Další symptomy:.bolesti břicha, ANEMIE, ZÁNÉTY STŘEVA. U dětí zpomalený vývoj. Jeden z tenkohlavců, na kterého jsem narazila, byl podle časového sledu zřejmě import z Chorvatska.
SVALOVEC STOČENÝ – TRICHINELLA SPIRALIS
Velikost : několik mm
Kde se může vyskytovat : tenké střevo, žaludek, podkoží, příčně prouhované svalstvo.
Samičky rodí živé larvy, které proniknou stěnou střeva do krve, lymfy, migrují tělem a usadí se ve svalovině.Svalové cysty mohou zvápenatět a parazit v nich může přežívat až 30 let. Cysty jsou velmi odolné. Během migrace parazita TEPLOTY až horečky, bolesti břicha, otoky obličeje, PORUCHY VIDÉNÍ, zvýšené bílé krvinky, intenzivní bolesti svalů.
Migrace přes srdce a plíce. Velmi závisí na počtu parazitů v těle. Pokud je jich jen několik, onemocnění může proběhnout nepozorovaně. Pokud je jich nad stovku, jde o vážné onemoc- nění, vyžadující často chirurgický zásah a hospitalizaci. Může končit smrtí. Naštěstí je to dnes již vzácná infekce. Nakazíme se pozřením masa prasat, zvláště divokých, pokud maso není dostatečně tepelně upravené. Některé státy maso mrazí /např. USA/, spoléhají na účinek hlubokého zmrazení a neprovádějí kontrolu. Při svalové fázi onemocnění často nepomohou ani antihelmintika. Zatím jsem našla jediného svalovce u starší ženy. Tato žena má ještě i jiné parazity a má celkově velké bolesti a potíže všeho druhu. Stěžuje si na bolest ,,svalů u kosti“.
Kauza paní Dolejšové z Tábora : její klientka pracovala většinu života jako laborantka v Masně. Testovala kvalitu masa.Asi tři roky detoxikuje bez valného výsledku ústní dutinu, má neustálé bolesti v dásních a žvýkacích svalech. Žádný zubař ani lékař ORL jí dosud nepomohl. Ženě je přes šedesát let. Paní Dolejšová jí ve žvýkacích svalech vytestovala svalovce stočeného. Kolegyně Š. našla dokonce svalovce sama u sebe, diagnóza jí byla
potvrzena nezávislým testem na přístroji Oberon . Minulý týden/12.3.2008/ jsem koupila krůtí maso, ve kterém se po rozřezání na plátky ukázaly otvory velké zhruba na tužku.
Průsvit otvorů byl precizně hladký a já si vzpomněla na enzymy, jimiž si larvy razí cestu tkáněmi. Svalovec není do dnešních dnů vymýcená infekce. Maso jsem vyhodila.
TASEMNICE BEZBRANNÁ – TAENIA SAGINATA
TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ – TAENIA SOLIUM
Velikost : 2 – 10 m
Kde se může vyskytovat : dospělci v tenkém střevě, larvy ve svalech /boubele/. Také ale v mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkoží…Učebnice popisují tyto symptomy : křeče, nevolnost, zvracení, DEPRESE , PORUCHY VIDĚNÍ , ZÁVRATĚ , HUBNUTÍ, PSYCHICKÉ PORUCHY ! Všimněte si těch příznaků ! Lidé je odpozorovali za desítky let.
