První krůčky řízení toku a tvorby bioenergie
Nejlepší berlička pro učení silnějšího energobiotoku dle mého názoru je: Dejte před sebe normálně teplé ruce jakoby sepjaté k modlitbě, ale asi 1 cm od sebe (nedotýkati se) a soustřeďte svoji mysl a pozornost po nějaký čas do svých dlaní. Postupně pocítíte teplo z dlaní vycházející. Pomaloučku oddalujte ruce od sebe takovou rychlostí, aby ono sledované teplo neklesalo. Za chvíli máte ruce od sebe vzdálené třeba metr a bioenergetické teplo tam stále cítíte. Nemyslím, že se to hned napoprvé povede každému, ale existuje způsob, jak tento pocit zesílit.
Vytrácí-li se sledované teplo, prudce přibližte ruce zpět na centimetr k sobě a asi za jednu sekundu pocítíte závan tepla kolem přiblížených rukou (začátečníci třeba napoprvé hned ne, ale funguje to, protože je to přirozená vlastnost nervového systému). Ruce opět pomalu oddalujte a opakujte prudké přiblížení. S každým dalším prudkým přiblížením se hodnota tepla následně se objevujícího zvyšuje. Říkám tomu pumpování bioenergie.
Vztažením těchto rukou nebo pozdvihnutím dlaní vedle ramen nahoru (jako schematicky „viv“, kde tečka naznačuje hlavu a v ruku) vyzařujte bioenergii kolem sebe, až dokud i v této pozici nezůstane v dlaních teplo a vůkol vás bioenergetická pohoda (přitahující vybité spolubližní jako můry ke světlu). Čiňte tak kdykoliv a před spaním zvlášť.
Poznamenávám, že přílišné světlo a sluneční zář tuto bioenergetickou činnost významně ruší exponovaným chemizmem látkové výměny pokožky a ztrátou produkce nočního hormonu melatoninu, produkovaného šišinkou.
Druhé krůčky řízení toku a tvorby bioenergie
Když už máte ruce plné bioenergetického tepla, můžete je oddálit od sebe dlaněmi, ale prsty nechte stále ve vzdálenosti centimetru, jako kdybyste drželi opřenou tužku špičkami do dlaní a trubičku z prstů sevřenou kolem ní. V dlaních budete stále pociťovat teplo, ale kolem nehtů jakoby chladný průvan. To je koncentrovaný proud bioenergie, kterou nasměrováním prstů nebo přiložením například do blízkosti drobné ranky během chvilky zastavíte krvácení, bolest, křeč a lze ji využít i k dalším opravám, protože touto hypotetickou silou své mysli vkládáte řídící impulz do poškozených buněk vaší nebo i cizí tkáně.
Předání této bioenergie jako projevu vaší řídící vůle v této nejprimitivnější formě, lze tvořivě aplikovat na váš organizmus dotekem i bez něj na různě dlouhou vzdálenost. Obvykle se využívá bioenergie plynoucí z dlaní a prstů, ale lze to provádět s jakoukoliv částí těla, pakliže vám to pudové a společenské bariéry dovolí.
Určitě jste si povšimli nárazové spontánní ztráty bioenergie při úleku či neštěstí, která se popisuje, jako že vám jde mráz po zádech, nebo se vám udělá husí kůže, i když vám zrovna není zima, či se chvějete strachy. Ale když vás někdo laskavý pohlazením utěší, tak to přejde.
Třetí kroky řízení toku a tvorby bioenergie
Po letech tréninku a meditací nebo disponovaní kdykoliv (zvláště děti v úvodní části puberty nebo lidé po úrazu hlavy či nemocech mozku) můžete místo ruky používat vyzařování míchou či mozkem, které vám umožňují manipulovat mnohem větším bioenergetickým potenciálem. Pohyb bioenergie je potom pociťován podobně jako průvan kolem nehtů, ale má mnohem větší rozměr a vnímáte jej jakoby kolem hlavy a nad ní. Jen to už není průvan, ale pocit silného (ale přitom vás výrazně neunavujícího) bioenergotoku bez dotykových, tepelných nebo jiných pocitů. Disponovaní někdy uvádějí viditelné světelné vyzařování, ale to není nezbytně vždy (tedy já jsem to neviděl nikdy, přestože některé osoby na mě hledící modravou záři kolem mé hlavy a rukou viděli), snad jen u opravdu extrémních sil. Náboženská mystika zřejmě toto definuje jako svatozář.
Pozoruhodné je pozorování, že bioenergii využíváme v běžném životě zcela rutinně. Pofoukáme bolístku, pohladíme vybitého, bereme nešťastnou hlavu do dlaní a rozum v koncích do hrsti, rozdáváme bioenergii úsměvem, dotykem, dobrým slovem, laskavostí a dobrým skutkem. Dokonce i člověk, který se nikdy nechtěl držet za ruku, najednou na nemocniční posteli změní názor. To stejné u lidí nesnášejících pohlazení hlavy. Polibky z radosti patří také do této skupiny. Povšimněte si, jak moc nás vybíjí čekání na důležitý výsledek nebo na ortel policisty měřícího naši rychlost, nebo pohled oka kamery televize přenášející naši vizáž i bioenergii a její výtrysk do světa. Proto se někteří lidé i neradi fotí, protože tím ztrácejí nadčasový pocit kontroly pohybu své bioenergie.
