Tento systém postrádá kategorii uroteliálního papilomu (netýká se to invertovaného papilomu) a na všechny papilární léze pohlíží jako na karcinomy. V praxi to znamená, že pokud diagnostikuje patolog "dobře diferencovaný, papilární uroteliální karcinom, grade dle Ashe 1", jde o nejbenignější část spektra uroteliálních papilárních lézí. V současné době je takový pacient pouze dispenzarizován. Z praktického pohledu je menším zlem dispenzarizovat pacienta s benigní uroteliální lézí, než neevidovat pacienta s často recidivujícím dobře diferencovaným uroteliálním karcinomem. Toto platí zejména když si uvědomíme, že "papilom" je poměrně velmi vzácná léze.

Dobře diferencovaný papilární uroteliální karcinom, grade dle Ashe II

Klasifikace dle Mostofiho

(Mostofi, F., K.: Standardization of nomenclature and criteria for diagnosis of epithelial tumors of urinary bladder. Acta Unio Int Contra Cancer 1960, 16: 310-314)

Klasifikační schéma je prakticky stejné, pouze rozpoznává kategorii papilomu. Komentář je v podstatě totožný, jako v sekci Ash.

Tumor, který lze označit jako benigní uroteliální papilom Detailní pohled na epitel kryjící papilu. Nejsou přítomné žádné výrazné atypie, je přítomen nízký počet epiteliálních řad.

Klasifikace dle Bergvista

(Berqvist, A., Ljungqvist, A., Moberger, G.: Classification of bladder tumors basedon the cellular pattern. Acta Chir Scand 1965, 130: 371-378)

Autor reflektuje na ne zcela jednoznačně reprodukovatelnou morfologii uroteliálních lézí a nahrazuje pojem karcinom pojmem "tumor z přechodných buněk". Jednotlivé kategorie se dělí dále podle gradu.

Porovnání 3 různých systémů gradingů uroteliálních karcinomů z přechodného epitelu

Karcinom z přechodných buněk grade I.

Papilom

Tumor z přechodných buněk grade 0.

 

 

Tumor z přechodných buněk grade I.

Karcinom z přechodných buněk grade II.

Karcinom z přechodných buněk grade I.

Tumor z přechodných buněk grade II.

Karcinom z přechodných buněk grade III.

Karcinom z přechodných buněk grade II.

Tumor z přechodných buněk grade III.

Karcinom z přechodných buněk grade IV.

Karcinom z přechodných buněk grade III.

Tumor z přechodných buněk grade IV.

Klasifikace dle WHO 1973 (Mostofi, F., K., Sobin, H., L., Torlini, H.: Histologic typing of urinary bladder tumors. 1973, Geneva, WHO)

Epiteliální tumory

A, Papilom z přechodních buněk

B, Invertovaný papilom z přechodních buněk

C, Dlaždicobuněčný papilom

D, Karcinom z přechodních buněk

E, Varianty karcinomu z přechodních buněk:

1, s dlaždicobuněčnou metaplázií

2, s glandulární metaplázií

3, s dlaždicobuněčnou a glandulární metaplázií

F, Dlaždicobuněčný karcinom

G, Adenokarcinom

H, Nediferencovaný karcinom

Podle našeho názoru jde s jistými rezervami o velmi dobře použitelnou klasifikaci, která vcelku odpovídá praktickým problémům rutinní biopsie.

WHO/ISUP Consensus classification 1998

(Epstein, J., I., Amin, M., B., Reuter, V., R., Mostofi, F., K.: The World Health Organisation/International Society of Urological Pathology consensus classification of urothelial (transitional cell) neoplasms of the urinary bladder. Am J Surg Pathol 1998, 22: 1435-1448)

 

Normální nález

Normalni nález (mohou sem být zařazeny případy dříve diagnostikované jako lehká dysplázie)

Hyperplázie

Plochá hyperplázie

Papilární hyperplázie

Ploché léze s atypiemi

Reaktivní (inflamatorní) hyperplázie

Atypie neznámé důležitosti (atypia of unkown significance)

Dysplazie (low-grade intrauroteliální neoplázie)

Carcinoma in situ (high-grade intrauroteliální neoplázie)-obsahuje i kategorii těžká dysplázie

Papilární neoplázie

Papilom

Invertovaný papilom

Papilární neoplázie nízkého maligního potenciálu

Papilární karcinom, low-grade

Papilární karcinom, high-grade

Invazivní neoplázie

Invaze přes lamina propria

Invaze přes muscularis propria (m. detrusor)

Podle našeho názoru, zatím nejnovější klasifikace odráží velmi přesně spektrum uroteliálních lézí a zachycuje i jemné nuance morfologických rozdílů. Velkým problémem této precizní klasifikace je horší reprodukovatelnost výsledků a velká míra subjektivity při hodnocení. Dalším zásadním problémem při aplikaci této klasifikace je v povaze většiny odebraného materiálu. Jak jsme se jiz zmiňovali, odběry jsou často zhmožděné, navíc často termicky poškozené, takže poměrně jemné detaily lze na materiál špatně aplikovat. Z těchto důvodů má WHO/ISUP consensus classification řadu kritiků a odpůrců.

Kauterizační artefakty často znemožňují jemnou diferenciální diagnostiku uroteliálních lézí