Krvácení v šestinedělí

Časné krvácení v šestinedělí se dostavuje do konce prvního týdne po porodu. Zdrojem krvácení může být porodní poranění, zadržení části placenty, porucha krevní srážlivosti, zpomalené zavinování dělohy a městnání krve v děloze. Zatímco u většiny příčin je krvácení hojnější, v posledně uvedeném příkladu se projevuje jen hojnými a krvavými očistky.

Pozdní krvácení v šestinedělí po osmém dni po porodu bývají silná až velmi prudká, mohou vést až k šokovému stavu. Příčinou může být zadržení části placenty, která brání dokonalému zavinování. Krvácení vyžaduje kontrolu děložní dutiny, nejprve se provede vyšetření ultrazvukem, a pak v celkové anestezii vyšetření pomocí operačních nástrojů. Po tomto výkonu může jít maminka druhý nebo třetí den domů.

Mírnější krvácení, mnohdy s přestáv-kami, je někdy vyvolané zánětem dělohy. Také v tomto případě se může krev přimísit k očistkům, které dlouho zůstávají nebo se opět stanou krvavými. Očistky páchnou, děloha je zvětšená, maminku bolí v podbřišku, má zvýšenou teplo-tu a zrychlený tep.

Krvácení v šestinedělí by mělo být vždy důvodem pro návštěvu lékaře nebo porodnice, kde porod probíhal.

Infekce v šestinedělí

Infekce v šestinedělí, nazývaná dříve »horečkou omladnic«, je souhrnný název pro řadu chorobných stavů, jejichž společným znakem je zvýšená teplota až horečka; ta je příznakem zánětlivého procesu nejen rodidel, ale i močových cest, žil, prsů, žlučových cest i celkových onemocnění, jako jsou např. chřipka, angína ap.

Původci infekce rodidel jsou mikrobi, většinou bakterie, které se vyskytují na zevních rodidlech a v pochvě. Z infikovaného ložiska se zánětlivý proces může šířit do děložní dutiny, do vejcovodů a až na pánevní pobřišnici.

Průběh infekce závisí na druhu mikroba a jeho množství, na způsobu a době vzniku infekce a na celkové obranyschopnosti organismu matky. Projevy infekce jsou místní a celkové. Každá místní infekce však může přejít v celkovou. Léčení doporučí lékař.

Infikovaná porodní poranění na hrázi, poševních stěnách a na děložním hrdle zduří, jsou překrvená, tvoří hnisavý sekret. I správně ošetřená porodní poranění se mohou někdy komplikovaně hojit. Proto je tolik nezbytná zvýšená hygiena v šestinedělí a opatření proti přenosu infekce na prsy a na novorozence.

Městnání očistků může nastat, když je děloha po porodu stočena dozadu, jindy při nadměrném uzavření děložního hrdla anebo prosáknutím při zánětu děložní sliznice. Děloha bývá zvětšená, bolestivá, teplota zvýšená až na 39 °C, s třesavkami, bolestmi hlavy. Prevencí tohoto stavu je časné vstávání po porodu. Někdy je třeba uzavřené hrdlo rozšířit, očistky vypustit a vzorek zaslat na kultivaci ke zjištění mikrobiálních druhů v děložní dutině.

Poporodní zánět děložní sliznice patří mezi nejčastější formy infekce v šestinedělí. Začíná obvykle zvýšením teploty, bolestmi hlavy a v podbřišku, páchnoucími očistky. Děloha se zavinuje pomalu, je zvětšená, prosáklá a žena má bolesti v podbřišku. Často se očistky v děloze opět městnají. Zánět mnohdy doprovází vleklé, někdy jen občasné, nepříliš intenzivní krvácení.

Každé zvýšení teploty v šestinedělí je podezřelé a vždy je třeba mít na mysli, že se jedná o příznak zánětu. Teplota v šesti-nedělí by měla být vždy důvodem pro návštěvu lékaře nebo porodnice, kde porod probíhal. Zánět se neléčí obvykle operačně, ale klidem na lůžku a anti-biotiky.

Cévní komplikace v šestinedělí

Cévní komplikace nejsou v šestinedělí vzácností a jsou na čelním místě příčin mateřské úmrtnosti. Těhotenské změny na cévách představují ochabnutí cévních stěn a rozšíření cév, zpomalení průtoku krve a větší sklon ke srážení krve v šestinedělí, zejména po operačním porodu, např. císařském řezu.

Zánět povrchových žil na dolních končetinách, především na lýtku, se může objevit již v prvních dnech po porodu. Kůže nad postiženou žílou bývá červenější, žíly a žilní městky (odborně varixy) jsou hmatné jako tuhý provazec nebo uzly. Podle rozsahu zánětu je doporučen klid na lůžku. Na nemocnou cévu jsou přikládány masti. Důležitá však je prevence, a tou je časné vstávání a cvičení v šestinedělí.

