Základy k mému chápání hmoty, která přejímá nejrůznější formy a funkce, tedy nauky zvané pleomorfismus, položil výzkum francouzského vědce a lékaře, jménem Antoine Bèchamp (1816-1908). Kdyby svého času dostal poctivou příležitost, mohl jeho biologický výzkum a důmyslné pojetí a chápání podstaty života znamenat revoluční obrat v medicíně, jež mohla být už dávno vybavena léčebnými metodami, které pasteurovská věda dosud marně hledá.
Moderní západní lékařství vychází z učení francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura (1822-1895). Koncept konkrétních, neměnících se druhů bakterií způsobujících jednotlivé nemoci pro mne měl na počátku studia velký význam. Třebaže v současné době teorii monomorfismu nezastávám, jsem Pasteurovi vděčný za to, že položil základy moderního mikrobiologického způsobu myšlení, jež mě inspirovalo při výzkumu základních vlastností mikroorganizmů a při hledání pravdivého chápání hmoty.
„Hmotu nelze vytvořit, ani zničit.“ Toto hluboce pravdivé tvrzení mi stále zní v mysli, neboť si uvědomuji, že hmota je věčná a nabývá pouze různých forem a funkcí.
V první řadě je třeba rozhlédnout se a pochopit, že většina lidí žijící moderním způsobem života trpí nerovnováhou. Jsou obézní. Unavení. Předčasně stárnou. Je pravděpodobné, že nejméně jeden z vašich blízkých trpí jednou chorob, které jsou v dnešní době ve vyspělých zemích hlavními příčinami smrti – srdečním onemocněním, rakovinou nebo diabetem. Když jsem se při jedné ze svých přednášek zeptal posluchačů, kdo z nich má příbuzného postiženého jednou z těchto tří zlých nemocí, zvedlo ruce 70 až 80 % z nich. Polovina z nás zemře na chorobu srdce nebo diabetes. Třetina na rakovinu.
Teď si určitě pomyslíte: Vždyť na něco se umřít musí. Zapomněli jsme, že smrt může být také přirozená a život zdravý! Je totiž svatosvatým právem každého člověka být až do hodiny své smrti zdráv. Významným kladem tohoto programu je možnost proměnit tuto vizi ve skutečnost. A věřte mi, nemá to nic společného s mapováním lidského geonomu, úchvatnou lékařskou technologií nebo mocnějšími – a o to nebezpečnějšími – léky. Odpověď je mnohem prostší. Okamžitě k mání, tady a teď.
Stejně jako je velmi přísně regulována tělesná teplota, tak i pH krve musí být udržováno ve velmi úzkém rozmezí: mírně zásadité neboli alkalické. Pro zachování normálních hodnot pH dělá organizmus všechno možné, mnohdy i za cenu škody napáchané na ostatních tkáních a orgánech.
Hodnota pH vnitřního prostředí těla ovlivňuje všechny jeho buňky. Alkalické prostředí je nezbytnou podmínkou veškerých metabolických procesů. Chronické zatěžování organizmu kyselinotvornými látkami poškozuje tkáně, a pokud probíhá naprosto neomezeně, narušuje buněčnou činnost a funkce, které se projeví vším možným – od poruchy srdečního rytmu až po poruchy přenosu nervových vzruchů v mozku. Jinými slovy: překyselování narušuje samotný život a je základem všech chorob.
Pokud to ve vás neprobudí zájem o přirozenou, neničivou cestu k rovnováze organizmu, uvědomte si, že překyselování rovněž udržuje nadbytečné kilogramy.
Cílem, který vám předkládaný program umožní dosáhnout, je vytvořit v organizmu rovnováhu dodávkou zásadotvorných látek. Základním předpokladem je strava obsahující vyvážený poměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin. To znamená, že 80 % stravy musí tvořit alkalizující potraviny, například listová zelenina. (Jakmile dojde ke znovuvytvoření metabolické rovnováhy, lze její podíl poněkud snížit.) Na talíři se pak objeví mnohem menší porce kyselinotvorných jídel (například masa a obilnin). K udržení vyrovnaného pH bez většího zatížení metabolismu napomáhají též pečlivě volené a kvalitní doplňky stravy. (O tom všem se více a podrobněji dozvíte v knize.)
Mikrobi – příznak, či choroba?
Pasteur bohužel zaměnil příčinu onemocnění s příznaky, a tato mylná představa je předávána z generace na generaci jako vědecký zákon. Nemoc je ve skutečnosti špatný celkový základní stav organizmu, nikoli až příznaky, které později diagnostikujeme. Pokud jsou do hry nějakým způsobem zapojeni mikrobi, je to tedy jen příznak špatného základního stavu. Nezapomínejme, že mikroorganizmy jsou závislé na stavu nitra našich buněk, a že zárodky, pronikající do organizmu zvnějšku, pouze využívají jeho nerovnovážného stavu a následně podněcují vznik vedlejších příznaků. Nemoc, jak ji chápe většina lidí, je jen nahromadění sekundárních vedlejších příznaků. Přemnožení mikrobů je projev základního chorobného stavu (překyselení a následného přemnožení mikroforem).
