Cítila jsem se dobře a doma se to „ztratilo“. Sestra drží diety a rodiče jsou často v práci. Za pět měsíců jsem zhubla 14 kg. Když mě nakonec táta uviděl v plavkách, usoudil, že vypadám jako anorektička a že musím víc jíst. To už jsem ale neustoupila. Byla jsem spokojená sama se sebou. Trvalo ještě další dva roky, než mi došlo, že nemohu donekonečna hubnout. Dodnes přemýšlím o tom, kdy jsem začala něco dělat špatně, kdy jsem začala být nemocná.

Je obtížné rozhodnout, kde končí dieta a kde začíná mentální anorexie, zvláště když dietu zaměníme za zdravou výživu nebo když podobně jedí i lidé kolem nás. Tato kniha je proto určena čtenářům, jejichž život ovládají myšlenky na jídlo a strach z tloušťky, kteří příliš rychle a snadno zhubli a „nemohou“ přibrat nebo jsou příliš vyhublí a případně naplňují některé jiné kritérium mentální anorexie uvedené v následující kapitole.

Protože sebekontrola v jídle a vyhublost mohou člověku přinášet uspokojení i v době, kdy už začíná strádat podvýživou, mohou být některé příznaky mentální anorexie dlouho přehlíženy nebo podceňovány.

Někteří lidé si ani neuvědomují, že se s nimi něco děje, nebo se z mnoha různých důvodů nechtějí obrátit na lékaře. Jiní už u lékaře byli a nejsou spokojeni s jeho přístupem, nemohou k němu pravidelně docházet nebo se bojí, že se o jejich problémech dozvědí přátelé nebo zaměstnavatel. U někoho se problémy s jídlem projevily teprve nedávno nebo se mu většinou daří je ovládnout. Mnoho lidí jen shání informace o problému, který je trápí, aby si v klidu rozmysleli, jakým způsobem, za jakou cenu a zda vůbec se tohoto problému chtějí zbavit. Pro čtenáře, kteří ještě nepřekročili hranice poruchy, obsahuje kniha vodítko, jak změnit způsob stravování a vyhnout se nepohodlí a nebezpečí nevhodných jídelních návyků.

Některé informace a rady jsou určeny především rodičům, partnerům a ostatním čtenářům, kteří přicházejí do styku s nemocnými s mentální anorexií. Tam, kde to bylo možné, jsem se snažil důležité pokyny pro rodinné příslušníky jasně formulovat a výrazně odlišit v rámci jednotlivých kapitol (Doporučení pro rodiče). Problematice rodiny, přátel a partnerských vztahů je věnována samostatná kapitola.

Většina nemocných se dokáže za pomoci této příručky zorientovat ve svých problémech spojených s příjmem potravy, podvýživou a nízkou tělesnou hmotností. Věcné informace o problému a konkrétní rady jim pomohou nastartovat nezbytné změny jídelního režimu a životního stylu a vydržet pokračovat. Mentální anorexie je však i závažný zdravotní problém. Proto by se zejména dlouhodobě a vážněji nemocní neměli spoléhat jenom na tuto, ani na žádnou jinou knihu. Jejich obtíže často vyžadují pravidelnou kontrolu lékaře, nebo dokonce hospitalizaci.

Okamžitou lékařskou pomoc vyžadují především:

  • nemocní, jejichž vyhublost a nechutenství mohou být způsobeny nějakým závažným tělesným onemocněním, jako je například tuberkulóza nebo porucha štítné žlázy;
  • příliš demoralizovaní, smutní a sklíčení lidé bez zájmu o svůj život;
  • nemocní, kteří mají současně problémy s alkoholem, drogami nebo sebepoškozováním;
  • nemocní s velmi nízkou tělesnou hmotností a se závažnějšími zdravotními obtížemi;
  • nemocní, kteří trpí nezvladatelným motorickým neklidem, mají problémy koordinovat svoje pohyby, udržet tělesnou rovnováhu a omdlévají;
  • společensky velmi izolovaní nebo sociálně zanedbaní lidé, kteří potřebují podporu terapeuta;
  • děti do 14 let, které z různých důvodů nejedí a jejichž výraznější úbytek na váze může vést k opoždění (zástavě) puberty a tělesného růstu.

Tato kniha také nepomůže čtenářům, kteří si budou klást příliš mnoho podmínek, nebo se budou snažit jen proto, že si to přejí jejich rodiče nebo partner. Zklamáni budou pravděpodobně ti, kdo si už zvykli na sebelítost, závislost na okolí a život se svými problémy. Kontakty s lékaři a terapeuty jim nahrazují normální mezilidské vztahy a vyhublost se stala hlavní radostí jejich života. Vyléčení pro ně bude bolestivou změnou, kdy si budou zvykat na zcela novou situaci.

