Tantra vyžaduje dvě věci: káušalam (obratnost) a samáttva (harmonie). Obě jsou charakteristikami, které určují a odlišují moudrého od hloupého a nevzdělaného. Konečným cílem jógy je samádhi, stav supervědomí. To, co charakterizuje samádhi, je právě káušalam a samáttva. Čím více se duch projevuje v obratnosti existence v moudrosti, tím více vyrovnanosti a harmonie obklopuje člověka.
Své cestě se tak mohou přiblížit všichni, kdo respektují učení, je jim dána duchovní citlivost, jsou vroucími ctiteli dharmy, poslouchají příkazy véd – pro ty je tantra velkou duchovní cestou véd.
Mluvíme o principech Sadá Čara: řídící principy, které pocházejí ze svatých spisů véd, a napomáhají v počínání a ve vztahu nejen k podobně zaměřeným jedincům, ale ke všem živoucím entitám a k celému univerzu, a pokládají tak základy k vytvoření vztahu k samotnému božství.
Véda nebo Váidhika dharma: Védská kultura, známá také jako sanátana dharma, doslova „věčný řád“, běžně nazývaná „hinduismus“ (toto chybné označení vzniklo v důsledku britské koloniální nadvlády v Indii). Označuje víru, filozofii a systém života, který je běžný na celém indickém subkontinentu. Nesprávně nazývaní hinduisté toto jméno odmítají a označují se jako stoupenci véd. Váidhika dharma (tedy védská dharma) je založena na šruti, tedy tradici vyjevené ve védách (údajně božského původu), které, jak už bylo řečeno, jsou tvořeny čtyřmi knihami obsahujícími mystické, filozofické a lidské poznatky pro korektní vývoj a postup člověka. Navíc jsou tu ještě texty (už lidského původu), nazývané smrti neboli tradiční, které obsahují legendy, pověsti a mýty o božských bytostech, zákonná omezení, která řídí veškeré oblasti lidského života, aforismy učení, eposy, magické a mystické rituály atd.
Rámájana a Mahábhárata například patří mezi tyto eposy. Bhagavadgítá je částí Mahábháraty. Upanišady, texty hluboce filozofické a gnostické a védánta jsou orámovány právě těmito čtyřmi velkými knihami o osvobození. Ve spisech zvaných Agamy je několik Tanter, které patří do tzv. tradice, a jiné Tantry zase tvoří část textů nazývaných „zjevení“.
Skutečná iniciace, ne jen nějaká folklórní nebo jinak neúčinná, je vyhrazena jen pro ty, kdo věří a přijímají tradiční metodu výuky založenou na vztahu mistra a žáka. Není možné učit se systému technik a zůstat ochráněn před různými problémy a vnitřními změnami, které jsou doprovodným jevem, bez moudrého vedení a rady mistra. Knihy jsou jen orientační a v žádném případě nemohou sloužit jako průvodce na cestě. Člověk se může něco naučit pouze od druhého člověka a na základě toho se inspirovat v celém univerzu. Véda šástra (véda jako svatý spis) se tak stane (vtělí do) véda puruša (véda jako svatý člověk).
Tantra je cesta člověka bez jakýchkoliv vytáček a tabu: nemít strach, nesetrvávat ve strachu, hledat úsměv i ve smrti a slavit život s vědomím existence nejvyšší síly přítomné ve všech bytostech tohoto univerza. Je to schopnost odevzdat se této síle.
