Zahraničního partnera však můžete potkat, aniž byste vůbec vyjela za hranice, zvlášť pokud bydlíte v Praze nebo jiném větším městě. Slovo dá slovo, a jestliže oba umite alespoň trochu té angličtiny, a vy jste navíc mladá dáma bez závazků, může se z vás stát kvalifikovaná průvodkyně nejen po zdejších pamětihodnostech.

Co na srdci…
Pro vývoj vztahu s cizincem je určitě podstatná právě vzájemná domluva. Romantická láska beze slov funguje jen dočasně a po počátečních učebnicových frázích se brzy zapráší. Pro složitější komuníkaci i hlubší porozumění je nutné ovládat stejný jazyk. Američan Dee Rume, jenž žije přes dvacet let v manželství s Egypťankou, říká, že ve vztahu dvou lidí různých národností je více než u ostatních párů podstatné vzájemné pochopení a trpělivost. Kulturní a jazykové odlišnosti vedou totiž často k debatám, jež běžné páry nemusí řešit. Rume tvrdí, že pokud "cizinecký" pár přežije ve vztahu prvních pět let, má vyhráno, neboť si vybuduje svůj vlastní jazyk. Důležitost kvalitní domluvy potvrzuje i fakt, že ženy, které si našly za partnera cizince, většinou cizí jazyk studovaly, pracují pro zahraniční firmy a cestovní kanceláře nebo samy hodně cestují. Psycholožka Marta Boučková říká, že takové ženy navíc bývají velmi sebevědomé, schopné a samostatné.

Láska hory přenáší
Soužití s cizincem však přináší mnohem složitější životní situace, než jaké známe ze vztahů s "tuzemci", kteří si na sebevědomé ženy moc nepotrpí. Když už se rozhodnete projít spolu životem a jste odhodláni ke vzájemné toleranci, musíte si rozmyslet, v jaké zemi budete žít. V podstatě se nabízí jen tyto možnosti: rodná země jednoho z partnerů, neutrální půda anebo pravidelné stěhování. Toto rozhodnutí nemusíte na počátku vztahu považovat za významné, neboť jako zamilovaní spíše než okolí vnímáte sami sebe. Důležitým momentem je, jestli zůstanete v Čechách či odejdete se svým miláčkem do jeho země. Ve hře je pak vše, čeho se musíte vzdát, co obětujete, zda se přizpůsobíte životu v nové vlasti a jak se budete vyrovnávat s problémovými situacemi, kdy v roli "cizinky" budete vy. Proto je dobré, když k životu jinde máte ještě jinou motivaci než jen lásku k partnerovi (např. nalézt nový domov, přátele, budovat kariéru, naučit se řeč … ). Když se rozhodnete žít v cizině, počítejte s tím, že na vás pravděpodobně dříve či později dolehne pocit určité izolace. Pokud jediným pojítkem mezi vámi a okolním světem bude váš partner, stane se váš vztah mnohem zranitelnější. Ačkoliv je pocit izolace vnitřní záležitost, ovlivňuje ho také fakt, jestli žijete v zemi s podobnými kulturními tradicemi a náboženstvím anebo odcházíte do oblasti, kde převažují zcela odlišné zvyky.

Jestliže zůstanete se svým partnerem v Čechách, rozhodně nehrozí tak velké riziko, že narazíte na nepřekonatelné kulturní či jiné rozdíly zakořeněné v partnerově vlasti. Velkou výhodou je, že neztratíte kontakt s rodinou a přáteli a nemusíte měnit práci. Na druhou stranu okolí mnohdy nerespektuje "multikulturní" pár a svým chováním mu může ztrpčovat život. Někdy je důvodem závist, jindy rasová nesnášenlivost či xenofobie. Jednodušší život mají v tomto směru ženy z velkých měst, kde cizinec není středem pozornosti.

Rozhodnete-li se následovat svého milovaného, záleží na tom kam. Vždy to pro vás bude velká zkušenost: poznáte nové lidi, kulturu, navic budete v prostředí ideálním pro studium cizího jazyka. Ovšem nepřehlédnutelnými negativy je odloučení od rodiny a přátel a vytržení ze všeho, co znáte. V řadě zemi pak narazíte na problém se získáním zaměstnání, komplikovanější je i zdravotní péče a zvláště v západních evropských zemích je značně omezená i možnost studia na univerzitě či jiné škole.