Kniha by také neměla sloužit jako důkaz toho, že se snažíte dělat něco se svými problémy. Neměla by se stát dalším argumentem, že jste už zkusili všechno a opět se to nepodařilo. Je jedno, jak dlouho žijete se svými problémy a kolikrát jste se už neúspěšně pokoušeli o změnu, tentokrát to může vyjít.

I když nabízený program nemůže vysvětlit a odstranit všechny příčiny, které vedly ke vzniku vašich obtíží, můžete s jeho pomocí a s určitou mírou trpělivosti řešit problémy, kterým se dohromady říká anorexie. Bude vám lépe a anorexie přestane ovládat váš život. V průběhu příštích týdnů to ale od vás bude vyžadovat spoustu práce a nepříjemných změn. Berte proto každý den tak, jak přichází, a nevracejte se do minulosti ani se příliš neobávejte toho, co přijde.

Zpočátku se můžete cítit nepříjemně (každá nová zkušenost přináší přechodné obtíže), ale postupně si začnete uvědomovat výhody nově nastoupené cesty. Pro někoho mohou být nabízené změny příliš rychlé, pro někoho jiného příliš banální nebo pracné. Čím dříve ale přestanete snít o změně, která nestojí žádné úsilí, a klást si podmínky („Ano, ale nesmím vážit víc než 50 kg, nesmím se cítit přejedená, nesmím myslet na jídlo…“), tím dříve přestanete být ovládáni strachem z tloušťky a myšlenkami na jídlo. Nebojte se. Tato příručka byla napsána, aby vám pomohla na cestě k větší sebedůvěře, zdraví a psychické pohodě. Stačí vykročit a pokračovat, i když to bude někdy nepohodlné a únavné. Mnoho lidí už prošlo tuto cestu před vámi.

Jídelní záznamy

Překonat anorexii znamená změnit svoje jídelní zvyklosti. Jídelní záznamy vám umožní věcně a střízlivě posoudit, co, kde a jakým způsobem jíte. Snadněji odhalíte případné chyby a možné souvislosti mezi jídlem a dalšími okolnostmi svého života. Vaše obavy a obtíže získají konkrétní obsah a stanou se tak dosažitelnými pro případnou změnu. Naučíte se sledovat svoje chování, myšlenky a pocity spojené s jedením a kontrolou tělesné hmotnosti a podle potřeby měnit svoje jídelní chování. Záznamy vám budou každodenně připomínat vaše rozhodnutí a dosavadní vývoj řešení problému. Brzy zjistíte, že vám poskytují neocenitelnou pomoc. Už samo vedení záznamů může mít pozitivní vliv na vaše jídelní chování.

Nevěřila jsem, že by jídelní záznamy byly k něčemu dobré. Když bylo třeba, dokázala jsem zpaměti popsat jídelníček týden dozadu. Doktorovi to ale nestačilo. Začala jsem si všechno psát. Byla to hrozná otrava, styděla jsem se a schválně zapomínala notýsek doma. Už za týden mě ale překvapilo jaký mám zmatek v jídle. Také jsem začala jinak jíst. Než abych si zapsala light jogurt, raději jsem si koupila normální. Občas jsem se i nasnídala a naopak přestala mlsat sušené ovoce. Notýsek mi potvrdil věci, před kterými jsem léta zavírala oči. Změnily se moje návštěvy u doktora, kde jsem si méně stěžovala a více jsme mluvili o konkrétních problémech. Došlo mi, že si záznamy nevedu proto, abych se měla čím chlubit.

Způsob a forma vedení jídelních záznamů

Jídelní záznamy si zapisujte každodenně, nejlépe průběžně do předem připravených formulářů nebo do sešitu, ve kterém si za pomoci pravítka a tužky odlišíte šest sloupců. Každému dnu věnujte samostatnou stránku a nezapomínejte uvést datum. Zápisy vám tak umožní průběžné posouzení změny a souvislostí v čase. Pište čitelně. Zapisujte všechno, co sníte a vypijete, a to i tehdy, když se přejíte nebo máte jiné problémy s jídlem. Nejvhodnější forma záznamu je bezprostředně po jídle.

Názor Studia Hedis: K níže zmíněnému autorovi chodím na přednášky v rámci Pražské psychoterapeutické fakulty v Praze. Je to pán, který této věci opravdu rozumí a já bych doporučovala všem, aby si knihu zakoupili, prostudovali a řídili se jí. Pan profesor Krch má s anorexií bohaté zkušenosti a zasvětil její léčbě celý svůj dosavadní život. Poučte se Vy, kteří máte problém s jídlem, právě z jeho zkušeností!
Vaše Iva Hédlová

Autor: F. D. Krch – Ukázka z knihy Mentální anorexie

REKLAMA:
loading...

Komentáře