Ještěří dech je dechové cvičení, při kterém maximálně vydechnete, maximálně se nadechnete, uvolníte svaly, necháte část vzduchu samovolně vydechnout a chvíli počkáte, než tělo samo vyvolá další nádech. Autorem názvu je Dědek Kořenář, který cvičení doporučuje pro dlouhověkost. Jde o jeho osobní metodu, vědecky ověřená není, a lidé se zdravotními potížemi by ji měli nejdřív probrat s lékařem.
Co je ještěří dech?
Je to jednoduché dechové cvičení, které si podle autora můžete dát během dne kdykoli, když si na to vzpomenete. Nepotřebujete žádné pomůcky ani zvláštní místo. Autor tvrdí, že dechové cvičení je pro dlouhověkost nezbytné, a proto doporučuje provádět ho opakovaně v průběhu dne.
Cvičení má dvě základní podoby: klidovou, označenou j1, a upravenou verzi j2 pro zvláštní situace. Obě jsou popsány níže.
Jak se ještěří dech provádí (varianta j1)?
- Maximálně vydechněte.
- Maximálně se nadechněte.
- Uvolněte svaly. Část vzduchu se sama vydechne.
- Chvíli počkejte.
- Až vznikne nutkání k novému nádechu, začněte další cyklus maximálním výdechem.
Zjednodušeně: výdech, nádech, povolit, počkat, a stále znovu. Při pocitu závratě, tlaku v hlavě nebo nepohody cvičení okamžitě přerušte a dýchejte normálně.
Jak dlouho čekat a proč se doba zkracuje?
Toto je klidová situace. Pokud tělo z nějakého důvodu potřebuje více kyslíku (stres, detoxikace, výkon, meditace, řízená regenerace), lze cyklus podle autora zkrátit. Slovo „počkat“ se zkrátí na polovinu i méně. Vysvětluje to tak, že v první polovině čekání je kyslíku v oběhu dostatek, ale ve druhé polovině pracují tkáně z rezerv, což si podle svých slov ověřil u mozku na zařízení EEG-Biofeedback. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Čekání na dechovou automatiku znamená podle autora v podstatě vždy přidušení, takže je lepší dávat dechové povely vůlí. Přiznává, že je to těžké a nepohodlné, protože na to musíte stále myslet. Doporučujeme: pokud vám čekání vadí a objevuje se úzkost, čekání zkraťte nebo přestaňte.
K čemu má dechové cvičení sloužit?
Autor upozorňuje na vyrovnanost a důstojnost lidí s dostatkem kyslíku, kteří díky dechovým cvičením vypěstovali návyk dýchat dříve, než si tělo začne stěžovat. Tělo si to potom podle něj zařídí samo i bez jejich vědomého úsilí. Podobný návyk lze podle něj získat také se sifonem. Ukázku najdete ve videu.
Z obecného hlediska je jisté jen to, že pomalé, vědomé dýchání pomáhá s uvolněním a zklidněním. Dlouhověkost ani léčebné účinky tímto cvičením doložené nejsou.
Co je varianta j2 a kdy se používá?
Jako bonus autor popisuje modifikaci ještěřího dechu j2, určenou pro vysokohorské dýchání zředěného vzduchu nebo při otoku plic blokujícím pravou srdeční komoru. Podle něj na to většina lidí nakonec umírá s diagnózou oběhového selhání. Postup: výdech, nádech, počkat, povolit, počkat a znovu.
První „počkat“ je zaseknutí v nádechu blokádou výdechu svalovinou hrtanu, při kterém povolíte dýchací svaly. Přetlak vzduchu v plicích má v tu chvíli mechanicky vytlačovat otok do kapilár a lymfy. Podle autora j2 výrazně zlepšuje prokrvení kapilár na oběhové periferii změnou množství rozpuštěného oxidu uhličitého.
Otok plic je akutní stav, který patří do rukou lékaře a záchranné služby. Dechové cvičení ho nenahradí. Při dušnosti, bolesti na hrudi nebo otocích volejte 155 nebo 112.
Pro koho je j2 nevhodné?
j2 není vhodné používat u mozkových příhod a aneurysmat (cévních výdutí), protože zvyšuje prokrvení hlavy. Autor pro jistotu nedoporučuje cvičení ani u srdečních vad, velmi vysokého krevního tlaku nebo tepu. Navíc by se mu měli vyhnout těhotné ženy, lidé s onemocněním plic nebo očí (zvýšený nitrooční tlak) a každý, kdo má závratě. Pokud trpíte jakoukoli chronickou nemocí, poraďte se s lékařem dřív, než začnete.
Co autor radí starším lidem?
U starších lidí s pomalu reagujícím vegetativním nervovým systémem je vhodné alespoň několik minut takto preventivně dýchat v posteli po ulehnutí a případně před vstáváním.
Pomalý systém poznáte podle toho, že když se ráno zprudka po probuzení postavíte, nestihnou se včas stáhnout cévy nohou a krev odteče z mozku dolů. Začnou se dělat mžitky, černo před očima, případně mdloba s následným poklesnutím zpět do postele.
Takovým lidem autor doporučuje upravit postel metrovou deskou šikmo pod matrací tak, aby byl trup výše než nohy, hruď výše než břicho a hlava výše než hruď, tedy asi o 20 až 25 cm výše u pelesti. Lékařsky obvyklá rada je vstávat pomalu: nejdřív chvíli sedět na kraji postele, protáhnout kotníky a teprve potom vstát. Časté závratě při vstávání si nechte vyšetřit.
Časté otázky
Co je ještěří dech?
Dechové cvičení Dědka Kořenáře: maximální výdech, maximální nádech, uvolnění, krátké čekání a znovu. Slouží podle autora pro dlouhověkost a lepší okysličení.
Jak často ještěří dech cvičit?
Autor doporučuje několikrát během dne, kdykoli si vzpomenete. Začněte po několika cyklech a délku postupně prodlužujte, jen dokud je vám příjemně.
Je ještěří dech vědecky ověřený?
Ne. Jde o autorskou metodu bez nezávislých studií. Vědecky podložený je pouze obecný přínos pomalého dýchání pro uvolnění.
Může ještěří dech uškodit?
U zdravého člověka při mírném provedení málokdy, ale zadržování dechu a hyperventilace mohou způsobit závratě, mdloby nebo zvýšení tlaku. Varianta j2 je nevhodná při srdečních a cévních potížích. Při nepohodě přestaňte.
Léčí ještěří dech otok plic nebo oběhové selhání?
Ne. Jde o akutní stavy, které patří okamžitě k lékaři.
