Učíme se milovat sami sebe. Učíme se být sobci.
A snažíme se pochopit, proč jsme jako lidská společnost dala slovu "sobec" hanlivý nádech.
Proč myslíte, že se tak stalo? Proč být sobec, milovat nejvíc sebe a žít svůj život pro sebe, je obecně společností odsuzováno?
Sobec si jde za svým.
Sobec se nepodřizuje.
Sobec není manipulovatelný.
Sobec není nikdy ovladatelná ovce, která jde s davem.
Sobec dělá vždy to, co je prospěšné pro něj.
To je důvod, proč jsme vychováváni systémem k tomu, nebýt sobci. Ale jsme vychováváni podřizovat se. Abychom byli dobře manipulovatelné a krotké ovce. Které se snadno dotlačí k pocitu, že jsou špatné, nic neumí, musí se nechat někým někam vést, musí poslouchat a dělat, co chtějí druzí.
Úžasné je, že s tímhle je už konec!
Rozhlédněte se kolem sebe! Kolik lidí se začíná rozkoukávat, zjišťovat, kdo jsou a začínají se vymaňovat ze stáda! Tolik lidí už ví, že nejsou ovce! Děkujme křesťanství i komunismu, že díky tomu jsme ve fázi probuzení. Tak silného probuzení…
2. Vzpomeňte si na to, kdo skutečně jste!
Nesmrtelné duše, které tady a teď v tomto hmotném světě prožívají jednu z mnoha životních zkušeností. Zkoušejí si, jak hodně dokáží prakticky být láskou. Ví, že se jim nemůže nic stát, že vše je jen hra a zkouška. Že nic není špatně a chyby jsou skvělé, protože díky nim mám zkušenost. A že druzí lidé jsou jen součástí mého vlastního tréninku. Stejně jako mé tělo a jakýkoliv jiný hmotný nástroj. Že milovat sám sebe, být sobec, je základem toho vůbec něco dalšího pochopit. A změnit víc směrem k lásce.
Pokud nemiluji sám sebe, nemohu milovat nikoho jiného.
Pokud nemiluji sám sebe, nemohu pochopit žádnou zkušenost, kterou prožívám.
Pokud nemiluji sám sebe, jsem obětí okolností a náhod.
Pokud nemiluji sám sebe, jsem závislý na tom, kdo co udělá s mým vlastním životem.
Pokud nemiluji sám sebe, nejsem tvůrce svého štěstí.
Vše začíná u lásky k sobě!
Napadlo mě, proč slinivka jako orgán lásky má stejnou energii jako žaludek a slezina. Pokud se nemám rád, nelíbí se mi, co mi druzí lidé dělají, nelíbí se mi okolnosti mého života, ve kterém "náhodou" žiju. Protože pokud se nemám rád, myslím si, že mé štěstí je závislé na někom nebo něčem zvenku. Jsem tu ale kvůli tomu, abych se to naučil, a tak všechno venku dělá vše, co může, aby mě sebelásce naučilo. A mně se to nelíbí. A nechci to přijmout. A nechci to strávit. A mám oslabený žaludek. Nelíbí se mi trénink druhých a mám potřebu s nimi bojovat. A oslabuji si slezinu a svou imunitu.
A tak použijte nástroje, které k zvládnutí sebelásky máme. Připomínejme si rozumem, kdo skutečně jsme. Třeba tak, že si budeme před zrcadlem každé ráno říkat, jak moc se máme rádi. A použijme i své tělo a podpořme orgány, které zatím svým postojem oslabujeme – slinivku, žaludek a slezinu.
s láskou vaše Empatia
