Vědecké výzkumy poukazují na to, že lidský mozek pracuje během meditace jinak – záznam mozkových vln se mění a záznamy neuronů se synchronizují. Avšak zda meditace může opravdu částečně nahradit spánek a stejným způsobem tak zregenerovat mozek – to je ještě ve velké míře předmětem zkoumání.
Bruce O´Hara, spolu s kolegy na Univerzitě v Kentucky v Lexingtonu (USA), se rozhodl provést výzkum. Použili osvědčený „test psychomotorické citlivosti“, který se již delší dobu používá k měření důsledků ospalosti na mentální soustředěnost. Součástí testu je sledování obrazovky a stisknutí tlačítka v momentě, kdy se na obrazovce objeví obrázek. Většinou, reakce trvá 200 až 300 milisekund, ale nevyspaným lidem trvá reakce déle, někdy dokonce nezpozorují obrázek vůbec a nereagují.
Experiment byl proveden na 10 dobrovolnících, kteří byli podrobeni testům před a po 40 minutovém spánku, meditaci, čtení a lehké konverzaci. Všichni dobrovolníci podstoupili testy ve všech těchto stavech.
Bylo známo, že 40 minutové zdřímnutí stimuluje k lepšímu výkonu. Ale co výzkumníky překvapilo byl fakt, že meditace byla jedinou intervencí, která vedla k okamžitému zlepšení výkonu, ačkoliv žáden z dobrovolníků s ní neměl dřívější zkušenosti.
„Každý jedinec prokázal zlepšení,“ říká O´Hara. Zlepšení bylo ještě znatelnější po probdělé noci beze spánku. Avšak dodává: „Proč zlepšuje výkon ještě nevíme.“ Tým momentálně studuje osoby běžně praktikující meditaci, které denně stráví meditací několik hodin.
Kulturistika mozku
Jaký efekt má meditace na strukturu mozku je také předmětem světové debaty. Sara Lazar z General Hospital v Bostonu ve státě Massachussetts (USA) spolu s kolegy provedli výzkum za použití MRI (magnetická rezonance), kde srovnávali 15 osob praktikujících meditaci v období mezi 1 rokem až 30 lety, a 15 nemeditujících osob.
Zjistili, že meditace má vliv na vzrůst tkáně mozkové kůry v částech, které odpovídají za zpracování informací získané smyslovými orgány, a tak na udržení vědomí a pozornosti.
Vědci potvrdili, že „díky meditaci můžeme cvičit mozek stejně jako svaly, stává se tedy silnější a silnější.“ Výsledky poukazují na to, že stejně jako hudebníci, lingvisté, matematici, vědci a sportovci rozvíjejí odpovídající oblasti mozku, tak podobné efekty rozvoje se dostavují i u meditující jogínů, což vyvrací onu myšlenku, že jogíni „jen sedí a nic nedělají.“
Z: New Scientist, 15/11/2005