Nakazíme se nedostatečně tepelně upraveným hovězím, nebo vepřovým masem. Naši západní sousedé tasemnici bezbrannou nazývají tasemnicí prasečí. Dnes vzácná nákaza, nicméně s jedním případem tasemnice bezbranné jsem se už setkala. Klientka -má kamarádka-má velké bolesti břicha, bodavou bolest a pálení za hrudní kostí / 5 druhů parazitů v oesophagu/,trpí křečemi končetin, nevolností, zvrací a nechtěně zhubla během pár měsíců šest kilo, přestože už předtím byla drobná. Je zesláblá. V době nejhoršího průběhu nákazy měla horečky a nebyla schopna pohybu. Ví, že jde o tasemnici, protože z ní před lety vyšel asi metr dlouhý plochý světlý segmentovaný útvar. Nějaký čas měla klid, ale tasemnice nevyšla s hlavičkou, dorostla a letos začalo peklo. Běhala po doktorech, ležela i ve vyškovské nemocnici, ale kromě zvýšených bílých krvinek nic nenašli. Vytestovala jsem Taenia saginata v žaludku a bohužel i v mozku, ale i řadu dalších parazitů. Užívala Zentel, ale ten jí příliš nepomohl.Zkusily jsme proto lidovou léčbu : rozžvýkat velké množství dýňových semínek a zapít za hodinu lžící ricínového oleje. Za 5 dní z ní vyšel několikadecimetrový plochý článek, ale bolesti nepřestávaly, až ji rodina odvezla na infekční oddělení ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Zbytek tasemnice si neprozřetelně neschovala, protože doufala, že je jejímu trápení konec a lékaře už potřebovat nebude. V nemocnici vůbec nevěřili, že by mohlo jít o parazita a nasadili jejímu průsvitnému pohublému tělíčku dietu jako všem ostatním. Odebrali jí třikrát stolici, provedli 3x vyšetření krve, EKG, našli sice enormní počet eosinofilů, ale připisovali to nákaze larvální toxokarou, na niž jedinou našli protilátky. Usoudili však , že při takovém množství protilátek toxocara je již jistě z těla vypuzena. Výsledky druhého odběru krve se ztratily. Všechna ostatní vyšetření byla negativní. Mou kamarádku ,nadále s bolestmi, jen o kilo lehčí, propustili bez léků domů s doporučením, ať navštíví neurologa. Kamarádku jsem testovala podruhé a vyšlo prakticky totéž : Toxocara canis, Ancylostoma duodenale, Strongyloides stercoralis, Hymenolepis nana, Eurytrema pancreaticum, Trichuris trichiura, Schistosoma mansoni, Fasciola hepatica, Fasciolopsis buskii, Opisthorchis felinens, Echinococcus multilocularis, Echinococcus granulosus, Toxoplasma gondii a Enterobius vermicularis. Jen v tlustém střevě , odkud se braly vzorky, 6 parazitů. Taenia saginata už zůstala jen v mozku, z žaludku zmizela – to byl zřejmě ten 30cm kousek, co vyšel podruhé.
Na tasemnice malé i velké neexistuje v této republice lék. Pokud ho někdo potřebuje, jedině lékař-specialista jej základě pozitivních testů / !!!!/ objedná ze zahraničí a čeká se na něj několik týdnů / !!!/. Na telefonický dotaz nebyli v bohunické nemocnici na infekčním oddělení schopni sdělit název léku na ploché červy, v Praze na Bulovce museli hledat v knihách. Jedná se o dva typy léků , oba lze sehnat ze SRN :
CESOL …. na bázi praziquantelu, 1 balení se šesti tabletami stojí 23 euro …. lék se užívá podle váhy, 60-70 kg člověk by měl užít naráz 2 až 4 tablety.
V případě zácpy užít projímadla. Zapíjet grepovou šťávou.Užít s jídlem.
Na rod Taenia stačí většinou jedno balení, na rod Hymenolepis je potřeba vyšších dávek, šest tablet najednou, a počítat s tím, že kůru bude nutno za 14 dní – 21 dní zopakovat.
Praziquantel je též uváděn jako lék první voly na motolice.
YOMESAN ….na bázi niklosamidu , 1 balení obsahuje 4 tablety, stojí 15 euro, lék je šetrnější. Pro infekce rodem Hymenolepis, která je houževnatější než rod Taenia, se doporučuje užít od jednoho do čtyř balení za sebou.
V případě zácpy předem užít spolehlivá projímadla, jedno z doporučených je Glauberova sůl. Yomisan se rozkouše a zapije vodou, nebo pomerančovou, grepovou nebo citronovou šťávou. Tasemničky trpasličí nemají rády kyselé.Yomesan je volně dostupný.Navíc je opravdu dispolehlivý, tasemničky se většinou po léčbě nenajdou .
31.1.2008
Tento příběh má pokračování: sehnala jsem pracně kamarádce Cesol z Německa. Po užívání jí bylo několik dní hodně zle, ale pak začaly vycházel kousky různých červů různých tvarů a velikostí. Kamarádka je už tentokrát odchytala do skleniček a zanesla do Bohunic.
