V případě, že žena nadále trvala na své graviditě, považovalo ji zdravotnictví za nezodpovědnou, neuvážlivou a její chování označovalo za nerozumné.

Dnes naštěstí žijete v jiné době. Pohled na tuto problematiku se výrazně změnil a vaše těhotenství již není žádným prohřeškem. Je však třeba zachovat důležitá opatření, z nichž prvním je naplánovat graviditu na dobu, kdy jste vy, vaše okolí i vaše nemoc v klidu.

Důležité kroky před otěhotněním…

  • Navštívíte svého neurologa a informujete ho o plánovaném těhotenství.
  • Je důležité, abyste v době otěhotnění měla vysazeny léky ze skupiny cytostatik (Cyclofosfamid, Methotrexát, Imuran, Azathioprin). Jejich užívaní by mohlo ohrozit vaše dítě bezprostředně před početím.
  • Léky ze skupiny léků „první“ volby: interferony beta (Avonex, Rebif, Betaferon) či glatiramer acetát (Copaxone) by se měly vysadit nejpozději při zjištění gravidity (nejlépe měsíc před otěhotněním).
  • V případě, že jste tyto léky užívala déle, budete odeslána do genetické poradny ke stanovení rizika postižení vašeho dítěte vrozenou vývojovou vadou (nikoliv RS). Pokud riziko bude neúnosné, bude vám doporučeno ukončení těhotenství.
  • Genetik ani jiný lékař nemůže předem stanovit, jestli vaše dítě zdědí RS či nikoliv. (Obecně platí, že dědičnost RS se pohybuje kolem 4 % 1. linie – rodiče, sourozenci, tedy na 96 % váš potomek RS mít nebude).
  • Čtvrt roku před plánovaným těhotenstvím se doporučuje užívat vitamin kyselinu listovou (Acidum folicum) 2 × denně, který předchází vzniku vrozených vad nervové soustavy.

Těhotenství

  • Po celé těhotenství budete navštěvovat vašeho gynekologa, ke kterému budete chodit na běžné gynekologické kontroly tak, jak je v těhotenství zvykem (těhotenství s RS není považováno za vysoce rizikové).
  • Váš gynekolog požádá vašeho neurologa o zhodnocení průběhu vaší nemoci a návrh, jak postupovat v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Vašeho neurologa budete po celé těhotenství navštěvovat jednou za 3 měsíce či dle vaší potřeby.
  • Po dobu celého těhotenství vám bude ponechána nízká udržovací dávka kortikoidů (Prednison, Medrol). V důsledku užívání tohoto léku může být zjištěno, při ultrazvukovém vyšetření srdíčka plodu (ve 20. týdnu těhotenství), zesílení srdeční přepážky. Nejde o vážnou srdeční vadu a stav se většinou upraví k normě.
  • Po celou dobu těhotenství se budete cítit velmi dobře, váš imunitní systém bude utlumen, aby neubližoval mimiku a s ním bude utlumena i vaše nemoc.
  • Ataka v těhotenství je vzácnost. Může se spíše objevit u žen léčených před těhotenstvím léky „první“ volby: interferony beta (Avonex, Rebif, Betaferon) či glatiramer acetát (Copaxone). Potíže u těchto žen by se mohly objevit ke konci těhotenství (ve třetím trimestru) v důsledku odeznění efektu těchto léků.
  • Každá ataka se léčí stejně jako mimo těhotenství. Podává se infuzně kortikoid. Jeho dávka neohrozí vaše dítě.
  • Doporučuje se přirozená strava, dostatek zeleniny a ovoce, ryby.
  • Z potravinových doplňků se doporučuje užívání minerálu hořčíku (Magnesia) a vitaminu B6 (Pyridoxynu), které například tlumí svalové křeče či ztuhlost.
  • Populární jsou i multivitaminové preparáty (Pregnavit, Materna). Při jejich hojném užívání však stoupá riziko velkých miminek, což může způsobit různé porodní komplikace.
  • Během těhotenství se doporučuje pravidelný odpočinek, přiměřený spánek a redukování stresu.
  • Důležité je také mírné cvičení k zlepšení kondice a přípravě na porod – procházky, cvičení ve vodě, plavání.
  • – Ke konci těhotenství vás můžou trápit častá nucení na močení. Jde o kombinaci potíží od tlaku miminka na váš močový měchýř a potíží v důsledku vaší nemoci.
  • Mohou se také zvýraznit poruchy rovnováhy, což je dáno změnou těžiště vaším velkým bříškem, na které si váš mozeček narušený RS hůře zvyká. K tomu se mohou přidružit zvýrazněné poruchy chůze a to ve smyslu častého zakopávání. Můžete se cítit i velmi unavené.