Namíchané děti
Když se v internacionálním manželství narodí dítě, bývá volba jména tím nejmenším úskalím. Horší to je se samotnou výchovou. Abyste předešla pozdějším nedorozuměním, je dobré poznat zvyky a tradice země, ze které váš partner pochází. Také s ním o jeho představě výchovy mluvte, i když třeba chcete mít potomky až za několik let. Rozhodně nepodceňujte otázku náboženství a dopředu zjistěte, jak se váš partner dívá na vzdělání, zájmové kroužky pro děti či internátní školy. Rozdíly totiž existují i v rámci Evropy. Protože oba rodiče většinou touží předat potomkovi vlastní mateřský jazyk, jsou děti ze smíšených manželství často vychovávány bilingválně. Rodiče by si měli uvědomit, že jazyk je podstatný nejen pro dorozumění, ale i pro rozvoj osobnosti, emocí a myšlení. Proto je důležité, aby v bilingvální rodině platila určitá stabilní pravidla o tom, který jazyk je pro dítě základní, což bývá ten, kterým na dítě mluví matka. Výjimkou však není ani situace, kdy jsou děti ve smíšených manželstvích vychovávány trojjazyčně. Stává se tak, když rodina žije v jiném státě než v rodné zemi jednoho z rodičů. Samozřejmě, když rodiče dodrží určitý postup s učením dvou jazyků, může časem přijít na řadu i jazyk třetí. Záleží na odolnosti dítěte vůči přetěžování a je třeba zvážit, zda třetí jazyk nenaruší jeho psychiku a nezpůsobí celkový chaos v jeho rozvíjející se osobnosti. Obecně trojjazyčnou výchovu příliš nedoporučují, lepší je přiklonit se k řeči země, ve které rodina žije, a jazyky obou rodičů brát jako doplňkové.

Cestička k domovu
Začne-li se vám vztah hroutit a vy jste na stovky kilometrů od své země, rozchod bývá dramatičtější a často komplikovanější po formální stránce. Problémy existují vždycky. Není pár, který by nějaké potíže neřešil. Začátky bývají obtížné, zvláště když žijete sama a odloučená v cizí zemi a ani si nemáte komu postěžovat na všechny ty drobné křivdy, které se vám stávají během dne. Komunikace s cizincem je také mnohem náročnější, nejen z hlediska rozdílnosti jazyka. Často se naráží na maličkosti, které vám ztrpčují život, zatímco pro partnera jsou naprosto normální. Pokud jich je víc a vy nemáte nikoho, kdo by vám alespoň trochu rozuměl, je zle. Většinou se totiž nepříjemné zážitky, které v sobě nahromadíte, vyventilují ven v podrážděnosti a neschopnosti soudné debaty. V takových případech je dobré pokusit se najít spřizněnou a nezaujatou duši, která vás vyslechne a přispěje radou. Důležité je, zda partneři skutečně chtějí zůstat spolu a stojí jim za to najít kompromis. Úspěšnější v partnerství bývají ti, kteří se umějí přizpůsobit a nebojují za každou cenu, aby si prosadili svou. Je to opravdu těžké, protože návod, co dělat, když jsou potíže, neexistuje ani pro české páry, natož pro partnery žijící v zahraničí.

Než sbalíte kufry

Rozhodujete se, že se přestěhujete se svým partnerem do jeho země? V tom případě se vám jistě bude hodit pár psychologických rad:

  • Jeďte se tam podívat.
  • Nemyslete si, že svého partnera změníte.
  • Všímejte si, jak na vás reaguje jeho rodina.
  • Sledujte jak to funguje v jiných rodinách.
  • Mějte u sebe čísla na ambasádu a přátele, kteří mohou v případě nouze pomoci.
  • Snažte se zjistit co nejvíce o náboženství a postavení žen ve společnosti.
  • Ke stěhování si najděte jěště jinou motivaci než partnera.
  • Buďte trpělivá při překonávání jazykových bariér.
  • Již dopředu si s partnerem dohodněte, co byste v jeho zemi chtěla dělat a jestli vám může pomoci.
  • Nedoposťte, aby se vaší jedinou starostí stalo, jestli je vypráno, uvařeno a uklizeno.
  • Každý den v novém prostředí přemýšlejte, co byste chtěla dokázat, a stanovte si takový cíl, abyste večer měla pocit, že jste něco dokázala.
  • Nespoléhejte na partnera, že za vás všechno zařídí, snažte se mít svůj vlastní život.
  • Zapište se do jazykového kurzu pro cizince, vaši kolegové ze školy budou vašim problémům rozumět více než váš partner a pomohou vám překonat pocit osamělosti.
  • Dopisujte si s přáteli z Čech a občas je pozvěte na návštěvu.
  • Choďte s partnerem mezi jeho přátele, mohou se stát i vašimi.
loading...

Komentáře