Jenže proč je pro nás, lidské bytosti, proces vzdání se tak obtížný? Proč musí tolik lidí kolikrát dopadnout až na samé dno (nemyslím tím dno společnosti, ale dno osobnosti), než dokáže přijmout porážku?
Vzdát se něčeho totiž vyžaduje změnu naší identity, našeho já, našich navyklých způsobů chování, jednání, vnímání.
Vynořuje se v nás obrovský strach, protože se po nás chce, abychom opustili to staré, jisté, nám dobře známé (přestože mnohdy nevyhovující a neuspokojující) a vydali se do krajin nových, neprozkoumaných a naším egem tedy chápaných jako nebezpečné.