V průběhu posledního století se hlavní proud vědy rozhodl „zafixovat“ přesné příčiny některých „nemocí“. Avšak mnoho závažných chorob bude stále zahaleno tajemstvím… dokud nepochopíme, že bez ohledu na to, jaké potíže nás obtěžují, je bezprostřední příčinou vždy jedno a totéž: překyselení a přemnožení mikroforem.
Obecné následky překyselení
Je-li organizmus neustále a nadmíru nucen bojovat se sklonem k překyselení, a dojde-li v něm k přemnožení škodlivých mikroforem, je navíc zatěžován všemožnými rozkladnými procesy. Provedeme-li důkladné vyšetření, zjistíme, že oba tyto problémy jsou východiskem pro téměř vše, co nás trápí. Povězme si o některých z nejběžnějších příznaků, které v důsledku toho vznikají.
Alergie
K příznakům běžně považovaným za projevy alergie význačně přispívají toxiny produkované patogeny v nadměrně kyselém prostředí ochuzeném o kyslík. Např. mykotoxiny zatěžují imunitní systém natolik, že je pak v důsledku trvalé stimulace přepracovaný a vyčerpaný. Představte si, že se snažíte uklidit prach v domě, jehož okny neustále vletuje další z prašné ulice. Výsledkem je přecitlivělost – alergické reakce na potraviny (podráždění a záněty), prachové částice či chemické látky (senné rýmy, alergické astma, přecitlivělost na alergeny z prostředí a potravinové „alergie“). Bolestivé otoky, slzení, rýma a ekzém patří k způsobům, jimiž se organizmus zbavuje kyselých toxinů.
Pokud v organizmu nebují škodlivé kvasinky a plísně, nemůže vzniknout žádná alergie, a to je další důvod k udržení rovnováhy kyselin a zásad.
Únava
Hlavním příznakem překyselení organizmu či přemnožení škodlivých mikroforem je pravděpodobně únava. Mikroformy v organizmu kvasí cukr, jehož bychom jinak mohli využít jako zdroje energie, a výsledkem jejich činnosti jsou navíc další kyselé odpady. Jako byste se snažili natankovat benzin do nádrže a někdo by ho z druhé strany tajně odčerpával. Bez něj ale auto daleko nedojede. Toxiny vyprodukované v překyseleném těle brání vstřebávání bílkovin, minerálů a dalších živin, a to následně oslabuje schopnost organizmu vytvářet enzymy, hormony a stovky dalších chemických látek nezbytných pro energii buněk a činnost orgánů. Škodlivě zasahují do procesu obnovy buněk a negativně ovlivňují i ostatní složky, nezbytné pro získávání energie. Výsledkem je únava, nedostatečná výdrž, snížený svalový tonus a celkové oslabení (navíc nežádoucí změny tělesné hmotnosti a nemoc). Na negativní působení mykotoxinů citlivě reaguje slinivka břišní, játra a nadledviny, tedy orgány plnící hlavní úlohu v řízení procesu získávání energie.
Kvasinky, nižší houby a plísně navíc rychle spotřebovávají dodávky vitaminů skupiny B, železa a dalších minerálů. To může samo o sobě vést k únavě. V organizmu okrádaném o živiny mikroformami dochází k rychlým poklesům koncentrace cukru (glukózy) v krvi, což opět plodí únavu, nedostatečnou výdrž a slabost. Kvasinky a plísně narušují rovnováhu procesu řízení hladin vody a minerálů v buňkách (rovnováhu elektrolytu), jehož stabilita je pro činnost buněk nezbytná, čímž dál brání normálnímu toku energie.
Bludný kruh číslo jedna: Nedostatek energie podněcuje růst škodlivých mikroforem.
Na základě zmíněného jistě nikoho nepřekvapí, že mikroformy jsou významnou příčinou chronického únavového syndromu. Rozbujelé kvasinky a plísně následně mohou poškodit nervovou tkáň a rozkladem neurotransmiterů škodlivě zasahovat do přenosu nervových vzruchů.
Příkladem jednoho z mechanismů způsobujících únavu je mykotoxin acetaldehyd, který může vznikat fermentací cukru (další dobrý důvod, proč se cukru vyhýbat). Acetaldehyd omezuje sílu a vytrvalost, působí nadměrnou únavu, zamlžuje myšlení a snižuje cílevědomost. Jedním z mechanismů, které spouští, je snížené vstřebávání bílkovin a minerálů, což snižuje schopnost těla vytvářet důležité enzymy a hormony.
