Lékem na rozvrat střevní mikroflóry bývají bakterie z kysaných mléčných výrobků, např. z jogurtů nebo kefíru. Někdy se používají speciálně připravené bakteriální kultury určené pro kolonizaci našich churavých útrob, tzv. probiotika. O jejich účincích se vedou mezi odborníky bouřlivé diskuze.
Na jedné straně stojí zastánci probiotik. Proti nim se staví skeptici, kteří tvrdí, že složení střevní „mikrobiální zoo“ je hotové už v raném dětství a v pozdějším věku je nelze příliš měnit. Dávka probiotika představuje proti armádě bakterií v lidském střevu jen nepatrnou hrstku.
Nejnovější pokusy však ukázaly, že nad účinky probiotik nelze jen tak ohrnovat nos. Američtí vědci k nim použili myši, které nemají ve střevě vůbec žádné bakterie. Těmto zvířatům osadili trávicí trakt běžnou lidskou střevní bakterii Bacteroides thetaioatomicron. K tomu myším přidali ještě bakterii Bifidobacterium longum, která se vyskytuje v lidském trávicím traktu jen v malé míře a používá jako probiotikum.
Ukázalo se, že myš s bakteriálním tandemem účinně spolupracuje. Pomocnou ruku si podali i oba mikrobi. V přítomnosti probiotické bakterie dokázal Bacteroides thetaioatomicron trávit cukry, které jsou pro něj jinak nestravitelné. Probiotická bakterie na oplátku nekonzumuje cukry, které má v oblibě Bacteroides thetaioatomicron, a sytí se cukry, které za obvyklých okolností sama nijak zvlášť nemiluje. Bakterie Bacteroides thetaioatomicron si obohacovala jídelníček cukrů i v přítomnosti další probiotické bakterie Lactobacillus casei.
O tom, že si střevní bakterie zdaleka nerozumí s každým, svědčí výsledky pokusů s bakterií Bifidobacterium animalis, jež patří do velmi blízkého příbuzenstva probiotických mikrobů. Ta účinky probiotických bakterií neměla. Pod vlivem bakterií se měnilo i fungování myšího střeva. Tandem tvořený bakteriemi Bacteroides thetaioatomicron a Bifidobacterium longum výrazně zasáhl do aktivity genů v buňkách střevní sliznice. Do pohotovosti uvedl například geny, které řídí imunitní obranu.
Lidé s nadváhou mají jinou střevní mikroflóru, než lidé hubení. Více než 90 % střevních bakterií tvoří u tlouštíků mikroorganismy ze skupiny označované jako Firmicutes.
Naopak, vzácností jsou ve střevě obézních lidí mikrobi ze skupiny Bacteroidetes. Tvoří jen 3 % střevní mikroflóry. Lidé s normální tělesnou hmotností mají bakterií Bacteroides zhruba třetinu. Pokud se obézní lidé podrobí odtučňovací kúře a úspěšně zhubnou, výrazně se jim změní i druhové zastoupení střevních bakterií. Podíl „obézních“ mikrobů ze skupiny Formicutes se sníží na tři čtvrtiny. Podíl „hubených“ bakterií ze skupiny Bacteroidetes stoupne na jednu sedminu. Je zajímavé, že změna střevní mikroflóry je stejná bez ohledu na dietu, kterou tlouštíci drželi. Je jedno, jestli omezili ve stravě příjem tuků nebo, zda se vzdali konzumace jednoduchých cukrů.
O tom, že máme v ústech bakterie, se čas od času přesvědčíme při návštěvě zubního lékaře. Kazy na zubech mají na svědomí právě mikrobi. Jeden z největších problémů při poznávání mikroskopických obyvatel naší ústní dutiny představuje fakt, že mnohým z nich nedokážeme vytvořit v laboratoři příhodné podmínky a nemůžeme je proto detailněji zkoumat. O jejich přítomnosti se dozvídáme jen díky komplikovaným genetickým analýzám, které zachytí geny typické pro různé druhy bakterií. Vlivy mikrobiální osádky úst se zdaleka neomezují jen na zubní kazy.
