Léčebná hodnota zeminy závisí zvláště na minerálech, ze kterých je složená.
Uveďme si jen pár základních vlastností a účinku zeminy
1. adsorpce – zemina je schopná nejen absorbovat, ale také adsorbovat, tedy vázat na povrch svých částic kapalinu nebo plyn. Proto je kupříkladu jíl při vnějším používání schopný na povrchu svých částic zadržovat jedy a hnisavé výměšky sliznice nebo kůže. Při vnitřním používání zadržuje na svém povrchu nečistoty a jedy, které jsou ve střevech.
2. zadržování vody – tato schopnost závisí na vlastnostech obsažených minerálů a na hrubosti částic. Čím jsou částice jemnější, tím zadržují více vody. Ale když je prášek velmi jemný, může se zemina stát nepropustnou.
3. citlivost na kyselinu chlorovodíkovou – při tělesné teplotě (37 stupňů) syntetizuje HCL z léčivých zemin některé minerály (např. železo a vápník). Ty jsou potom vstřebány ve střevech.
4. udržování tepla – zeminy mají schopnost udržovat teplo. Pokud používáme obklady z vlhkého jílu, dojde díky vypařování k ochlazení. Když jíl vyschne, zabraňuje ztrátám tepla. Proto u zanícené oblasti, kterou potřebujeme udržovat chladnější, vyměňujeme jíl, jakmile vyschne.
5. zadržování plynů – čím jemnější, tím větší schopnost zadržovat plyny, pachy, páry a vodu. Při vnitřním užití je toto užiteční pro pohlcení par ve střevech.
6. antibiotické účinky – zeminy obsahují mikroskopické houby, ze kterých se vyrábí antibiotika, např. penicilin.
Léčivé zeminy, zvláště léčivý jíl, můžeme koupit ve specializovaných prodejnách zdravého životního stylu nebo v některých lékárnách. Pokud chceme si opatřit jíl k léčbě sami, musíme najít neznečištěnou oblast a brát jíl z vetší hloubky. Chceme-li jíl uskladnit, musíme ho nejdříve usušit na slunci nebo na ne příliš horkém topení. Potom ho v plátěném sáčku rozdrtíme na prášek a přesejeme přes sítko. Tím získáme jemný prášek pro vnitřní i vnější použití. V látkovém či papírovém sáčku vydrží dlouhou dobu. V obchodech se prodává jíl také v podobě pasty, šampónů, mádel, zubní pasty a kosmetických přípravků.
Jíl připravujeme ve smaltované, dřevěné nebo skleněné nádobě (ne umělohmotné nebo kovové), dřevěnou lžící nebo jiným dřevěným předmětem ho rozmícháme ve vodě na takovou konzistenci, jakou potřebujeme, zda roztok, obklad nebo kataplazmu. Většinou se používá jíl studený, když je potřeba ho ohřát, tak ho rozpustíme v teplé vodě (ne vřelé). Nebo zahřejeme pastu v nepřímé lázni, v páře nebo v mikrovlnné troubě, čímž se ještě zvýší jeho přirozená radioaktivita. Tato radioaktivita je způsobena přirozeným obsahem radioaktivních částic, jako zirkon a titanit. Tato tzv. telurová radiace je v přírodě běžná a tudíž není pro zdraví škodlivá. Není však stoprocentně jisté, zda tato radiace má nějaký léčivý vliv.
Při léčení zeminou stejně jako u ostatních přirozených procedur může přechodně dojít ke zhoršení stavu léčené oblasti. Tomuto se říká léčebná reakce a je to přirozená součást organismu, jak se zbavit toxinů a hnisu dané oblasti.
Jíl se může používat mnoha způsoby zvenku i zevnitř. Uvádíme jen několik postupů a možností, které jsou nejčastěji používány.