Zánět hlubokých žil pánve a dolních končetin v šestinedělí je závažným onemocněním. Projeví se obvykle koncem prvního týdne po porodu. Maminka začne mít bolest v průběhu postižené žíly, zejména na pohmat, dále se objeví otok postižené dolní končetiny, žena má zvýšenou teplotu a zrychlený puls. Největším nebezpečím je vznik trombu, a pak embolizace do plic. V těchto případech je vždy nezbytná hospitalizace a klid na lůžku, bandážování dolních končetin ukládaných ve zvýšené poloze, podávání antibiotik a léků snižujících krevní srážlivost.

Poruchy kojení a onemocnění prsů

Poruchy kojení mohou být způsobeny nepravidelnostmi prsů, např. nedostatečným vývojem žlázy, nepravidelnostmi bradavek, které mohou být ploché, malé nebo vpáčené, či poruchami tvorby mléka.

Nedostatečná tvorba mléka je porucha, která se vyskytuje asi u 10 % nedělek. Vzniká buď při málo vyvinutých prsech, nebo vzniká druhotně v průběhu kojení jako následek nesprávné techniky kojení. Příčinou mohou být ploché a vpáčené bradavky, nesprávný způsob přikládání k prsu, narušená psychika nedělky, strach o osud dítěte ap. U dítěte to může být nedostatečně vyvinutý sací reflex, to ale jednoznačně posoudí dětský lékař.

U některé maminky se může naopak vyskytnout nadměrná produkce mléka, takže ho po kojení ještě značné množství odsaje. Někdy se tvoří tolik mléka, že to ženu i fyzicky vysiluje.

Samovolné odtékání mléka i mimo kojení se projeví tím, že při kojení z jednoho prsu odkapává samovolně mléko z druhostranné bradavky. Příčinou je pravděpodobně nedostatečný tonus bradavek a mlékovodů.

Poranění bradavek. Povrchová poranění vznikají nejčastěji při nesprávné technice kojení na začátku kojení, častěji u prvorodiček. Na bradavce se vytvářejí oděrky, které se sice brzy pokryjí stroupkem, ten se ale při dalším kojení odloupne. Větší poranění jsou trhlinky na vrcholu bradavky nebo podlomky při základu bradavky, které při kojení bolí, často i krvácejí. Poranění však mohou být vstupní branou infekce.

Zánět prsu v šestinedělí se vyvine pronikáním bakterií z infikovaných odřenin a trhlinek do žlázy. Zdrojem infekce je často nosohltan kojence, v menší míře nedostatek hygieny ze strany nedělky a ošetřujících. Onemocnění začíná vysokou teplotou, pocitem napětí a bolestí v prsu, který je zarudlý a v hloubi je hmatné prosáknutí. Mízní uzliny v odpo-ví-dající podpažní jamce jsou zduřené a citlivé. Vytvoří-li se hnisavé ložisko, bývají velmi vysoké teploty, zimnice a celková vyčerpanost maminky. Nedělku se zánětem prsu je třeba i s jejím dítětem hospitalizovat, podávat antibiotika.

Zejména u nezánětlivých poruch kojení je obtížné, ne-li nemožné, dávat v knize jednoduchý návod na vlastní pomoc. V lékařství platí obecné pravidlo, že ke každému pacientovi se musí přistupovat individuálně, a v případě ko-jení toto platí dvojnásob. Doporučuji vyhledat při jakémkoliv problému s ko-jením vždy odbornou pomoc. Největší zkušenosti s kojením mají obvykle porodní asistentky na odděleních šestinedělí nebo dětské sestry. V České republice vznikla i centra, kde je dostatek odborníků, kteří ochotně a zejména správně poradí. Existují i internetové adresy, kde maminky získají rychle a hlavně nonstop první pomoc např.:www.kojeni.cz

Zastavení kojení

Laktaci lze zastavit, ale může tak udělat jen lékař. Zástava laktace je však pro lékaře v naprosté většině případů smutná událost. Laktace se totiž dnes zastavuje jen v opodstatněných případech, kdy je nutné zastavit tvorbu mléka, např. po porodu mrtvého plodu, nebo zemře-li novorozenec po porodu, není-li možné kojit ze zdravotních důvodů matky. Podávají se pak léky proti hormonu prolaktinu, který je fyziologicky zodpovědný za podporu kojení. Při tom se pevně vyvážou prsy, dávají se na ně studené obklady a současně se omezí přísun tekutin.

Autor: doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc

loading...

Komentáře