Pokud tedy vyrůstáte ve společnosti velmi nešťastných a ustrašených lidí, plných pocitu viny a hněvu, pak se o sobě a světě naučíte spíš hodně negativních věcí. „ Ať udělám co udělám, vždy je to špatně „. „ Všechno je to moje chyba „. „ Když se rozzlobím, že ze mě zlý člověk „. Podobné názory jsou základem neutěšeného života.
Když dospějeme, máme tendenci kopírovat emocionální prostředí našeho domova dětství. To není ani dobré, ani špatné. Činíme tak proto, že taková je naše vnitřní představa „ domova „. Také máme sklon dávat svým osobním vztahům stejnou podobu, jakou měly naše vztahy k rodičům, nebo jakou měly vztahy mezi nimi. Jenom se zamyslete, kolikrát jste měli milence či nadřízeného v práci „ který byl jako vaše matka nebo jako váš otec „.
Také se sami k sobě často chováme tak, jak s námi zacházeli naši rodiče. Zrovna tak si spíláme a trestáme se. Když se pozorněji zaposloucháte, slyšíte v duchu i jejich slova. Stejným způsobem se také milujeme a podporujeme, pokud jsme byli jako děti milovány a podporovány. „ Vždycky všechno pokazíš „, „ Za všechno můžeš ty „, L“ jsi zlý člověk „ – jak často si něco takového v duchu říkáte? „ Jsi báječný „, „ Miluji tě „ – jak často si říkáte něco podobného?
Nedávejme vinu svým rodičům. Všichni jsme oběti obětí. Rodiče nás přece nemohli naučit něčemu, co sami neznal. Nikdo je to nenaučil. Pokud vaše matka neuměla milovat sama sebe a ani váš otec neuměl milovat sám sebe, pak to nemohli naučit ani vás. Snažili se vás ze všech sil naučit to, co se sami naučili jako děti. Pokud je nutili zapadnout do určitého předem daného vzoru, aby se zalíbili svým rodičům, patrně k tomu nutili i vás. Zkuste se jen na okamžik zamyslet nad tím, , jak byli vychováni vaši rodiče. Chcete-li svým rodičům více porozumět, je dobré zeptat se jich na jejich dětství. Pokud budete naslouchat s porozuměním a soucitem, dozvíte, jaké jsou jejich obavy a traumata. Lidé, „ kteří vám toho tolik způsobili „, byli stejně ustrašení jako Vy. Když však zvýšíte svou pozornost a začnete milovat, nakonec i oni to po vás začnou opakovat. Chce-li člověk změnit chování druhého, musí změnit především svoje chování.
Duševní rozcvička Dnešní den je další báječný den na této zemi. Prožijeme ho v radosti. Ne každý my tak skvělou rodinu jako já. Ne všichni mají tak jedinečnou příležitost otevřít své srdce tak, jak to dělá má rodina. Neomezují nás omezené předsudky našich sousedů, ani falešná morálka společnosti. Něco takového jde zcela mimo nás. Jsme rodina, která pochází z lásky a s láskou přijímá každého svého člena.
Všichni jsme jedineční, všichni si zasloužíme lásku. Já miluji a přijímám každého člena mé báječné rodiny.Oni zas milují mne. Jsme zajednou se silou, která nás stvořila.
Jsme v bezpečí a v našem světě je vše v pořádku.
Iva Hédlová podle Loiuse L. Hay
