Od ostatní tkáně slinivky je každý ostrůvek oddělen tenkým vazivovým pouzdrem, mezi buňkami probíhají krevní sinusoidy, které zásobují ostrůvky velkým množstvím krve (kvůli endokrinní činnosti) na rozdíl od exokrinních tkání pankreatu.
V Langerhansově ostrůvcích se vyskytují 4 základní typy buňek:
- A buňky (alfa) – produkují hormon glukagon. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 15-20%.
- B buňky (beta) – produkují hormon inzulín a řadu dalších peptidů. Jsou nejpočetnější, protože zaujímají cca 70-80 % objemu ostrůvku a tvoří jádro, neboli dřeň, Langerhansových ostrůvků.
- D buňky (delta) – produkují somatostatin. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 5-10%.
- PP buňky – vylučující pankreatický polypeptid. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 15-25%.
Buňky Langerhansových ostrůvků, které jsou zastoupeny méně jak v 1%:
- D1 buňky – produkují vazoaktivní intesinální polypeptid
- EC buňky – produkují substanci P a serotonin
- G1 buňky – produkují gastrin (pouze v perinatálních (tj. vztahujících se k období okolo narození) ostrůvcích)
Narušení funkce Langerhansových ostrůvků
Autoimunním procesem těla proti B-buňkám pankreatu dochází k deficitu syntézy inzulínu, což vede ke vzniku cukrovky (diabetu mellitu) 1. typu.
