.jpg)
Bezinkový sirup patří mezi typické chuti a vůně dětství. Každé jaro naše babičky, prababičky i praprababičky připravovaly z čerstvých bezových květů tuto sluncem vonící lahůdku.
Pil se jen tak rozředěný vodou nebo během chladnějších období se přidával do čaje, kde odehrával roli přírodního léku proti nachlazením a na posílení imunity. Recept na výrobu sirupu je velmi jednoduchý a když venku začnou kvést bezinky, byla by škoda těchto darů přírody nevyužít.
Bezinkový sirup nebojuje jen s nachlazením. Má protizánětlivé účinky, které se hodí i při různých problémech s naším dýchacím ústrojím. Někdy se ho doporučuje i na revmatické potíže.
Bez navíc působí močopudně, snižuje horečku, pomáhá nám s odkašláváním a navíc vyvolává pocení. Je jasně vidět, že se jedná o perfektní lék na sychravé podzimní a zimní dny či večery. Často můžeme narazit na tvrzení, že je mnohem účinnější než oblíbený lipový květ. Jen kdyby nebyl tak chutný a do chladnější sezóny vydržel v dostatečném množství…
Na jednu dávku si budeme muset připravit dvacet plně rozvinutých květů, jeden kilogram cukru a jeden až dva citrony (podle velikosti a kvality). Při sběru květů je důležité vybrat nějaké čisté, pokud možno minimálně prašné, místo a hezký, slunečný den. Také se pokusíme najít takový bez, který není ze všech stran ožíraný mšicemi.
Květenství (odstřižené či odříznuté tak, aby nám zůstalo minimální množství stonků) ukládáme co nejopatrněji, abychom z nich nesetřásli vzácný pyl, který je základem chuti a účinků sirupu. Po příchodu domů je dobré bez ještě rozložit na pár hodin na papír či noviny, aby ho opustili případní nevítaní podnájemníci z hmyzí říše.
No a nyní už přichází řada na slibovaný recept. V hrnci svaříme jeden litr vody s cukrem a přidáme vymačkanou citronovou šťávu (někdo ji nahrazuje kyselinou citronovou – v tomto případě je poměr přibližně padesát gramů na kilo cukru). Teplou tekutinou zalijeme bezové květy, promícháme, přikryjeme a odstavíme na nějaké chladnější místo, kde vše necháme louhovat přibližně čtyři dny. Průběžně vznikající bezinkový sirup chodíme jednou denně promíchávat. Na konec ho už jen přecedíme přes gázu, uvedeme do varu a vroucí přelijeme do sterilně čistých lahví. Uložíme ve spíži. Po otevření bychom ho měli přechovávat v lednici.
Tip – bezinkový sirup můžeme při výrobě obohatit chutí a vůní vanilky, dobrá je i pomerančová nebo citronová kůra.
Foto: www.geograph.org.uk