Druhým krokem je destrukce základních enzymů a snižování buněčné energie. Zatřetí je zde přímý rozkladný účinek acetaldehydu na neurotransmitery; chemické látky zodpovědné za přenos nervových vzruchů. Acetaldehydy se váží na stěny červených krvinek, na nichž ulpí jako molekulární lepidlo, které snižuje jejich pružnost a schopnost pronikat do nejmenších kapilár. To vede nedostatku kyslíku v tkáních a hladovění. Acetaldehydy navíc vznikají v játrech oxidací z alkoholu. Organizmus je ochuzován o hořčík, síru, vodík a draslík a další energii, která pak není k disposici buňkám.
Poruchy nálad a neurologická postižení
Dalším důsledkem překyselení organizmu a přemnožení mikroforem jsou deprese a další poruchy nálad, nabývající epidemického charakteru.
Obvyklým mechanismem vzniku je škodlivé zasahování mykotoxinů do produkce koenzymu A. Koenzymy se spojují s jinými látkami za vzniku plně funkčních enzymů nezbytných téměř pro všechny metabolické a biochemické procesy organizmu, včetně těch, které probíhají v mozku a nervovém systému. Nedostatek koenzymu A často vyvolává poruchy, jako deprese, úzkost, návaly paniky, podrážděnost, zvraty nálad a PMS (premenstruační syndrom). Dalšími příznaky intoxikace jsou: paranoia, neschopnost plně zodpovídat za své činy, jednat podle vlastních správných zásad, postižení mentálních schopností a řada dalších behaviorálních a emočních poruch. K typickým projevům patří hypochondricky laděná neurastenie a emoční labilita. Postižený si je svého chování vědom, trápí ho to, avšak kvůli intoxikaci organizmu přesto neumí ovládat a řídit své projevy.
Přemnožení mikroforem způsobí zvýšenou tvorbu kyselin, což vede k neurologickým poruchám, jako bolesti hlavy, migréna, nesoustředěnost, poruchy paměti, zmatenost, závratě, pocit zamlženého myšlení. Někdy dokonce i příznaky připomínající roztroušenou sklerózu, jako nejistý hlasový projev a poruchy svalové koordinace.
Metabolismus cukrů
Metlou lidstva mařící spoustu životů je dnes hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi) a diabetes mellitus, jenž se naopak vyznačuje především zvýšenou hladinou cukru v krvi (hyperglykemií). Příčinou obou stavů je – překvapení! – přemnožení mikroforem a fermentace cukrů kvasinkami, nižšími houbami a plísněmi. Mykotoxiny a exotoxiny pronikají (mimo jiné) do slinivky břišní, jater a nadledvin, přetěžují je a poškozují, čímž narušují metabolismus cukrů.
Například buňky slinivky břišní přímo intoxikuje a poškozuje mykotoxin alloxan. Slinivka břišní produkuje nejen trávicí enzymy, ale také inzulin, hormon řídící koncentraci glukózy v krvi, vstup glukózy do buněk a vznik energie. Nedostatek hormonů řídících tvorbu a činnost inzulinu je jednou z příčin hypoglykemie.
Kvasinky a plísně užírají hormony a způsobují jejich manko. Živí se především cukry, narušují rovnováhu v těle, snižují množství cukru v krvi a přetěžují játra, slinivku břišní a nadledvinky. Zatížení jater toxiny přímo škodlivě zasahuje do tvorby glukózy.
Další chronické potíže
Překyselení a přemnožení škodlivých mikroforem v organizmu způsobují veškeré potíže a choroby (samy o sobě pouze příznaky hlubšího postižení). Na tomto místě je třeba zmínit některé z běžných příznaků, které jsou přímým důsledkem překyselení a přemnožení kvasinek a plísní. Patří k nim infekce pochvy, menstruační potíže, impotence, neplodnost, zánět prostaty, svědění konečníku, močové infekce, nutkání na močení a pálení při močení. Typickými důsledky účinků hub jsou dechové potíže: kromě alergií je to překrvení sliznic, nadměrná tvorba hlenu, stékání hlenu z nosní dutiny do hrtanu, časté odkašlávání, habituální kašel, bolesti v krku, dále pak bolesti v uších, a často i astma a záněty průdušek. Stejně tak zchoulostivělost a tendence chytit každou menší infekci, s níž se člověk setká – což se běžně stává ve formě nachlazení či chřipky. Přemnožení mikroforem se rozličnými způsoby projevuje i na kůži: atletická noha, opruzení, vyrážky, kopřivka, mateřská znaménka, suchá hnědavá ložiska, kožní plísňové infekce, zhrublá pleť po stranách paží, nehtová plíseň (nehty jsou přídatný kožní orgán), akné, a dokonce i kožní nádory.
Autor: Dr. Robert O. Young
Podle knihy „pH zázrak“; Robert O. Young, Ph.D., Shelley Redford Young
http://www.knizniweb.cz/jnp/cz/katalog/detail/tituly-P-PH_-PH_zazrak.htm