Sestra na příjmu infekčního oddělení řekla, že se s tím v životě nesetkala, proto jí nemůže říci, o jakou infekci se jedná. 11.12.2007 se dělal nový odběr krve na toxocaru kvůli ztraceným výsledkům. 31.1.2008 testy nebyly ještě hotovy. Důležité ale je, že kamarádce je po mnoha měsících zase dobře, nemotá se, spí a má chuť k jídlu.Připomíná mi to Krampolovu scénku o Českých drahách. Vychovávají samostatné a přizpůsobivé jedince, protože nikdo neví, kdy kam dojede a kde bude muset přespat. Naše zdravotnictví vychovává také k samostatnosti . Donutí nás určit si diagnózu, sehnat si potřebné léky a přeložit si příbalové letáky.
22.2.2008 Další dva nálezy Taenia : jeden případ epilepsie, doprovázený úzkostmi a zažívacími potížemi, druhý případ retardované a psychicky labilní ženy, náměsíčné od dětství, se zažívacími potížemi, závratěmi, bolestmi svalů a kloubů,a podezřením na autoimunitní poruchu štítné žlázy . Začala jsem cíleně hledat tasemnici poté, co mi vyprávěla, že tasemnici měla kdysi její matka. Našla jsem raná vývojová stadia v mozku a dospělou v tlustém střevě. Kolegyně Š. z jižních Čech hlásí u dvou klientů nález velkých tasemnic. Jeden majitel tasemnice je řezník a milovník syrového masa a jater.Tyto nálezy mne samotnou zviklaly v přesvědčení, že rod Taenia se v populaci vyskytuje jen velmi zřídka.
TASEMNICE DĚTSKÁ – HYMENOLEPIS NANA, také tasemnice trpasličí
– HYMENOLEPIS DIMINUTA, příbuzná,údajně až 8 cm
Velikost : 7 mm-4 cm
Kde se může vyskytovat : v tenkém střevě, žaludku, žlučovodech, v játrech, ve slinivce, v mozku.Tolik skripta, realita : všude. Z vajíčka se líhnou dospělci v tenkém střevě, ve střevě se může vyskytovat větší počet dospělců najednou.
Je BĚŽNÁ !!!!, kosmopolitní, snadno se šíří v dětských kolektivech.
Slabé nákazy bez symptomů, u silných se vyskytuje bolest břicha, bolest hlavy, ZÁVRATÉ, NECHUTENSTVÍ, SVĚDĚNÍ POKOŽKY, PODRÁŽDĚNOST, ANEMIE.
Podle učebnic byste nabyli dojmu, že o celkem o nic nejde. Kdybych však měla hodnotit závažnost jednotlivých parazitárních nákaz, rod Hymenolepis by zaujímal třetí místo za rodem Echinococcus a Taenia, Lidé, kteří trpí touto nákazou, mají potíže vážnějšího charakteru. Často je donutí brát neustále léky, např. na tlak, je-li H. v srdíčku, na alergie, na migrény, na astma , na ekzémy, na opakované záněty močového nebo pohlavního ústrojí, na ředění krve, na štítnou žlázu, atd. Je li tasemnička v oku, jde o závažnější poruchy vidění.
Hymenolepis s oblibou ucpávají urether a majitel pak obtížně močí- týká se i žen. Několik mých klientů mělo podezření na prostatitidu nebo nádor na prostatě, a přitom problém byl jinde. Je zvláštní, že rod Hymenolepis se vyskytuje na močopohlavním ústrojí častěji než jiní parazité, zřejmě snáší lépe než ostatní druhy kyselé pH.Tasemničky trpasličí také figurují u TINITU a HLUCHOTY častěji, než jiné druhy. Lidé, kteří mají převahu nákazy ve formě Hymenolepis, jsou buď hubení, nebo alespoň spoří a mívají urputné zácpy. Léčbu znesnadňuje nedostupnost vhodných léků. Žádný alternativní způsob léčby /byliny, homeopatika, detoxikace, vibrace levným Zapperem, makrobiotika/ NIKOMU nezabral. Mohu shrnout zkušenosti mnoha lidí. Bohužel je to V E L M I častá nákaza a já mohu klientům ZATÍM pomoci jen omezeně.Opakuji vhodné léky : CESOL, YOMESAN.
Kauza : Paní X. z Prahy měla letité bolesti břicha, střev, v pravém podžebří – játra, žlučník, úporné zácpy. Dva odběry stolice neprokázaly žádné parazity. Proto lékařka odmítla předepsat antihelmintikum. Nasadila si česnekovou kůru, po které vyšli roupi.
Na základě doneseného vzorku obvodní lékařka napsala Vermox.
