Až do příchodu Španělů bylo celé toto rozsáhlé území duchovně sjednoceno právě používáním stejného kalendáře. Mnohým lidem připadá podivné, proč by právě kalendář měl být tak důležitý. Domnívají se, že volba kalendářní soustavy je spíše otázkou konvence, která může mít na světonázor jeho uživatelů sotva nějaký vliv. Avšak možná právě proto, že se volba kalendáře jeví tak nepodstatná, jako záležitost pouhého společného zvyku, zanechalo to v našem vědomí hluché místo. Gregoriánský kalendář, který v roce 1582 zavedl papež Řehoř XIII. a který se dnes používá prakticky po celém světě, bereme jako samozřejmost a nevidíme jediný důvod, proč jej doplňovat či dokonce měnit. Nemůže se však stát, aby tento kalendář vnucoval lidem určité záludné názory, které si ani neuvědomují, a posiloval v nich pohled na svět, který je nesprávný? Tato kniha se zčásti snaží poodhalit podstatu této nenápadné deformace našeho vidění a poukázat na skutečný posvátný kalendář jako na možnou alternativu. Že se mayský kalendář dnes zvedá z popela, je především proto, aby se stal protiváhou pohledu na svět, který nám vtiskuje právě gregoriánský kalendář. Tento posvátný kalendář Mayů totiž představuje kód k vesmíru posvátného času. Celou věc navíc zhoršuje to, že byl mayský kalendář z velké části zkreslen díky oficiálním cestovním průvodcům a učebním textům. Ve standardních příručkách se obvykle zdůrazňuje vyspělost starověkých Mayů v oblasti matematiky a astronomie. I když to je jistě pravda, je to zcela irelevantní a samo o sobě nepředkládá dostatečný důvod k tomu, abychom vzkřísili mayskou kalendářní soustavu zpátky k životu. Astronomická měření dnešních vědců jsou nepochybně přesnější než pozorování starých Mayů a pokud by se jednalo o pouhou astronomii, nebyl by to dostatečný důvod pro vynakládání hlubšího zájmu. Pro dnešní svět však nemají smysl astronomické aspekty mayského kalendáře, nýbrž jeho duchovní důsledky. Podle mého mínění jsou to právě duchovně založené neastronomické kalendáře tím a tzolkin, které představují opravdový a jedinečný příspěvek Mayů dnešnímu lidstvu.
Tzolkin, 260 denní cyklus, který v jazyce yucatéckých Mayů znamená počet dnů', je také znám jako tzv. posvátný kalendář. Příslušníci národa quicheských Mayů v Guatemale uchovávají tento kalendář v nedotčené podobě už 2 500 let. Podařilo se jim to především díky nepřerušené tradici tzv. 'opatrovníků dnů", kteří měli zvláštní poslání sledovat a zaznamenávat každý den. Na základě srovnání s daty na starověkých stélách byli archeologové schopni dokázat, že se za celých 2 500 let neztratil jediný den. Mayský kalendář se tedy stále používá a navíc dnes prožívá velký návrat. Zájem o něj za poslední dvě desetiletí nebývale vzrostl v celém světě a započaly již také snahy o rekonstrukci časového plánu duchovní budoucnosti lidstva. Na tomto obrození mají z velké části zásluhu badatelé, kteří se opírají o přesvědčení, že světonázor Mayů byl a je blíže k pravdě než náš současný. K obrodě dochází i mezi samotnými Mayi, kteří vychovávají mladé generace v tradicích předků, jejichž jádrem je právě posvátný kalendář.
- Počet dnů – tzolkin
V posvátném mayském kalendáři se počítají dny jiným způsobem, než je to obvyklé v ostatních částech světa. V tomto systému se na jedné straně dny počítají podle čísel od 1 do 13 (obr. 1.7), jako tzv. 'třináctidenní, čili týden složený ze 13 dnů, pro nějž se používá latinské označení trecenium. Současně s tím je každému dni přiřazováno jedno z 20 znamení, které se vždy počítají ve zvláštním pořádku. Tak vzniká 21 denní cyklus, který Mayové nazývali uinal. Tyto dva počty, tj. trecenium a uinal se vzájemně prolínají takovým způsobem, že každý den je charakterizován jednak číslem, jednak znamením. Obvykle se to znázorňuje na soukolí dvou ozubených kol, jednoho s 13 zuby číslic a druhého s 21 zuby denních znamení, které se za den otočí o jedno pole a vytvoří novou kombinaci (obr. 1.8). Protože je každý den charakterizován číslem a znamením, existuje celkem 13 x 20 = 260 kombinací jdoucích za sebou v přesném pořadí. První den je 1 Imix, druhý 2 Ik, následuje 3 Akbal, 4 Kan, 5 Chiccan, 6 Cimi, 7 Manik, 8 Lámat, 9 Muluc, 10 Oc, 11 Chuen, 12 Eb, 13 Ben a potom nikoli 14, ale 1 Ix, protože 13 číslovek se pak opakuje nanovo. Každá taková kombinace čísla a piktogramu se opakuje jednou za 260 dnů. Tabulku s těmito 260 kombinacemi 13denního počtu a 20 denních znamení, které jsou znázorněny na obr. 1.9 a 1.10, označovali Aztékové slovem tonalpouhalli a yucatéčtí Mayové tzolkin. Pro dnešní potomky Mayů je tento posvátný kalendář stále odrazem procesu nepřerušovaného božského tvoření. I když Mayové a Aztékové používali odlišných denních znamení (obr.1.9) o označovali je odlišnými názvy, mají v podstatě totožný význam. Například den 4 Manik na Yucatánu se u Aztéků nazýval 4 Mazatl, avšak v obou kulturách znamenal totéž: 4 Jelen. Mayové věřili, že každý den ovládají jiná božstva či energie, které byly symbolizovány obrázkovými piktogramy. Každý den měl svou vlastní energii či 'denního vládce', který byl až na malé odchylky na celém území stejný. O významu jednotlivých denních vládců je podrobněji pojednáno v Dodatku 2. Proč počítali staří Aztékové čas právě tímto způsobem a proč i přes nátlak svých kolonizátorů, aby přijali gregoriánský kalendář, jej uchovávají až do dnešních dnů? A proč jej pokládali za posvátný? V následujících kapitolách se budeme snažit najít odpovědi na všechny tyto otázky. Protože čas a jeho zaznamenávání jsou v naší kultuře hluchými místy, budou předkládané odpovědi pro někoho možná překvapující. Zpočátku jen málokdo bude přikládat význam tomu, zda se dny počítají po sedmi v týdnech a sdružují se do měsíců o 28, 30 nebo 31 dnech, jak je tomu u gregoriánského kalendáře, nebo po 13 dnech a 20 znameních jako u posvátného kalendáře. Jsem však přesvědčen, že pečlivý čtenář nakonec dojde k závěru, že je to rozdíl opravdu významný a že způsob, podle něhož počítáme své dny, náš pohled na svět hluboce ovlivňuje. Ve skutečnosti se důrazně podepisuje na představě, kterou chováme sami o sobě jako o lidských bytostech. U čeho tedy začít? U třináctky!
C. J. Calleman
Obr. 1.7 Číslovky 1 až 13 v mayském písmu. V jejich znakové soustavě znamená tečka 1 a čárka číslo 5.
Obr. 1.8 Model na základě otočných ozubených kol, který ukazuje jednotlivé kombinace tzolkinu (zde 1 Imix), které vznikají mezi 13 čísly a 20 denními znameními.
