Z těch aspoň 4 odpovídají polohám Slunce na obloze: jarní a podzimní rovnodennost a letní a zimní slunovrat. Zde uvedená data jsou pouze přibližná, přičemž oslavy často trvají několik dnů nebo i týdnů.

 


Jarní rovnodennost (20. března), den a noc jsou stejně dlouhé. Oslavuje konec mrazů, obživnutí půdy, obnovení a růst, které přináší jaro. Rostlinstvo pučí a ptáci zpívají. Je to v zemědělství čas sázení a setí, u lidí i zvířat to je čas námluv, dvoření a milování. Velikonoční vejce a zajíčci jsou všechno symboly tohoto dění. Je to příhodný čas k započetí něčeho nového.


Letní slunovrat (21 .června) je nejdelším dnem roku, kdy je Slunce na obloze nejvýše. Je to od nepaměti významný den, ve kterém lidé obdivují moc Slunce, jeho neuvěřitelnou a zázračnou životodárnou sílu. Je to období nejvyšší plodnosti, která přináší žatvu. Označuje také změnu ročního období, kdy Slunce začne ve dnech ubývat, dny se pomalu začnou krátit a zima, která je sice ještě daleko, se začne přibližovat.


Podzimní rovnodennost (23. září), kdy den a noc jsou znovu stejně dlouhé, jsou oslavy před začátkem zimního stmívání. Letní přírodní aktivity se zpomalují a příroda se připravuje na zimní spánek. Je to čas rekapitulace uplynulého roku, uvědomění si, že bilance roku se změnila, kolo ročního cyklu se pootočilo a začíná konec léta. V astrologii Slunce vstupuje do znamení Vah, znamení uvažování a rovnováhy. Je to začátek období odpočinku a čas poděkování za žatvu, aby bohové znovu dopřáli dostatek jídla na
zimu.


Zimní slunovrat (21. prosince) je jednou z nejstarších zimních oslav na světě. Je to nejkratší den roku, který sebou nese příslib začátku prodlužování denního svitu, znovuzrození opakování dalšího roku s novými nadějemi. Vánoční hodování, rozdávání dárků, stromeček a svíčky, to vše je shodné s předkřesťanskými oslavami. Je to vypuzení tmy, zimy a deprese, oslava nového začátku.

REKLAMA:
loading...

Komentáře