Po něm se bolesti přesunuly ze střev do žaludku a byly nesnesitelné. Kolegyně D. jí vytestovala Hymenolepis v žaludku. Paní navštívila oddělení parazitologie v Dětské nemocnici v Praze.Tam jí řekli, že tasemnička v žaludku být nemůže, že je to nesmysl. Odběry stolice nic neprokázaly. Protože měla velké bolesti, lékařka napsala nový Vermox a paní kůru podpořila česnekovými nálevy. Po této kůře vyšlo několik parazitů různých tvarů, především segmentované úzké útvary. Vypůjčila si z knihovny atlas a sama si určila podle obrázků, že šlo o rod Hymenolepis a měchovce. Úlovek odnesla do nemocnice, ale až po několika dnech, kdy byl vzorek už vyschlý. V nemocnici nedokázali proto již nic určit. Paní je ale od té doby bez bolesti./ Oj, ta moja Marsellla je ale šikovna/
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
MĚCHOŽIL ZHOUBNÝ – ECHINOCOCCUS GRANULOSIS
MĚCHOŽIL VĚTVENÝ – ECHINOCOCCUS MULTILOCULARIS
Velikost : 2 – 10 mm, učebnicový údaj je však pravděpodobně podhodnocený.
Kde se může vyskytovat : v těle psovitých šelem a hlodavců. Mezihostiteli jsou býložravci /ovce,kozy,hovězí dobytek, koně/,i člověk. U nás jsou podezřívány z přenosu lišky, obyvatelstvo je varováno, aby tepelně upravovalo lesní plody, které mohou být kontaminovány jejich močí nebo výkaly.Pokud pes sežere hraboše, nebo pokud sní maso z nuceného výseku, které neprošlo kontrolou, nakazí se PES a od něj my.Nákaza od psa je statisticky pravděpodobnější a většina nemocných s echinokokózou chová psa nebo jej chovali jeho rodiče,prarodiče. Nevylučuji přenos z matky na dítě-několikrát jsem vytestovala měchožila jako nákazu vrozenou./Tasemničky totéž/.
Hodnotím ho jako NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZU, KTEROU MUŽETE V EVROPÉ DOSTAT. Embryo vylíhnuté ze spolknutého vajíčka putuje tělem, krevním oběhem do jater, sleziny, PLIC, ledvin, kostí, mozku, svaloviny, podkožního vaziva…Zde pomalu rostou cysty. Dostane – li se do mozku, způsobuje těžký ZÁNÉT MOZKOVÝCH BLAN. Uvnitř cyst jsou STOVKY hlaviček tasemnic/skolexy/. Když CYSTA PRASKNE , její obsah se vylije a tasemničky se roznesou krví a lymfou po těle.Nemocný může zemřít na anafylaktický šok. Přežije-li ho, má diseminovanou-neboli ROZTROUŠENOU ! hydatidózu. Cysty se chovají jako NÁDOR : rostou, utlačují tkáň, ve které žijí, a METASTAZUJÍ. Cysty mohou dosahovat velikosti 10- 20 cm. Člověk cítí potíže teprve tehdy, když cysta začne tlačit na určitý orgán nebo tkáň. Klasická medicína je léčí vysokými dávkami albendazolu nebo mebendazolu, nebo chirurgickým odstraněním cyst. Toto onemocnění může být i smrtelné. Příznaky jsou různorodé podle napadeného orgánu a masivnosti infekce. Okolní státy hlásí stovky případů echinokokóz. Zvláště jižní Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie. Jen u nás nic.Co myslíte, je to tím, že se České kotlině měchožil záměrně vyhýbá, nebo je to spíš úrovní našich laboratoří a neznalostí našich lékařů, kteří ani neuvažují o podobné souvislosti a nepo- šlou pacienta na testy ? Podle učebnic jde o vzácnou nákazu a jeden smrtelný případ nějakého Slováka se opisuje po desetiletí z učebnice do učebnice / MUDr.Bednář, MVDr. Sedlák /. Ale já měřím echinokokózu nepříjemně často, především v souvislosti s těmi nejvážnějšími one- mocněními. Tito lidé trpí bolestmi nejrůznějšího druhu, bolí je kosti, svaly, klouby, jsou extrémně unaveni. Měchožila větveného nalézám často u astmatiků, protože žije v plicích. V plicních sklípcích rostou boubele a ztěžují výměnu plynů.Bolesti hlavy a blokování krční páteře souvisí s přítomností echinokoka v páteřním kanále nebo v mozkových plenách. Ale především je vidím u všech svých klientů, kteří mají závažná nervová onemocnění !
