Přesnost vědeckého poznání vyžaduje mnohdy tak nákladnou přístrojovou techniku, že si ji mohou dovolit jen světové velmoci. Pro ostatní pak jen zbývá pole teoretického výzkumu, tzv. myšlenkových experimentů a koncepčních představ. A psychotronika se bohužel pohybuje právě zde.
Psychotronika plní dnes funkci „přihrádky", do které jsou přiřazovány některé přírodní jevy, okolnosti jejich vzniku a poznání s nimi spojené. Od konce šedesátých let sběr informací o psychotronické problematice řídí její zakladatelé. Poslední žijící badatel ze zakladatelů psychotroniky je pan Rejdák, jeho pracoviště dříve plnilo uvedenou funkci v celém rozsahu problematiky psychotroniky. To však zaniklo a posledních více jak deset let nebyla základní jmenovaná funkce psychotroniky splněna. Existuje samozřejmě celá řada dalších badatelů, tito jsou však většinou zaměřeni na dílčí témata psychotroniky. Úlohou našeho Sdružení je sjednotit tyto samostatné specializované badatele, soustředit informace do jednoho zdroje a ty poté zpětně všem poskytnout, ostatní zájemce nevyjímaje. Po tříleté činnosti musíme konstatovat, že se nám to daří jen částečně.
Naši předchůdci měli velmi těžkou úlohu a sami nevěděli přesně, co v přírodovědě hledat, co z jejího poznání patří do škatulky „psychotronika". Proto byl sběr informací zaměřen na samotnou problematiku mimosmyslového vnímání a psychokinéze. Byly tedy v podstatě sbírány informace o parapsychologii, které byly pak prezentovány pod hlavičkou psychotroniky. Tento postoj však nesvědčil o serióznosti psychotroniky a také ji to bylo dáváno najevo.
Několik posledních desetiletí je ve vědě příznačným trendem zvyšování přesnosti a můžeme říci, že až v současnosti je rozlišovací mřížka dostatečně jemná na to, aby byla vytvořena „mřížka", přes níž bude psychotronika jevit ve zcela novém světle.
Klíčem ke shromažďování materiálů z oblasti přírodních a společenských věd je nová doktrína psychotroniky.