Léčitelské použití a diagnostický význam toku bioenergie
Neváhejte tedy a začněte se meditativně soustřeďovat pro začátek do dlaní, hledat v nich bioenergetické teplo (zprvu na pozadí svého IR tepla) a to přenášet do bolící, zdravotně poškozené nebo bioenergetickým chladem se hlásící poruchy vašeho nástroje na žití. Můžete ale přikládat ruce na porouchaný nástroj žití jiného a předávat bioenergii jemu, chce-li. Pomocná představa je, že závada se hlásí jako chlad.
Závažnější porucha se zvýšenou spotřebou bioenergie píchá do dlaní navíc jakoby jehličkami jednotlivých přetížených nervových vláken. To při delším nabíjení může způsobit ztrátu citu a až trnutí a prochlazení vlastní ruky třeba po loket (déle nečekejte…) při extrémním přetížení vašeho bioenergetického zdroje. Dokud to ale nenabijete v hladké teplo, je nutno nabíjet. Když to najednou a napoprvé nejde, tak opakovat. Lokalitu doporučuji za čas kontrolovat a znovu dobíjet.
Mdloba příjemce z přebití
Čiňte tak zprvu pomalu a s určitou opatrností, abyste nedávali více síly, než má klient sám (jste-li to vy sám, tak klidně na plné pecky). Kdyby vaše bioenergie, která neumí řídit cizí organizmus, převážila, klientovi by mohl poklesnout povolením tonu svaloviny cév krevní tlak až ke mdlobě.
Při výpadku vědomí je vhodné ještě před případným uložením do stabilizované polohy klientovi vleže na zádech zvednout nohy na sedák židle a ruce také pozdvihnout do výšky, aby krev stekla do plic, srdce a mozku. To má v podstatě okamžitý efekt návratu vědomí.
Potom to ještě zlepší sklenice studené vody, která dodá část krve reflektoricky chladovým stažením cév v trávení.
Vašemu bližnímu se sice v podstatě nic nemůže stát, ale už si na vás jako na osvědčeného a až nebezpečného velkého mága bude dávat větší pozor.
Pohled na meditace
Meditací je mnoho druhů a způsobů. Lze je řadit do skupin podle účelu a forem, lze se držet jediné nebo je dle potřeby proměňovat a jimi procházet. Znáte-li jejich strukturu, jde to mnohem snadněji. Jejich význam obvykle spočívá ve zkoncentrování nebo zklidnění mysli zjitřené čerstvými i staršími vjemy, pocity a myšlenkami v důsledku událostí všech typů intenzity a stresovými zvláště.
Meditace probíhají samovolně před usnutím i ve spánku a chrání člověka před přetížením mozku vypínáním programů běžících na pozadí mysli a od mladších i starších intenzivních vjemů a prožitků, což probíhá obvykle v nevědomém mozek čistícím procesu. Člověk to chápe jako psychický odpočinek a zklidnění mysli.
Může to být ale i vědomě kontrolováno ve formě jakoby polosnu, úmyslné představy nebo řízené halucinace, tedy meditace.
Propojení meditace a bioenergie
Pro pochopení doporučuji ilustrativně vysvětlující model nebo dogma, které spočívá v přijetí představy, že každá událost a čin jsou doprovázeny jakýmsi pohybem naší předpokládané, ale vědecky zatím těžko prokazatelné, tedy hypotetické bioenergie, s níž oživujeme okolní hmotu v intenzitě úměrné úsilí našeho záměru a podílu věnované pozornosti a času. Úsilí, které vynakládáme na pochopení (i vyhodnocování) a změny stávajícího a samovolného stavu nebo proti jiným hrozícím a předpokládaným změnám, které nevyhovují našim záměrům, očekáváním a přáním.
Při tomto našem tvořivém oživování hmoty jí dáváme svůj Řád a vkládáme tím do ní i určitý podíl času svého života, tedy adekvátní (našemu záměru, úsilí, času a odporu hmoty daného její neuspořádaností až chaosem) množství naší bioenergie, který si hmota ve vztahu k nám a většinou i k ostatním účastníkům života (mírou uspořádanosti naším vlivem) do značné míry podrží a opouští ji jen zvolna (časem, nepotřebností, bioenergetickou neúdržbou…). Podobně zcela normálně oživujeme vkládáním energie, záměru, času a úsilí i události, myšlenky, děje a vlastně veškeré aktivity s hmotou související jak přímo, tak i poměrně zdaleka, například programově, Řádem, informací nebo i zdánlivě vůbec.
Autor: B. Nový
