Kvalita zalesnění je klíčový indikátor zdraví planety
Hodnota stromů je nevyčíslitelná (ačkoliv v textu níže k tomu dojde), neboť plní funkce, které považujeme za samozřejmé a potřebujeme je ke svému přežití. Regulují klima, produkují kyslík, absorbují CO2, čistí vzduch, zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu, zabraňují erozi, poskytují útočiště a potravu pro zvěř, produkují materiál, a člověk by bez nich nikdy nemohl přežít. Lesy kdysi kompletně pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %.
Funkce stromu
Většina procesů držících tuto krásnou planetu při životě probíhá nenápadně a není zvykem za ně platit, což je možná důvodem, proč si někteří lidé tak málo váží stromů.
Stromy nejen že produkují kyslík, ale také odstraňují částečky a plyny z atmosféry, včetně oxidu uhličitého (CO2), který je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu a poškozuje celosvětové klima a mění počasí. CO2 vzniká pálením fosilních paliv při provozu motorových vozidel, výrobě elektřiny, vytápění domů, škol, továren,… Odhaduje se, že jediný akr stromů může každoročně odebrat z atmosféry přibližně 13 tun prachu a plynů. Stromy také absorbují chlorofluorocarbony (CFC) které ničí ozónovou vrstvu jež obklopuje a chrání naši planetu. CFC jsou produkovány v domácnostech mnoha běžnými produkty, např. čistícími prostředky, ledničkami a klimatizacemi.
Stromy zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu. Zajišťují stín pro lidi a stíní také naše domy, kanceláře, obchody a firmy. Zmenšují tak potřebu použití ventilátorů a klimatizací až o 40% během letních měsíců, čímž šetří fosilní paliva spotřebovaná k výrobě elektřiny a zabraňují tak nepřímo dalšímu znečišťování.
Stromy také poskytují potravu, úkryt a stín pro divoce žijící zvířata v lesích i parcích. Jsou vysazovány podél řek a potoků, aby udržely ideální teplotu vody a aby ryby, vodní savci i obojživelníci měli kde žít, růst a rozmnožovat se. V mnoha případech osamělý strom může být jediným zdrojem života v oblasti plné betonu a asfaltu, a nabízí tak obyvatelům měst psychickou podporu.
Stromy nejen zúrodňují zem, ale zabraňují také půdní erozi. Drží půdu pohromadě svými rozsáhlými kořenovými systémy. Kořeny také absorbují vodu a zabraňují tak sesuvům bahna v deštivých obdobích. Jako větrolamy zabraňují škodám na úrodě a ztrátám velkého množství půdy větrnou erozí v zemědělských oblastech. Široce se rozrůstající kořenový systém vrb například drží pohromadě nestabilní říční břehy.
Hodnota stromu
Je obtížné vyčíslit hodnotu tolika životně důležitých služeb, které stromy poskytují. Nicméně Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů se o to pokusil a spočítal, že jediný strom žijící 50 let přispěje místní komunitě službami v ceně kolem $253 000 (zhruba 7 až 8 milionů Kč) za dobu svého života (hodnota dolaru v roce 2000). To zahrnuje produkci kyslíku ( $37 500), recyklování vody a regulace vlhkosti ($44 200), odstraňování vzdušného znečištění ($75 000), produkce proteinu ($3 000), poskytování útočiště pro zvířata ($37 500), zabraňování erozi a obohacování půdy o živiny ($37 500). K tomu všemu nebyla ještě zahrnuta hodnota stromu v poskytování kontroly dešťových srážek pro vnitrozemí, stínu, krásy, inspirace a klidu, což každý dospělý strom automaticky zajišťuje také. A nebyly ještě zahrnuty ty finanční hodnoty, které jako jediné doopravdy uznáváme – hodnota dřeva, paliva, ořechů nebo ovoce, které z tohoto stromu za těchto 50 let jeho existence můžeme získat.