Mikroflóra ústní dutiny působí i na hodně vzdálená místa těla. Přítomnost některých bakterií na dásních má přímou souvislosti s řadou závažných onemocnění, např. zápaly plic nebo kardiovaskulárními chorobami. U těhotných žen mají bakterie úst vliv zřejmě i na porodní hmotnost dítěte. Vědci našli dokonce spojitost mezi ústní mikroflórou a bezitou. Obézní ženy mají mezi bakteriemi v ústech častěji bakterii druhu Selenomonas noxia. U hubených žen tuto bakterii v ústech nenajdeme a i ve střevě ji mívají jen zřídka.
S postupujícím věkem náš imunitní systém slábne a nabízí mikroskopickým vetřelcům více prostoru. Uvnitř těla i na jeho povrchu se nám množí stovky druhů neškodných bakterií. I když nejsou s to vyvolat onemocnění, představují pro starší lidi významnou zátěž. Vědci byli přesvědčeni, že narůstající bakteriální „náklad“ nám zkracuje život. Pokusy na muškách octomilkách ale ukázaly, že na délku života nemá vliv ani zvýšení, ani snížení osádky těla bakteriemi.
A jak je to u člověka? Stárnoucím lidem sice přibývá v těle bakterií, ale nárůst není nijak dramatický. S mnohem vyšší pravděpodobností dochází v lidském organismus postupem času ke změnám druhového složení bakteriální „zoo“. Některých bakterií přibývá, jiné naopak mizí. Lékaři vědí, že s postupujícím věkem stupá u člověka riziko zánětlivých onemocnění střev. Ta může mít na svědomí rozmach některých nežádoucích druhů bakterií.
Proto důležitou, ne-li hlavní součástí správně fungujícího imunitního systému těla je dobrá mikrobiální situace ve střevech a hlavně ve střevě tlustém.
Pokud střevní prostředí není takové, jaké má být (tj., došlo k přemnožení mikrobů, kteří ve střevě škodí a naopak k úbytku přátelských bakterií), vzniká tzv. střevní dysbiosa s nepříznivými důsledky pro zdraví (eroze ve sliznici střeva a následnému vstřebávání toxických látek ze stolice zpět do krve, čili autointoxikace neboli otrava organismu svými vlastními zplodinami.)
Tím se zhoršuje obranyschopnost organizmu, člověk častěji podléhá různým infekcím, je unavený, trpí depresemi, často jej trápí ekzém, akné nebo nečistá pleť a v horších případech se připraví živná půda i pro mnohem závažnější onemocnění jako je rakovina tlustého střeva a s největší pravděpodobností i rakoviny jiných typů atd.
Toto je však způsobeno jen námi samotnými a to tím, že jíme jídla, která obsahují málo vlákniny, ale zato obsahují výrazně více než je fyziologicky potřebné tuků, solí, cukrů a také úplně zbytečných chemikálií dnes běžně v potravinářském průmyslu užívaných jako zdraví neškodných (obecně poměrně známé Éčka) a v neposlední řadě dlouhodobý stres nebo antibiotika mají také výrazně nepříznivý vliv.
Co však můžeme proti této nepříznivé situaci dělat? No, v prvé řadě bychom se měli zamyslet nad dosavadní životosprávou a pokusit se ji změnit k prospěchu našich střev a tím ku prospěchu celého našeho organizmu. Vyřadit nebo co nejvíce omezit z jídelníčku všechnu potravu připravovanou ve stáncích rychlého občerstvení typu „fast food“ a to prosím i tu, která je deklarovaná jako vegetariánská nebo zdravá výživa. Rozhodně vynechat sladké jídla jako např. různé oplatky, tyčinky, dortíky a průmyslově pečené buchty všeho typu a vzdejte se solených pražených arašídů (buráků).
Toto se však lehce říká, ale skutečný život je mnohdy daleko urputnější než naše předsevzetí. Podlehneme-li tempu moderní doby a přesto nechceme bídně zhynout na nemoci, ze kterých jde až mráz po zádech, musíme si jednou za čas najít trochu času pro sebe a střeva vyčistit.
