Všimli jste si, že Vaše dítě pomrkává či opakuje často určité bezúčelné pohyby? Znepokojuje Vás to a nevíte co s tím dělat? Dá se vůbec podniknout něco, co povede ke zlepšení? Co to vlastně tiky jsou? Trápí Vás tyto otázky? Přibližme si celou problematiku!
Co to jsou tiky
Tiky můžeme popsat jako náhlé, rychlé, opakující se, bezúčelné pohyby, ale i zvuky. Jsou mimovolní a snaží-li se je dítě potlačit, podaří se mu to pouze na krátkou dobu.
Nejčastěji jde o jednoduché motorické tiky, které se většinou objevují v oblasti mimického svalstva, nemusí to však být pravidlem. Mezi typické projevy patří mrkání, poškubávání obočím, krčení nosu či potrhávání hlavou.
Projevuje-li se tiková porucha zvuky, jde nejčastěji o "vyrážení" slabik, mručení, frkání, ale jde i o další zvuky, které bohužel pro dítě, mohou vyznít směšně, např. chrochtání, štěkání.
Frekvence tiku není stálá. Kolísá podle teploty a případného stresu dítěte. Také si určitě všimnete toho, že když Vaše ratolest je něčím zaměstnaná, tak se u ní tiky téměř vůbec neobjevují a naopak nárůst tiků zaznamenáte, když zrovna dítě nemá co na práci.
To má svou výhodu. Častěji se tak tiky objevují doma. Tím se zmenšuje pravděpodobnost, že se Váš cvrček stane terčem posměchu!
Tiky postihují častěji chlapce.V raném dětství 2 x častěji než holčičky. Postupně se tento poměr ještě zvětšuje.
Nejvíce se tiková porucha objevuje mezi 7 – 11 rokem dítěte. Další kritické období je kolem 5 – 6 roku života.
Ptáte se, co u vašeho potomka mohlo způsobit tikovou poruchu? Spouštěče jsou různé. Jedním z nich může být třeba nástup do mateřské školy či delší pobyt v nemocnici. Někdy svou roli sehrává dědičnost a v mnoha případech se příčina objevit nepodaří.
Co znamená tiková porucha pro Vaše dítě?
Není důvod se příliš znepokojovat, tiky nejčastěji mizí do jednoho roku po jejich výskytu.
Budeme-li se chtít bavit v procentech, tak je to přibližně takto: Do jednoho roku vymizí 50 – 75% tikových poruch, 25 – 50% se ztratí v adolescenci a 46% se alespoň zlepší.
Pravděpodobnost, že se tiky uchovají do dospělosti v tak silné podobě jako v dětství, je přibližně kolem 6%.
Z procent sami vidíte, že jde většinou pouze o přechodnou poruchu. Málokdy trvá déle než do puberty, ba dokonce do dospělosti.
Proto, když si všimnete u svého šestiletého potomka častějšího mrkání, nevymýšlejte dramatické scénáře o tom, jak mu tato porucha stíží život! Budete se tak trápit a s velkou pravděpodobností zbytečně!
Pozor! Ale v případě, že by tiky trvaly déle než rok, tak navštivte dětského lékaře. Pravděpodobně Vás doporučí k psychiatrovi a ten už Vám poradí a poskytne další informace.
Čerpáno z www.detskestranky.cz
Další možné odkazy:
