A najednou – téměř přes noc, v průběhu několika let upadne toto umění v zapomenutí! Je to, jako by se ptáci přes noc odnaučili létat a rozhodli se prohlásit umění létání za přežitek starých časů. Jako kdyby řekl orel jestřábu: „ Létání? Ano, to by bylo pěkné. Ale pěšky je to jistější…..“
Mluvíme o umění dělat věci ve správný okamžik. O prastarém vědění o vlivu přírodních a lunárních rytmů, na které po několik desetiletí zapomínáme, s negativními důsledky pro člověka a pro přírodu. Není řeč o exotickém vědění pocházejícím odněkud z údolí Tibetu, mluvíme o celosvětovém vědění, rozšířeném od Aljašky po Ohňovou Zemi, od Filipín po Nový Zéland. Zemědělci, zahradníci , léčitelé, řemeslníci, obchodníci se dřevem – všude „žili“ s Měsícem, podobně jako moderní člověk žije s televizí. Ani ve snu by je nenapadlo sklízet, léčit a stavět dříve, než se podívali na postavení Měsíce.
Když chcete odklon od tohoto vědění představit v několika větách, musíte si představit člověka naší doby jako mladého muže, který, ačkoli je naprosto zdráv a není jakkoli postižen, chodí celé dny o berlích. Až mu nohy na nohou seslábnou natolik, že si rád koupí invalidní vozík, protože je to „pohodlnější“, A proč to dělá? Protože výrobce berlí objevil šikovnou reklamní agenturu, která mladého muže úspěšně k tomuto pošetilému jednání přemluvila. Nevěřili byste, kolik dnes existuje výrobců berlí, kteří velmi úzce spolupracují s výrobci invalidních vozíků….
Stejně nesmyslné by připadalo našim předkům i současníkům, kteří vyrostli s „ uměním správného okamžiku „, zdálo chování lidí naší doby, kteří obdělávají pole, sklízejí, perou prádlo,, nechávají si ošetřovat chrup, stříhají si vlasy a pečují o tělo v samovolně vybraných termínech.
Přesné pozorování přírody, světa zvířat a rostlin a život v souladu s tímto pozorováním učinilo z mnoha našich předků mistry správného okamžiku.
Vzhledem k tomu, že se ženy a muži, kteří se v dřívějších dobách zabývali léčitelstvím, nemohli uchylovat k chemickým produktům a konzervačním látkám, byli při výrobě a míchání léčivých a kosmetických prostředků odkázáni na správný okamžik. A protože přežití celých národů záleželo na dobré sklizni a k dispozici, díky bohu, nebyly jedy ani umělá průmyslová hnojiva, nezbývalo zemědělcům po staletí nic jiného než se kromě svého umění naučit také umění vybrat správný okamžik a dobře si všímat pohybu Měsíce.
Fenomény nemůžeme zdůvodnit – a to, že je nemůžeme zdůvodnit, není chyba fenoménů, ale naše. Hyppokrates
Přímá osobní zkušenost přivedla naše předky k poznání:
1. že četné běžné a méně běžné úkony jsou ovlivňovány přírodními rytmy – od štípání dřeva přes vaření, jídlo, pečení chleba, zpracování mléka, stříhání vlasů, práci na zahradě, hnojení, praní až po užívání léčivých prostředků, operace, atd.
2. že rostliny a jejich části jsou vystaveny každý den různým silám, jejichž znalost je rozhodující pro úspěšné pěstování a sklízení úrody, že byliny sbírané v určitou dobu jsou různě účinné a že potraviny z těchto rostlin snáší tělo v různé doby různě
3. že operace a podávání léků v určitých dnech pomohou, zatímco v jiných dnech nepomohou nebo dokonce uškodí –často nezávisle na dávce a kvalitě léku i na umění lékaře
4. že četné další přírodní jevy – příliv a odliv, porody, počasí, menstruační cyklus a mnoho dalších, souvisejících s putováním Měsíce
5. že se divoká zvířata ve svém konání řídí podle postavení Měsíce, že ptáci např. shromažďují materiál na hnízdo vždy v určité době, takže hnízda po dešti rychle uschnou a nebortí se .
Takže : Naši předkové žili v přesvědčení, že úspěch určitého záměru nezávisí jen na dobrých schopnostech a vhodných pomůckách, ale rozhodujícím způsobem také na okamžiku provedení. A že tento vhodný okamžik závisí úzce na fázi Měsíce a postavení Měsíce ve zvěrokruhu. Toto poznání bylo – jak se dnes dozvídáme z mnohých zpráv a kalendářů z celého světa – rozšířené a živé, od Aljašky po Austrálii, od Japonska po Ohňovou Zemi. Ale i přes své rozšíření toto poznání všude upadlo.</p >
Pro důkazy blahodárné působnosti lunárních rytmů nemusíte chodit daleko. Kdo chodí s otevřenýma očima, objeví nejednu zajímavost. Zatímco přes 600 let staré rolnické domy a seníky přečkaly všechny nepřízně počasí, oheň i led bez impregnačních prostředků, některé dřevěné domy postavené po přírodním způsobu a s nejlepšími úmysly bez použití jedovatých prostředků z doby mnohem mladší musí být již po několika letech nákladným způsobem ošetřovány. Člověk jde kolem dřevěných nenatřených plotů, které pevně stojí v zemi po čtyřicet i více let, zatímco na druhé straně cesty vidí ze země trčet úplně zničené plotové plaňky z Baumarktu, napuštěné jedovatými impregnačními látkami, které jsou staré sotva 10 let. Jak si takové podivuhodnosti vysvětlit? Práce byla provedena buď ve správný nebo špatný okamžik, dřevo bylo pokáceno a opracováno ve správnou nebo špatnou dobu. Až s trapně puntíčkářskou přesností dříve dřevaři dodržovali vhodné doby pro kácení dřeva, např. dobu mezi 21. prosincem až 6. lednem – což byly nejvhodnější dny ke kácení dřeva vůbec. V dnešní době, kdy se lesnictví podle zásad životního prostředí a biologická stavba domů postupně dostávají do popředí zájmu, přinášejí poznatky o správné době pro kácení dřeva konečně zase tak velký přínos, jaký jim přísluší. A to jen na příkladu několika málo lidí, kteří dokazují, jakou měrou nám může znovuobjevení lunárních rytmů pomoci v současné mizérii naší planety.
Příště si povíme něco bližšího o lunárním kalendáři.
Iva Hédlová podle Johanny Paunggerové a Thomase Poppeho
Zdroj: www.zdravi4u.cz
