Američtí vědci nyní zjistili, že pozitivní postoj k životu zpomaluje proces stárnutí, píše zpravodajský server BBC News. Vědci z Texaské univerzity zjistili, že u lidí s pozitivním pohledem na život se méně často vyskytují známky sešlosti věkem než u pesimistů.

   Rychlost stárnutí tedy ovlivňují kromě genetické výbavy rovněž duševní zdraví a psychosociální faktory, tvrdí studie otištěná v odborném časopise Psychology and Aging. Texaský tým prošetřil 1558 starších příslušníků komunity amerických hispánců a snažil se zjistit, zda existuje nějaká spojitost mezi pozitivními emocemi a počátkem stařecké ochablosti.

   Na počátku sedm let trvající studie se všichni dobrovolníci podrobení výzkumu těšili relativně velmi dobrému zdraví. Experti posuzovali míru sešlosti testovaných osob měřením ztráty jejich tělesné hmotnosti, vyčerpanosti, rychlostí chůze a síly stisku ruky. Vyšlo najevo, že u lidí s pozitivními názory na život byla značně nižší pravděpodobnost výskytu známek stárnutí.

   Vědci se domnívají, že pozitivní pocity mohou přímo ovlivňovat zdraví působením na chemickou rovnováhu v těle. Dalším prospěšným nepřímým důsledkem pozitivního myšlení údajně může být skutečnost, že optimističtí lidé jsou v životě s větší pravděpodobností úspěšní.

   „Domnívám se, že existuje souvislost mezi duší a tělem. Naše myšlenky, postoje a emoce ovlivňují fungování těla a především zdraví, ať už přímými mechanismy, jako jsou imunní funkce, nebo nepřímými mechanismy, jakými jsou sociální podpůrné sítě,“ řekl BBC vedoucí výzkumu Glenn Ostir.

   V posledním vydání časopisu Psychology and Aging byl otištěn ještě jeden článek, v němž skupina vědců ze Severokarolínské univerzity tvrdí, že duševní postoje mohou ovlivnit i fyzickou výkonnost. Vědci požádali 153 lidi různého věku o absolvování testů paměti. Ještě předtím byli vystaveni působení pozitivních a negativních slov, popisujících stereotypy spojené se stárnutím.

   Pojmy s negativními konotacemi byly například zmatený, vratký, vetchý a senilní, mezi pozitivními slovy nechyběly přívlastky jako kultivovaný, činorodý, důstojný a vznešený. Výsledky testů naznačily, že paměť se u stárnoucích lidí zhoršovala, pokud byli konfrontováni s pojmy vyvolávající negativní představy.

   Naopak mezi mladými a staršími testovanými osobami, vystavenými pozitivním představám, byly rozdíly ve výkonech mnohem menší. Podle vědců to dokládá, že pokud se se starými lidmi zachází jako s kompetentními a produktivními členy společnosti, pak skutečně podávají tomu odpovídající výkony.

   „Mohou existovat faktory sociálních situací, jež mohou mít velmi silný dopad na výkonnost paměti u starších dospělých osob,“ řekl vedoucí vědecké skupiny Thomas Hess.

Zdroj : ČTK – zdp hej, WASHINGTON 14. září