Říkal Dr.Joe Wallach pravdu při své propagaci koloidních minerálů?

Wallach tvrdí, že na světě je několik „kultur vysokého věku“, kde se lidé běžně dožívají věku 120-140 let. Odkazuje se přitom na článek vydaný Magazínem National Geographic [1]. Zmiňovaný článek však vyvolal hodně fám a zájmu o tyto oblasti.

 

VILCABAMBA

O lidech z Vilcabamby v jižním Ekvádoru a jejich dlouhověkosti bylo zpracováno několik rozsáhlých studií. Informace podávané v National Geographic získal autor článku Alexander Leaf jen ústní cestou a měl přitom k dispozici jen malou nebo žádnou oporu o dokumenty, dokládající skutečný věk tamních lidí. Když se tento autor vrátil do Vilcabamby o čtyři roky později, zjistil, že tamější občan Miguel Carpiro, označovaný za nejstaršího člověka v údolí ve věku 121 let, se stal zázračně o 11 let starším. Když žádal o možnost nahlédnout do křestního listu jako důkazu o datu narození, ukázalo se, že ten se ztratil při požáru kostela. A nejstarší kniha s takovými záznamy měla prvních sedm stran vytržených…[2[

Zmatek kolem záznamů o narození byl s konečnou platností vyjasněn, když vyšlo na světlo, že lidé z Vilcabamby se navzájem žení a vdávají v rámci stejného horského údolí a tak je několik málo jmen používáno stále dokola. Je to také místní tradice – užívat v rodině stále stejné jméno, takže pokud se narodí dítě poté, co zemřel jeho starší sourozenec, bývá mu dáno úplně stejné jméno.[3]

Několik let po prvních návštěvách výzkumníků odcestovali do Vilcabamby radiolog Richard Mazess a antropoložka Sylvia Forman, aby určili, zda se tvrzení o dlouhověkosti zakládají na pravdě. Zkoumali stav kostí místních lidí s ohledem na výskyt artritidy a osteoporózy. Na svůj soupis dostali všechny obyvatele dům od domu, uváděli jen ověřené datum narození, úmrtí a svateb a prováděli křížovou kontrolu výchozích dokumentů navzájem. Při zkoumání v těchto dokumentech zjistili odpovídající sklon k nadsazování věku a velmi častou rozporuplnost mezi záznamy. U dříve zmiňovaného Miguela Carpio, který zázračně v průběhu 4 let zestárnul ze 121 na 132 let, bylo oficiálně zaznamenáno, že zemřel ve věku 112 let. Podařilo se též prokázat, že v době, kdy mu bylo 61 let, udával svůj věk na 70. O pět let později už tvrdil, že je mu 80 a když měl skutečných 87 let, říkal, že je mu 121. Takže jeho matka se měla ve skutečnosti narodit 5 let po jeho udávaném datu narození. [4]

Mazes a Forman shledali, že tento druh matení se vyskytuje nepřetržitě v rámci populace z Vilcabamby. Zjistili, že žádný z 23 lidí, kteří se prohlašovali za více než stoleté, ve skutečnosti ještě nedosáhl stovky, ale ve skutečnosti byl jejich reálný věk v průměru kolem 86 let.[5]. Zjistili rovněž, že obsah minerálů v kostech obyvatel z oblasti Vilcabamby byl znatelně nižší, než je zaznamenáván u Američanů v odpovídajícím věku.[6] Po svém návratu pak publikovali svá zjištění v magazínu Journal of Gerentology v roce 1979. Došli k následujícímu závěru:

„U Ekvádorské populace, označované jako výjimečně dlouhověká, bylo shledáno systematické nadsazování věku u lidí starších 70 let. Věk nad 100 let byl tedy buď nesprávný nebo nepodložený. Zvýšený výskyt dlouhověkosti v populaci území Vilcabamba nebyl prokázán.“

Když se pak Alexander Leaf vrátil do Vilcabamby po otištění své neoficiální reportáže v National Geographic, zjistil, že jeho tak populární článek přitáhl pozornost velkého množství vítaných turistů do této oblasti a stal se oslavovaným jako ekonomický zachránce tohoto regionu i od samotného místního guvernéra. Tento guvernér označil údajné stoleté obyvatele jako „naše naftové vrty“. Leaf to pak popsal tak, že by se tímto dal vysvětlit jejich motiv pro neustálé nadsazování a přehánění věku.[2]

