřepeným okrajem lze považovat za známku toho, že daná osoba příliš snadno propadá vlivu jiných lidí; pevné, ale pohyblivé okraje aury značí citlivost, ale nikoli zranitelnost a ostré, zřetelné ohraničení aury může poukazovat na obranný postoj a sklon vnímat svět jako nepřátelský, což je důsledek vnitřní nejistoty. I barvy aury považují terapeuti za důležité: hodně červené barvy v auře ukazuje na zlost, modrá na idealismus.

    Jakmile si terapeut udělá o pacientově auře celkovou představu a získá dojem, že rozpoznal, v čem pacientův problém spočívá, nabídne mu různé léčebné postupy. Mezi nimi může být “naplňování” nevýrazné nebo ztenčené aury další barvou, nebo dodávání komplementární barvy, aby se vyvážila ta, která je příliš silná. Terapeuti tvrdí, že toto provádějí prostřednictvím své vlastní aury, a to díky napojení na kanály, kterými proudí duchovní energie do aur jiných lidí. Terapeut se při takovém postupu dotýká pacientovy aury nebo si přenos energie vizualizuje.

Iva Hédlová podle Reader´s Digest

Komentáře