Parathormon z příštítných tělísek zvyšuje množství vápna cirkulující v krvi, zatímco kalcitonin produkovaný štítnou žlázou ho snižuje.
Vápník hraje v těle člověka důležitou roli. Určitě už každý z vás slyšel o kalciových antagonistech na snížení krevního tlaku nebo o doporučování stravy s vysokým obsahem vápníku těhotným ženám a starším lidem jako prevenci osteoporózy. Vápník se v těle vyskytuje v nejhojnějším množství. Největší část je uložena v kostech (u dospělého člověka asi jeden kilogram) a pouze zlomek cirkuluje v krvi. Zde má ještě jeden úkol, totiž aktivovat vitamin D, který je nutný k tomu, aby organismus mohl vstřebávat vápník z potravy.
Zpět k hormonu příštítných tělísek: jaká je souvislost mezi parathormonem a kalcitoninem? Kalcitonin vylučovaný štítnou žlázou snižuje množství vápníku cirkulujícího v krvi, parathormon pocházející z příštítných tělísek ho zvyšuje. Když hladina vápníku v krvi z jakýchkoli důvodů klesne, vylučují pří štítná tělíska parathormon, který zase signalizuje kostem, aby odevzdaly vápník ze svých zásob.
Pokud hladina vápníku v krvi klesne ještě více vápník dodávaný kostmi už nestačí, dochází k tetanii, svalovým křečím, které mohou postiženou část těla zcela ochromit. Obzvlášť nebezpečná je tetanie hrtanu. Pokud není co nejrychleji léčena, může se člověk udusit v důsledku uzavření průdušnice.
Pokud ovšem koncentrace parathormonu příliš stoupne, je z kostí odváděno příliš velké množství vápníku a kosti ztrácejí svou substanci. Současně stoupá hladina vápníku a fosfátu v krvi, což zase signalizuje příštítným tělískům, aby ukončila vylučování parathormonu. Pro štítnou žlázu to znamená, že musí začít vylučovat kalcitonin, aby se zbrzdila produkce parathormonu.
Celé pole působnosti není ještě úplně objasněno ani u kalcitoninu, ani u parathormonu. Ale je vidět, že v našem organismu a především v souvislosti se žlázami a jejich hormony neprobíhá žádný proces izolovaně.
Vše spolu navzájem souvisí.