A dokonce v roce 1978, kdy si vědecká komunita stále více uvědomovala, že tyto fantastické příběhy o vysokém věku nejsou nic než mýtus, japonští investoři jednali s místními autoritami o vybudování drahého hotelu a američtí průmyslníci plánovali přinést na trh balenou vodu z Vilcabamby. Jejich nepochybným záměrem bylo prodávat tuto vodu s tvrzením, že může lidem pomoci dosáhnout stejně neuvěřitelně vysoký věk.[3] (Nezní vám to trochu povědomě?). Dodnes ještě internetové stránky propagují turistiku na Vilcabambě jako cestu do „údolí vysokého věku, kde jsou vašemu životu přidány roky a život je přidán vaším rokům“[7] – a to navzdory tomu, že se prokázalo, že jde pouze o mýtus vyvolaný jen několika starými vesničany, kteří lživě uváděli svůj věk. Jejich motivem bylo získat uznání ostatních vesničanů a poskytnout zajímavý námět pro článek v National Geographic.

KAVKAZ

Některá nejabsurdnější tvrzení o dlouhověkosti pochází z Kavkazu, který byl původně součástí SSSR, ale nyní je součástí států Gruzie, Arménie a Ázerbajdžán. Také v této oblasti nebyly nalezeny důvěryhodné dokumenty takové dlouhověkosti. Ve svém článku v National Geographic jeho autor Alexander Leaf zmiňuje ženu, která tvrdila, že má více než 130 let, přitom kouří denně balíček cigaret a každé ráno vypije skleničku vodky.[1] Tato žena také nemohla prokázat svůj věk žádným dokumentem a Leaf jen prostě přijal za skutečnost to, co mu sdělila při rozhovoru.

Během konce 19.století, kdy se podle svých tvrzení tito údajní století lidé měli narodit, byly oblasti v Kavkazu opakovaně pustošené válkami a důsledky přemisťování populace a kostelní záznamy v této oblasti existují jen zřídka. Skutečnost je navíc taková, že do roku 1932 nebyla za sovětské vlády požadována identifikační dokumentace obyvatel. Datum narození na identifikačních průkazech občanů narozených před r.1932 bylo prostě vyplňováno podle ústního prohlášení (tzn., že šlo o neoficiální záznamy).[8]

Rovněž ruský genetik Z.Medveděv otřásl těmito mýty o výjimečné dlouhověkosti po důkladném studiu lidí tohoto regionu. Zjistil, že mnozí z údajných stoletých lidí předstíralo, že mají identitu svých zemřelých rodičů nebo i prarodičů, aby zabránili odhalení, že dezertovali z armády v průběhu 1.svět.války. Například jeden z údajných nejstarších stoletých lidí, který se objevil v celostátním deníku u příležitosti svých domnělých 128. narozenin byl skandálně odhalen poté, co vyšlo najevo, že patří mezi mnoho dalších dezertérů z 1.světové války, kteří použili dokladů svého otce, aby zabránili svému odhalení. Ve skutečnosti mu bylo 78 let. Medveděv také zjistil, že většina lidí v této oblasti jsou muslimy a tím se vyvolával zmatek při přepočítávání let z 10 měsíčního muslimského kalendáře na náš 12 měsíční. Kromě toho byl v případě přehánění věku nalezen ještě další motivační faktor: tehdejší hlava státu Stalin měl rád příběhy o mimořádně starých lidech z Gruzie, protože odtamtud sám pocházel.

S konečnou platností lze tvrdit, že z důvodu mimořádné izolovanosti, chabých písemných záznamů, neustálých záměn a lhaní ohledně věku a identity, je představa extrémně dlouhého věku obyvatel Kavkazu odsouzena k tomu, že jde pouze o fantastický mýtus.[10]