Porod
Vlastní porod, pokud není důvod ze strany porodníka, je pro vás a vaše miminko nejlépe vést klasickým způsobem (fyziologickou cestou). Pouze při porodnických obtížích vám může být navržen porod operativní – císařský řez, kdy se volí pouze místní umrtvení, které je pro vás mnohem šetrnější než celková narkóza. Ani váš neurolog nebude proti tlumení bolesti v průběhu porodu, kdy můžete využít možnosti epidurální analgezie.

Období po porodu
Po porodu je zvýšené riziko ataky, hlavně v prvních 3 měsících. Týká se zhruba třetiny žen s RS. Příčinnou je Váš 9 měsíců tlumený imunitní systém, který se opět snaží prosadit a chová se jak „utržený ze řetězu“.

Proto je velice důležité po porodu odpočívat, rozplánovat si denní aktivity, odpočívat když odpočívá miminko a zapojit do péče o domácnost i zbytek rodiny. Dobrá je například střídavá péče, kdy se ve dne o miminko staráte vy a v noci váš partner.

V některých případech se doporučuje preventivní podávání nitrožilních imunoglobulinů ve formě infuze, ale to dle vašeho stavu naordinuje váš neurolog. Pokud jste byla léčena léky „první“ volby a nebudete kojit, budou vám nasazeny co nejdříve zpět.

Pokud nebudete mít ani jednu z těchto dvou léčebných metod, vrátíte se na vaši původní léčbu (kortikoidy + cytostatikum) před plánovaným těhotenstvím.

Kojení
Kojení je v současné době velice propagováno, ale u vás, v důsledku vaší nemoci, je z neurologického hlediska velice rizikové a obzvláště kojení dlouhé. Prolaktin (hormon zajišťující kojení) může aktivovat imunitní systém a tím i RS, čímž stoupá riziko ataky, která by vás mohla invalidizovat. Zdravá maminka je pro dítě důležitější, než přirozené mléko. Složení přirozeného mléka současné moderní přípravky umělé výživy věrně napodobují.

Pokud se však rozhodnete pro kojení, je nejbezpečnější kojit maximálně 6 – 8 týdnů, což je i doba, kdy je obsah protilátek z vašeho mateřského mléka potřebný pro vaše dítě. Po celou dobu kojení nesmíte užívat léky „první“ volby, ani cytostatika, neboť by byly obsaženy v mateřském mléce.

Pokud byla v těhotenství ataka, pak kojení není vůbec doporučováno.

Ať už se rozhodnete pro kojení či ne, nedovolte nikomu vás obviňovat. Je to jenom vaše rozhodnutí. RS je však u každé z vás jiná, proto si důkladně o krmení vašeho dítěte promluvte s vaším neurologem. Sám vám poradí, co by konkrétně u vás, s vaším průběhem nemoci, bylo z lékařského hlediska vhodné. Při rozhodování neurologa, zda vám povolit kojení, musí hledět na dvě důležitá kritéria: Jaké léky jste užívala před otěhotněním a zda jste měla ataku v těhotenství.

„Plánuji další miminko“
Pokud plánujete další miminko, měla byste zvážit, že každé další těhotenství představuje větší riziko, pro větší výkyvy hormonálního a imunitního systému. Z tohoto důvodu je vám, ženám s RS, doporučováno mít maximálně dvě děti.

Autor: Květa Norková ve spolupráci s MUDr. Martou Vachovou