NEEXISTUJE JHEDINÝ z nich, který by měchožila neměl. Už to nemůže být náhoda, protože se to týká nejméně 40 lidí. Ti klienti, kteří jsou na tom opravdu špatně, jej mají v mozku. Jedná se o těžké DEPRESE, ALZHEIMERA, STAVY ÚZKOSTI a PANIKY, EPILEPSIE, SCLEROSIS MULTIPLEX, PARKINSONISMUS, KRUTÉ BOLESTI HLAVY. K tomu se přidružuje nesmírná ÚNAVA. Usuzuji z toho, že toxiny měchožila musí být výjimečně neurotoxické. V případech, kdy lékaři vyslovili podezření na RS, ale nepotvrdila se, nacházím měchožila ne přímo v CNS, ale v mozkových plenách, nebo míše. I taková nákaza dokáže poslat člověka do invalidního důchodu. Tyto různorodé případy se liší jen umístěním boubelí Echinokoka v mozku nebo v těle. U sclerosis multiplex v truncus encephali, především v mezencephalu, u depresí je v diencephalu a mezencephalu, /hypothalamus nebo jeho okolí/u parkinsonismu v gliích, v mozkovém kmeni, periferních nervech, u epilepsie v mozečku, prodloužené míše, occipitálním laloku . Našla jsem jej i u jednoho případu vrozené hluchoty v ponsu, mozečku a temporálním laloku. Alzheimer- frontální lalok. V případě mírnějších potíží – např. úzkostí nebo bulimie, astmatu- žije měchožil v nižších patrech-srdce, plíce, žaludek, střeva, játra. Mnozí mají navíc silné bolesti KOSTÍ, KLOUBU, SVALU, PÁTEŘE, a přesně tam se echinokok najde. Pokud je vrozený, jedná se o ty případy dětí, které v noci pláčou, že je bolí kosti, a rodiče je chlácholí, že je to tím , že rostou. Závratě, třasy a tiky jsou třešinkou na dortu. A teď si představte, že by k těmto nemocem vůbec nemuselo docházet,nebo by se daly v ranných stádiích relativně snadno stopnout, kdybychom se všichni pravidelně průběžně odčervovali, tak , jak to děláme se svými miláčky. A to se dá zařídit léky , které nejsou nijak závratně drahé! Zdroj : příručka ,,Léčiva, používaná k terapii infekčních a parazitárních nemocí : ,,…u některých nemocných je nutné v terapii pokračovat po dobu několika let.“ Jsem však přesvědčena, že i pokročilá stádia nemocí má smysl deparazitovat. Neléčená nákaza měchožilem zhoubným nebo větveným nemá dobrou prognózu.
Za všechny zoufalé nemocné :
°° klient 33 let, otec myslivec, rodina chovala psy, on sám myslivec, od dětství jedl zvěřinu.
Před dvanácti lety těžký zápal mozkových blan. V nemocnici v Bohunicích, kde 14 dní ležel na kapačkách, konstatovali cysty ve spodině lebeční, které si ale netroufli odoperovat a propustili ho domů. Od té doby se jeho potíže zhoršují. Má kruté bolesti hlavy, kvůli kterým uvažoval i o sebevraždě, blokuje se mu neustále krční páteř a v prodloužené míše cítí trvalý tlak. Jen jeho dvě malé děti ho drží nad vodou. Často zvrací, aby si ulevil od bolestí v žaludku. Teď se přidaly i bolesti kyčelního a kolenního kloubu, cítí bolesti ve svalech, v páteři, už nemůže bez bolestí sedět a to je řidič. Žádné další vyšetření u žádného lékaře /ortoped, neurolog, internista/ nepřinesly výsledky. Rodina ho proto považuje za simulanta, což zvyšuje jeho duševní utrpení z bolesti, bezmoci a nepochopení okolí. Bohužel se jedná o diseminovanou hydatidózu , echinokok je v kostech, kloubech, kloubních váčcích, mozku /truncus encephali/, všech zažívacích orgánech, ledvinách. Kromě toho je tu i nákaza měchovci a rodem Hymenolepis. Tento případ už je pro odborníky, pokud mu nepomohou, mám obavu o jeho budoucnost. 12.3.2008 Odborníci si umyli ruce. Klienta jsem svědomitě poslala na specializované pracoviště do Prahy. Testy negativní, s vysvětlením, že je to vzácná nákaza. Sehnali jsme Zentel a pracujeme s kvalitním Zapperem. Klient po mnoha měsících připustil, že bolesti hlavy a blokování krční páteře jsou snesitelnější.