ÚDOLÍ HUNZA – SEVERNÍ PÁKISTÁN

Tvrzení o dlouhověkosti v Hunze bylo zveřejněno v několika knížkách v průběhu 20.stol.[11-14] Příběhy o extrémně vysokém věku mezi lidmi z tohoto údolí se staly moderní legendou (velmi blízkou mýtu). Problém s určením přesnosti těchto informací, zprostředkovaných lidmi, kteří cestovali do této oblasti, aby psali o místních obyvatelích, je velmi podobný jiným oblastem světa, o kterých vznikla obdobná tvrzení – spočíval v tom, že pozorovatelé se dozvídali věk těchto lidí čistě jen dotazováním. To znamená, že spoléhali na serióznost místních obyvatel navzdory skutečnosti, že je dobře známo, že v těchto oblastech světa bývá velmi vysoký věk pravidelně přeháněn, aby se získal respekt a vyšší společenské postavení. Obyvatelé Hunzy nemají absolutně žádnou písemnou dokumentaci poskytující důkazy jejich věku, čili všechna tvrzení, že žijí déle než 100 let, jsou jednoduše anekdotická.

Je zde však něco, co Wallach nezmínil z těchto anekdotických komentářů – a to je fakt, že lidé v Hunze vedou velmi zdravý způsob života. Je všeobecně známo, že skutečná dlouhověkost je dosažitelná díky energickému cvičení, farmaření s optimálním způsobem hnojení, vegetariánskou stravou a fyzickou aktivitou až do konce života.[13] Propagátoři vegetariánství označovali právě Hunzu za doklad toho, jak zdravá je vegetariánská strava.[15] Existuje sice přemíra vědeckých důkazů o tom, jak tento způsob stravování prospívá zdraví,[16-21] avšak kvůli nedostatku spolehlivých záznamů a neustálého zveličování zjištěného mezi těmito lidmi, je jejich jednoznačnost ohrožena.

TIBEŤANÉ

Můžeme se jen podivovat tvrzení Dr Wallacha, že tibeťané patří k populacím „dlouhého věku“. A to i přesto, že se průměrná délka života tibeťanů v současnosti zvýšila. Podle posledních zpráv, vycházejících z národního sčítání, se průměrná délka života v Tibetu zvýšila z 36 let (v r.1951) na 67 let (v r.2000).[22] Tento nárůst je připisován zlepšení kvality lékařských a zdravotnických služeb, které se staly dostupné celé populaci podobně jako se podařilo vymýtit černé neštovice a malomocenství – žádná „ledovcová drť“ v tom však nehrála roli.

ZÁVĚREM

Wallach zjevně používá zmiňovaná zveličená tvrzení k tomu, aby zvýšil dojem ze svých vystoupení a prokázal, že všichni máme genetický potenciál žít život dlouhý 120 až 140 let. V současnosti byla zatím nejstarším žijícím člověkem Jeanne Louise Calment, která zemřela ve věku 122 let.[23] Zemí, kde je evidován největší počet lidí dosahujících věk 100 let je ve skutečnosti Švédsko a zemí s nejdelším předpokládaným životem je Japonsko.[3] Přestože se už vyskytlo mnoho úsměvných zpráv o těch, kteří žili neuvěřitelně dlouho, žádná nikdy nebyla ověřena. Wallach tvrdí, že to, co mají lidé s dlouhým životem společné, je pobyt v blízkosti oblastí s „ledovcovou sutí“, která je bohatá na „koloidní minerály“. To je ovšem nesmysl, ale v případě neznalého a naivního publika tato idea zní velmi přitažlivě a je to přesvědčivá cesta jak vést lidi k tomu, aby uvěřili, že oni také mohou ovládnout toto mystické tajemství a těšit se pak z dobrého zdraví a dlouhověkosti – stejně jako tyto „kultury dlouhého života.“ Pokud přezkoumáme skutečné důkazy, lze označit Wallachova vyprávění za falešné zprávy určené k ukonejšení lidí a k poskytování falešného pocitu bezpečí, získat od nich peníze za láhve s vodou obsahující koloidní minerály. Ty však ve skutečnosti obsahují jen nepatrná množství nejvíce prospěšných minerálů a naopak obsah hliníku je v nich až tisícinásobně vyšší, než je bezpečná hranice stanovená pro pitnou vodu. (Doporučujeme k prostudování publikaci Hliník a Alzheimerova choroba.)  

