Desítky let vědeckého výzkumu potvrzují, že riziko vzniku převážné většiny nádorových onemocnění je možno rozpoznat a dokonce zmenšit. Jsou však i výjimky. Dosud například nevíme, jak se účinně bránit vzniku nádorů prsu a prostaty. Jsou také rizika, která ovlivnit nemůžeme, třeba dědičnou náchylnost k určitým onemocněním.
Přesto lze říci, že miliony lidí mohou svůj život sami výrazně prodloužit. Úmrtí na nádorová onemocnění lze omezit tím, že předejdeme vzniku onemocnění nebo je aspoň rozpoznáme v tak časném stadiu, že je úspěšně léčitelné.
Pro boj s nádorovými onemocněními máme tři zbraně
- předejití vzniku onemocnění – odborně “primární prevence”
- časné rozpoznání vzniku choroby – “sekundární prevence”
- léčbu
Léčba je zbraní nejdražší a nejméně příjemnou. Onkologická léčba je vysoce náročná disciplina a je věcí lékaře, specialisty. Pacient je jím veden a vyzýván ke spolupráci. Z hlediska nemocného a jeho rodiny lze všeobecně říci, že onkologická léčba je dlouhodobá a někdy nepříjemná, přitom však stojí za to ji podstoupit, pokud to věk a celkový stav nemocného umožňují. Výhodou úspěšné léčby je, že její výsledky jsou nápadné ihned. Pro vážně nemocného a jeho blízké je vyléčení vždy velkou životní událostí. Bohužel ne vždy se to podaří, přestože léčebné metody se stále zdokonalují a jsou stále účinnější.
O prevenci se lidé málo zajímají a mnohdy si libují ve svých nezdravých návycích. Pro zdravého člověka není zdraví touhou, nýbrž samozřejmostí. Zlepšení životního stylu přinese u jedince ovoce až po letech, a statistické výpovědi o rozsáhlých skupinách obyvatelstva jsou pro většinu z nás příliš vzdáleným argumentem.
Přesto má primární prevence nádorových onemocnění tak zásadní význam, že bývá nazývána “nejúčinnější léčbou”. Zahrnuje mnoho metod, tak jako je mnoho těchto onemocnění. Některé lze jednoznačně doporučit každému:
- Nezačínat kouřit nebo se alespoň tohoto návyku zbavit
- Velmi omezit alkohol
- Dodržovat vhodné stravovací návyky s dostatečným podílem zeleniny, ovoce, stravy bohaté na vlákninu a chudé na tuky
- Dostatek přiměřené tělesné námahy a cvičení
Tato doporučení (a další) můžeme označit souhrnně jako zdravý životní styl. Jsou dávno dobře známa, ale máme obtíže s jejich dodržováním. Jejich předností je, že neúčinkují jenom proti nádorovým onemocněním, ale mají i další výtečné vedlejší účinky, především jsou zároveň prevencí kardiovaskulárních chorob. To je zásadní výhodou zdravého životního stylu oproti onkologické léčbě, která, všeobecně řečeno, organismus zatěžuje.
Podle současných poznatků je právě oblast prevence hlavním bitevním polem v boji s nádorovými onemocněními.
Prevenci proto můžeme se vší důrazností doporučit každému, ale přesto nikomu nelze zaručit, že se mu nádorové onemocnění vyhne. Proto je nejúčinnější používat zároveň i druhé zbraně – mít se na pozoru, aby onemocnění – pokud k němu přece došlo – bylo rozpoznáno zavčas a léčba nastoupila co nejdříve.
Smyslem časného rozpoznání (diagnostikování) nemoci – sekundární prevence – je zachytit nemoc ještě dříve, než se její příznaky rozvinuly tak, že si jich povšimne i sám pacient. Pro některá nádorová onemocnění má sekundární prevence velký význam, např. pro onkologická onemocnění prsu, čípku děložního nebo tlustého střeva a konečníku.
U některých diagnóz jsou dokonce rozpracovány postupy, jak cíleně vyšetřovat velké skupiny obyvatelstva se záměrem zachytit příslušnou chorobu u těch osob, které si jí dosud nejsou vědomy, a okamžitě zahájit léčbu. Tyto postupy jsou značně nákladné a organizačně náročné. Označují se často anglickým slovem “screening”. Nejznámější je plošné rentgenologické vyšetřování prsů žen – tzv. mammografický screening.
Nutné je také preventivně vyšetřovat ty skupiny obyvatel, u nichž je riziko vzniku příslušného onemocnění větší, a kteří o ně také mají větší zájem. Sekundární prevenci lze proto mimořádně doporučit např. těm, kdo jsou nuceni pracovat ve zdravotně závadném prostředí, mají k některému nádorovému onemocnění dědičnou náchylnost nebo už v minulosti nádorové onemocnění prodělali.
Zdroj: Prevence nádorových onemocnění pro ženy (muže) po čtyřicítce (MOÚ 2000)
