Víte že každé malé dítě bez rozdílu dokáže vnímat energie velmi hluboce a téměř na všech úrovních ? Jak je to možné ? Proč tento cit ztrácejí ? Je kolem toho mnoho otázek, a na všechny existují odpovědi. Pojďme si na některé odpovědět…
Malé děti už od narození mají v sobě cit ( nebo pud chcete-li ) který jim pomáhá přežít. Tento cit v sobě zahrnuje hluboké vnímání věcí kolem sebe, i tzv „předtuchu“ něčeho co teprve přijde. V tomto balíčku přirozených věcí také každé dítě dostává jemné vnímání energií, které dítěti signalizují, kde se cítí dobře, kde mu to naopak neprospívá. Dobrým příkladem toho, jak děti dokážou vnímat energie míst je i metoda Feng-shui, která využívá dětí k rozpoznání místa vhodného pro podnikání.
Metoda je jednoduchá. Vezměte chlapce ve věku 3-4 roky a vezměte ho na místo, kde chcete otevřít svou prodejnu. Nechte ho, jestli se bude cítit přirozeně v této místnosti. Jestliže je chlapec přirozený a v klidu si hraje, je to dobré místo. V případě že je příliš stydlivý, nepřirozený, nebo chce jít už pryč, neberte to. Ani vašemu podnikání se dařit nebude. Místo je energeticky nepřívětivé… Je mnoho takových a podobných metod. Děti dokážou takto nepřímo sdělovat správnost míst. I děti u vás doma mají oblíbené a méně oblíbené místa, kde se zdržují. Některým místům se děti vyloženě vyhýbají. Jsou to místa energetických mostů, patogenních zón a dalších neblahých energií. V případě že vaše dítě nemůže spávat, nechce chodit do postele, necítí se tam dobře, často pláče, zeptejte se ho, kde by chtěl mít postýlku. Ve většině případů vám samo ukáže…
Vnímání energie stromů u dětí je také velmi jemné. Děti se v této úrovni pohybují někde mezi pokročilým a mistrovským stupněm ve vnímání a práce s energií. Samozřejmě musíme brát v potaz, že děti s energií nepracují vědomě, nýbrž automaticky. Je to stejné jako když jdete po chodníku a zakopnete. Prostě to vyrovnáte a jdete dál aniž by jste se nad tím pozastavili. Je to pro vás stejně přirozené jako pro děti jejich svět energií. Bohužel není zde moc místa na další povídání, tak v dalším příspěvku si povíme něco o dětech a energiích stromů…
Bohužel musíme konstatovat, že my dospělí jsme se už dávno odnaučili dětem více naslouchat a spíše se je snažíme řídit. Samozřejmě, v mnoha případech je to správné, protože děti samotné se správně nevychovají. Musíme jim jít příkladem. Ale mám na mysli věci kolem nich, jejich svět, jejich cit pro věci, který nám v drtivé většině případů uniká, a co víc, v podstatě si toho nejme schopni ani všimnout. Jsme tak zabráni sami do sebe a do svých starostí a problémů, že ani nemůžeme vnímat jemný cit tak vnímavých bytostí, jako jsou děti. A věřte, je to velká škoda.
Protože právě děti by pro nás mohly být v mnoha příkladech dobrými mistry v cestě práce s energií. Naopak našimi postoji a výchovou jim tento cit brzy vezmeme. Pokusme se tedy dát jim více prostoru se vyjádřit, a pokusit se jim trochu více naslouchat. Naslouchat jejich potřebám, přáním byť nám dospělým mnohdy připadají nesmyslná, ale pro naše děti mohou mít zásadní vliv. Vnímání energie stromů jde u dětí mnohem dál, než si může „obyčejný člověk“ vůbec představit.
Tak například se děti dokážou bez problému s energií stromu spojit tak hluboce, že se stanou jednou bytostí. Strom může skrze dítě vnímat svět „lidským pohledem“ a obráceně, dítě může vnímat svět kolem sebe „pohledem stromu“. Toto je o hlubokém citu předávání energií. Což u nás dospělých je výsadou jen jednomu z miliónu. Pokusím se vám nastínit, jak děti vnímají některé druhy stromů svým citem a jak tyto stromy na ně působí aniž bychom to my dospělí postřehli.
V případě nějakého popsaného problému můžete dětem pomoci tento strom najít a nechat je, ať si s ním „pohrají“. O víc se starat nemusíte, jejich dětské vnímání už bude vědět co s tím.
Například modřín má velmi vyvážené energie, a proto se dobře hodí i pro děti obou pohlaví. Dětem pomůže především tím, že je povzbudí, a zbaví je pocitu „neschopnosti“ v případě, že se takhle například cítí ve společnosti ostatních dětí nebo třeba škole. Borovice dětem zase pomůže s pečlivostí a pilností, což je velmi vhodné u roztěkaných dětí. Bříza bude v dětech evokovat klid a pokoj, v její blízkosti se budou cítit dobře a budou vědět, že vždy je „naděje“. Jabloň je stromem vhodným pro holčičky, jelikož v jejich přítomnosti v době květu se budou cítit jako opravdové princezny. Jabloň má velmi, opravdu velmi přívětivou náruč plnou lásky. Stejné působení bude mít pro kluky třešeň, na které ( když budou sedět na stromě ) se budou cítit „pány situace“ a to je přesně to, co mladí muži potřebují, aby rozvíjeli svou mužskou energii správným směrem. Černý bez je pro děti stromem mystickým a tajemným, bude v nich probouzet tvořivou fantazii a děti to z bezu cítí. Ne nadarmo jsou v bezu ukryté „víly lesa“. Jestliže je vaše dítě slabé, dlouhodobě nemocné nebo „neduživé“ zkuste s ním navštěvovat duby, které mu mohou dát trochu ze své síly. Mimochodem, dub je jedním ze stromů, který vám nikdy nedovolí si jeho energii podmanit. Vždy ji můžete jen „ochutnávat“. Pouze děti mají tu výsadu, že si můžou dovolit do energie dubu „vstoupit“ jelikož jim to duby sami dovolují. My dospělí už tuto výsadu nemáme. I jedle vám může posloužit uzdravit vaše slabé děti. Pod topolem nechávejte hrát děti, které trpí strachem z bubáků a strašidel, pomůže jim se tohoto strachu zbavit, když se jejich energie ( dítěte a topolu ) spojí. A mohli bychom pokračovat dále a dále…
Nepodceňujte sílu a energie stromů a naopak ji využijte, když tady je. Možná se sami budete divit, pokud nevěříte…
zdroj:
Energie stromů – pro lidi co dokáží svět vnímat i jinak
Moje poznámka:
Mě osobně se moc líbí tato jednoduchá a úžasná meditace pro děti:
Meditace stromu :
Postavíme se s dítětem čelem ke slunci, vzpažíme a hrajeme si na stromeček – nohy dítěte jsou kořeny stromečku, vzpažené ruce větve, a prstíky lístečky. Přes „lístečky“ nám sluníčko posílá zlaté paprsky, „kořínky“ – nohama nám matička Země posílá živiny.
Jde v postatě o vědomé přijímání vesmírné a zemské energie, k jejich propojení. Každí rodiče si jistě najdou svoji vlastní motivaci pro dítě, aby to dělalo s potěšením a ne z donucení. 🙂