Je několik věcí, které mají „kultury s dlouhým životem“ společné, ale žádná z nich nemá nic společného s „ledovcovou sutí“. Za prvé všechny souvisí s bydlením ve vzdálených vesnicích s malou gramotností. Za druhé to jsou oblasti, kde je nedokonalý nebo dokonce i neexistující způsob vedení písemných záznamů. Za třetí – a to je nejdůležitější, pochází z oblastí, kde je uctíván vysoký věk, a proto lidé běžně přehání údaje o svém skutečném věku. A nakonec jsou tu zástupy důvěřivců, kteří napomáhají tomu, aby další tisíce naivních lidí po celém světě, kteří uslyšeli Wallachovo „poselství“, propadli jeho lžím a vložili své peníze do pyramid, aby se tyto dostaly do rukou lidí na vrcholu. A ti nahoře ještě dál dotírají na své přátele a rodiny, aby také naslouchali tomuto „poselství“.

POUŽITÉ ODKAZY

1. Dr. Alexander Leaf, National Geographic, January, 1973

2. Leaf, A. Long lived populations: extreme old age. J Am Geriatric Soc., 30, 485. 1982

3. Austad, S.N. Why we age: What science is discovering about the body’s journey through life. 1997. John Wiley & Sons Inc. Ney York.

4. Mazess, R.B. and Forman, S.H., Longevity and age exaggeration in Vilcabamba, Ecuador., J. Gerentology., 34: 94. 1979

5. Mazess RB. Bone mineral in Vilcabamba, Ecuador. AJR Am J Roentgenol. 1978 Apr;130(4):671-5

6. Mazess RB, Mathisen RW. Lack of unusual longevity in Vilcabamba, Ecuador. Hum Biol. 1982 Sep;54(3):517-24

7. www.vilcabamba.org

8. Medvedev, Zh.A., Caucasus and Altay longevity: a biological or social problem? Gerentol, 14:381, 1974

9. Medvedev, Zh.A., Age structure of Soviet Population in the Caucasus: facts and myths, in The Biology of Human Aging, Bittles, A.H. and Collins, K.J., Eds., Cambridge University Press, Cambridge, 1986, 181.

10. Bennett, N.G. and Garson, L.K. Extraordinary longevity in the Soviet Union: fact or artifact, Gerentologist, 26:358 1986

11. R. Taylor. Long Life and Hapiness 1994.

12. Rodale, J.I. The Healthy Hunzas. 1948

13. Hoffman, J.M. Hunza: Secrets of the worlds Healthiest and Oldest Living People. 1973

14. Taylor, R. Hunza Health Secrets for Long Life and Happiness

15. Hebbelinck, M. Vegetarian Nutrition, Physical Activity and Athletic Performance. EVU News, Issue 2 / 1996 http://www.ivu.org/congress/euro95/athletic.html

16. Phillips RL Role of life-style and dietary habits in risk of cancer among seventh-day adventists. Cancer Res. 1975 Nov;35(11 Pt. 2):3513-22

17 Sacks, F.M., et al. Effect of ingestion of meat on plasma cholesterol of vegetarians. JAMA 246:640

18. Sacks, F.M., Castelli, W.F., Donner, A. and Kass, E.H., Plasma lipids and lipoproteins in vegetarians and controls. N Eng J Med., 292, 1148. 1975.

19. Zetts, R.A., Avent, H.H., Murray, T.D. and squires, W.G. Comparison of high density lipoprotein levels between vegetarian and non vegetarian Med Sci Sports Exercise, 17. 285. 1985.

20. Fraser GE. Diet as primordial prevention in Seventh-Day Adventists. Prev Med. 1999 Dec;29(6 Pt 2):S18-23.

21 Frank B Hu Plant-based foods and prevention of cardiovascular disease: an overview Am. J. Clinical Nutrition, Sep 2003; 78: 544S – 551

22. Xinhua News Agency 07/23/2001 “Tibetans Are Living Longer” http://www1.china.org.cn/english/2001/Jul/16442.htm

23. Cunningham, A. Guiness World Records 2002. Guiness World Records Ltd. Page 18. http://guinnessworldrecords.com/gwr5/content_pages/record.asp?recordid=4..

Předávejte prosím tuto informaci dalším lidem, kteří užívají nebo prodávají produkty Dr Wallacha nebo jsou zapojeni do jeho společnosti, takže by snad mohli poznat pravdu a zastavit toto balamucení.

(Přeloženo z http://www.loveforlife.com.au/node/2169  překlad V.P.)