Bavíme se zde o jediném stromě. Sečtená hodnota celého lesa za půl století jeho růstu je nepředstavitelná a daleko přesahuje jakýkoliv zisk za jeho pokácení a zpracování na suroviny. A už vůbec je ekonomicky nesmyslné kácení a vypalování pralesů za účelem získávání půdy pro pole a pastviny. Takto obnažená země rychle eroduje, během několika let ztratí jakoukoliv zemědělskou hodnotu a mění se v poušť. Kvůli krátkodobému a velmi malému zisku je zničen ekosystém, který se vyvíjel tisíce až miliony let a není v lidských silách ho obnovit a ani nahradit životně nezbytné funkce, které poskytoval. Nově vysazený les, pokud se to vůbec povede, bude obsahovat jen nepatrný zlomek původní druhové rozmanitosti. Lesy kdysi kompletně pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %.
Hospodaření s lesy
Lesnictví jak ho známe nyní má své klady i nedostatky, ale jedno je jisté- není trvale udržitelné. Plánované lesní hospodaření spojené s masovým zaváděním smrku a borovice vzniklo na konci 18.století. Téměř všechny lesy na našem území byly vykáceny, znovu vysazeny, znovu vykáceny, atd. Smrkové monokultury tvořící většinu lesů ČR tedy nejsou přirozené. Na počátku 20.století byla přeměna lesů v českých zemích završena. Les obsahující jen jeden hlavní druh stromu nelze považovat za fungující ekosystém. Přechod z listnatého na jehličnatý les je kalamitou pro rostliny vyvíjející se z jara, ještě před olistěním stromů- v trvalém zastínění smrčin totiž nepřežijí. Smrky navíc vyčerpávají a okyselují půdu. Dochází k erozím, polomům a přemnožení škůdců. Rostliny, které na našem území rostly a zabydlovaly se tisíce let, nejsou schopné v současných podmínkách existovat. Stejně tak ani živočišné druhy, které je potřebují k životu -koloběh byl narušen.
Lepší způsob
Aby les byl trvale udržitelný a přínosný ze všech aspektů, je potřeba úplně změnit filosofii, se kterou je vysazován i udržován. Smíšený přírodní les nejednotného stáří složený z mnoha druhů je mnohem zdravější, nepotřebuje lidské zásahy, sám se zmlazuje a obnovuje a poskytuje daleko lepší prostředí pro rozmanitou faunu i flóru. Volba vhodných druhů pro konkrétní podmínky na jednotlivých stanovištích je nezbytná. Kácení nesmí probíhat formou rozsáhlých holosečí. Je potřeba zamezit zneužívání lesů pro destruktivní krátkodobé finanční záměry.
Vlastní les
Na rodových statcích se počítá se zalesněním čtvrtiny až poloviny hektaru na každém jednohektarovém statku. Bude tím zajištěn dostatek potřebné vzrostlé zeleně pro kvalitu životního prostředí a zásoba dřeva na nejrůznější účely. Tento les by neměl nikdy být vykácen úplně, nýbrž bude postupně obnovován a jeho ekologická hodnota tak může jen stoupat. V tomto lese lze provádět mnoho jiných aktivit a pěstovat permakulturním způsobem i jedlé druhy stromů, keřů a bylin. Celý ekozahradní statek bude také obehnán volně rostoucím živým plotem, skládajícím se z různě velkých stromů a keřů. Minimální údržbovost a maximální užitek je zde jedním z hlavních cílů. Všechny stromy na statku a v celé vesnici či osadě vytvoří klima příjemné jak pro lidi tak i pro plodiny pěstované na pozemku.
Výsadní postavení má mít tzv. Rodový strom, který bude na místě stát po mnoho generací a bude vnoučatům připomínat hlubokou moudrost jejich prarodičů, že nelze předat potomkům větší dar, než krásný a zdravý prostor pro jejich šťastný život.
Jaroslav Svoboda
Fotografie lesa jsou z chráněného Beskydského pralesa.
Některé informace jsou čerpány z knihy "Trees as Providers" z anglického originálu knihy Posvátné stromy, kterou napsal Nathaniel Altman.