Jsem ráda, že se přidávají kolegové k pečlivějšímu měření parazitů a potvrzují vysokou četnost i těch parazitů, kteří by měli být podle učebnic vzácní. Kolegyně Š. z jižních Čech dochází ke stejným šokujícím číslům, co se týče výskytu echinokoka a tasemniček.
10. 3. 2008 : ke kolegyni Š. přišla konečně klientka s roztroušenou sklerózou. Kolegyně nejen že vytestovala echinokoka, ale byl v mezencephalu. Zatančila jsem si kozáčka.
MOTOLICE THAJSKÁ – OPISTHORCHIS VIVERRINI
MOTOLICE JATERNÍ – FASCIOLA HEPATICA
MOTOLICE JATERNÍ – FASCIOLOPSIS BUSKII, největší
MOTOLICE ŽLUČOVÁ – CLONORCHIS SINENSIS
MOTOLICE PS Í – OPISTHORCHIS FELIENEUS
MOTOLICE PLICNÍ – PARAGONIMUS WESTERMANI
MOTOLICE SLINIVKOVÁ – EURYTHREMA PANCREATICUM -není
v počítačovém programu
Velikost : 20 – 30 mm
Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na tkáni hostitele. Už jejich název napovídá, že si naši předkové všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.
Američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou sklerózou. Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti s rakovinou a s únavovým syndromem.Motolice jsou běžné.
Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě cholesterolová zátka ,na ultra-zvuku pak imitují ,,žlučové kameny“. Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita, takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích orgánů játra,slinivka, žaludek, střevo.
Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky.
Bezpečně ji najdete u cukrovkářů, nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké.
Všechny motolice zhoršují metabolismus a proto je často nacházím u lidí s NADVÁHOU.
Způsob přenosu : z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu trávy, nebo na vodní rostlině. Z krabího a rybího masa, špatně tepelně upraveného.
Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí.
Tady pomůže jen Cesol nebo kvalitní Zapper.
Kauza : kolegyně Ž. K. z Újezda u Brna zjistila, že většina sousedů z Újezda a okolí, kteří k ní přijdou na testy, mají bez ohledu na věk všichni Schistosomu hematobium. U ní samotné jsem našla stejného parazita. Schistosomu mansoni jsem našla u klientky, která bydlí o vesnici dál. Celá oblast bere vodu z Vyškovska. Uvažovaly jsme i o nákaze z místního koupaliště. Je to nezvyklý nález , Schistosomy jsou příbuzné motolic a považují se za onemocnění tropů a subtropů. Kolegyně chce zainteresovat odbornou veřejnost a přijít věci na kloub. Schistosomy nejsou neškodní parazité a kolegyně může svým objevem zachránit zdraví mnohých svých sousedů.Cestujeme,žije mezi námi stále více cizinců, pracují v restauracích a koupou se s námi. Tato věta není namířena proti přistěhovalcům, ale proti úzkoprsé představě, že co je psáno v učebnici, je dáno, a tropická nákaza se u nás nemůže vyskytovat. Pomocí přístroje Salvia můžeme rozšířit a upřesnit naše znalosti o výskytu a frekvenci jednotlivých virů, bakterií a parazitů. Většinou je realita mnohem horší, než si umíte představit, a v lidech žijí nejrůznější zdánlivě exotičtí hosté.Lékaři o tom nemají ani zdání. Nejsem sama, která měří velmi často Neisserii gonorrhoeae- kapavku, a její výskyt odhaduji na 40 – 50 % obyvatel. Narazila jsem už i na Treponemu pallium, Vibrio cholerae a Mycobacterim leprae, všechno měřeno vícekrát s časovým odstupem. Mycobacterium leprae jsem naměřila už pěti lidem a kolegyně N.M. z Frýdku Místku ji už vytestovala také. Léky tady neexistují ani na specializovaných pracovištích- jedna klientka chudák marně pátrala. Prostě tady být nemůže, tak tu není, a na co léky.
