V naší zemi umírá ročně na ischemickou chorobu srdeční včetně infarktu myokardu přibližně 25 tisíc osob. Během jednoho roku tedy zmizí jedno město velikosti Litoměřic.
Nejlepší prevencí je nekouřit, být štíhlí, být fit a zdravě se stravovat. Pokud již ale k srdečnímu infarktu dojde, je doslova životně důležité, aby byl včas rozpoznán pacientem i lékařem. Včasný převoz do specializovaného centra pro srdeční choroby a následný léčebný zásah – co nejrychlejší znovuotevření uzavřené srdeční tepny – může jednak zachránit život, jednak zabránit následným závažným a dlouhodobým komplikacím, například srdečnímu selhání.
Zásadní je dosáhnout centra co nejdříve po začátku příznaků – ideálně do 2-3 hodin. Příklad vzniku a průběhu srdečního infarktu:
Pětapadesátiletý muž, kuřák, diabetik s nadváhou, vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem při ranní procházce parkem pocítí bolest na hrudi šířící se do brady. Musí se zastavit, ale i tak se bolest stupňuje, nyní se již šíří do ramen, horních končetin, prstů u rukou. Muž se potí, je mu na zvracení, usedá na lavičku, začíná mít potíže s dechem. Kolemjdoucí si všimnou jeho potíží, zavolají rychlou záchrannou službu… Při jejím příjezdu muž upadá do bezvědomí, přestane dýchat, jeho srdce se chaoticky rozběhne, takže mu přestane fungovat krevní oběh. Lékař záchranné služby zahajuje oživovací manévry – masáž srdce a umělé dýchání. Pacienta se podaří oživit, je převezen do nejbližšího kardiologického centra, kde je přímým nástřikem (koronarografií) zjištěn uzávěr důležité srdeční tepny, je mu do ní zaveden srdeční katetr a tepna je otevřena. Po několika dnech je pacient propuštěn domů. Tento pacient měl štěstí; bohužel u třetiny až poloviny osob se ateroskleróza poprvé projeví tak rychle, že se k nim lékař nestihne včas dostat.
Rozpoznání příčiny bolesti na hrudi není jednoduchým úkolem ani pro zkušeného lékaře. K vyloučení srdečního infarktu je vždy nutné kromě podrobného lékařského vyšetření doplnit natočení elektrokardiogramu (ekg), ve spornějších případech pomáhá opakované stanovení ukazatelů poškození srdečního svalu z krevního náběru.
Pro laika je samozřejmě ještě obtížnější rozpoznat, zda je bolest na hrudi život ohrožujícím stavem či pouze falešným poplachem. Lékaři na jedné straně velice stojí o to, aby se pacienti postižení srdečním infarktem dostali do příslušného zdravotnického zařízení co nejdříve. Na druhé straně však plošné varování před bolestí na hrudi může způsobit kolaps zdravotnických zařízení hromadnými vyšetřeními pacientů s celou paletou různých bolestí na hrudi. Paradoxně by se tak pacienti se skutečně závažným zdravotním stavem nemuseli k odpovídající zdravotnické péči dostat včas. V článku proto předkládáme pouze obecné informace o příčinách bolesti na hrudi a tyto informace nemohou v žádném případě nahradit lékařské vyšetření. Chceme pouze čtenáře orientovat v této problematice.
Bolest na hrudi může být způsobena řadou onemocnění. Mezi příčiny bolestí, které život bezprostředně neohrožují, patří bolesti způsobené blokádami krční a hrudní pateře, blokádami skloubení žeber a hrudní kosti, blokádami skloubení žeber a pateře, pásovým oparem, pálením žáhy, záněty dýchacích cest, zápaly plic, zánětem pohrudnice či osrdečníku; bolesti v oblasti hrudníku mohou být i nervového původu. Mezi život ohrožující bolesti patří na prvním místě právě srdeční infarkt, dále to může být trhlina ve stěně vzestupné srdečnice (aorty), vmetek větší krevní sraženiny do plicních tepen (plicní embolie), pneumothorax (vniknutí vzduchu do oblasti pohrudnice a vyřazení fungování plíce), záněty tkáně za hrudní kostí, ve které jsou uloženy hrudní orgány (mediastinu) způsobené například trhlinou v jícnu. Bolestí varující, ale ne přímo život ohrožující je námahová bolest na hrudi způsobená neúplným zúžením srdečních tepen (námahová angina pectoris). Tato bolest odeznívá okamžitě po ukončení námahy.
Bolest při srdečním infarktu se objevuje v klidu, ale může být vyprovokována i fyzickou činností; s ukončením fyzické aktivity bolest neustává. Typická infarktová bolest trvá déle často i 1-2 hodiny, jistě více než 5-10 minut, je svíravá, tlaková, provázená pocením, celkovou nevolností. Nereaguje na případné podání nitroglycerinu, či se po přechodné úlevě po jeho podání rychle objeví znovu. Bolest je umístěna na přední straně hrudníku, případně mezi lopatkami, může se šířit do zad či naopak ze zad do oblasti hrudní kosti, do obou ramen, do spodní čelisti či do břicha. Vzácněji se může bolest objevit pouze v oblasti krku. Méně typicky se také může projevit srdeční infarkt postihující spodní stěnu srdce, kdy se objevuje silná bolest v nadbřišku provázená nevolností a zvracením, která může napodobovat například prasklý žaludeční vřed. U starších osob (nad 75 let) se srdeční infarkt nemusí projevit bolestí, ale pouze neklidem, zmateností, únavou a nedostatkem dechu. Bolest také méně cítí pacienti s cukrovkou (diabetici) a vůbec ji nemusí cítit pacienti po transplantaci srdce.
Pravděpodobnost vzniku srdečního infarktu zvyšuje již v minulosti prodělaný srdeční infarkt, zmíněná námahová angina pectoris, kouření, poruchy látkové výměny tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka a rodinná historie srdečních příhod. Častější je u mužů a u osob starších než 50 let; nicméně ženské pohlaví ani mladší věk zdaleka nejsou ochranou proti srdečnímu infarktu, zvláště jsou-li přítomné zmiňované rizikové faktory, a to především kouření.
Kdy se s největší pravděpodobností o srdeční infarkt nejedná?
Pokud je bolest píchavá, bodavá, jsme schopni si na dané místo bolestivosti ukázat prstem. Bolest je vyvolána nebo tlumena určitou polohou těla, nádechem či výdechem. Také trvání bolesti pouze několik vteřin svědčí proti srdečnímu infarktu. Její umístění však může být shodné s „pravou" infarktovou bolestí. Při pochybách o původu bolesti na hrudi je ale jistě vždy vhodné odborné vyšetření a přinejmenším natočení elektrokardiogramu.
Autor : MUDr. Jan Piťha,Csc
